Henryk Górecki

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 10. 2023, 08:12

Henryk Górecki (1993)

Hrob Henryka Góreckého

Henryk Mikołaj Górecki (* 6. prosince 1933, Czernica, † 12. listopadu 2010, Katovice) byl polský skladatel soudobé hudby, profesor a rektor Státní vysoké školy múzických umění v Katovicích, rytíř Řádu bílé orlice.

Život

Dětství

Henryk Górecki se narodil ve slezské obci Czernica na jihozápadě Polska. Rodina žila skromně, otec Roman byl úředníkem na místní železniční stanici, ale oba rodiče milovali hudbu a byli amatérskými hudebníky. Matka Ortylie zemřela, když byly Henrykovi pouhé dva roky, a řada jeho prvních skladeb je věnována její památce. O několik měsíců později, se otec znovu oženil a přestěhovali se do Rydułtowů. Henryk projevoval zájem o hudbu již v raném věku, ale otec a nová matka jej v tom nejprve nepodporovali, by naopak mu dokonce zakazovali hrát na matčino piano. V roce 1943 si však přece jen prosadil, že se mohl učit hrát na housle u místního amatérského hudebníka Pawla Hajdugy. Hajduga byl svéráznou postavou. Kromě hudby se zabýval výrobou nástrojů, malířstvím a sochařstvím, psal básně i filosofické traktáty.

V roce 1937 upadl při hře na sousedově dvoře a vykloubil si kyčel. Následný hnisavý zánět místní lékař nerozpoznal a dva roky bez adekvátní léčby vedly k nevratným změnám na kostech. Později musel strávit dvacet měsíců v nemocnici v Německu a podrobit se několika operacím. Následky tohoto zranění pak trpěl celý život.

Jeho dílo zahrnuje skladby mnoha stylů. V raných skladbách používá serialismus, pozdější díla jsou silně ovlivněna minimalismem. Skladby mají většinou spirituální náměty, vycházející z katolické víry. Spolu s Arvo Pärtem bývá řazen ke „spirituálnímu minimalismu“.

Vrcholné období

V roce 1975 byl Górecki jmenován profesorem skladby a později i rektorem na škole v Katowicích, kterou sám absolvoval. Mezi jeho studenty byli např. Eugeniusz Knapik, Andrzej Krzanowski, Rafał Augustyn a jeho syn Mikołaj. Nikdy se nestal členem Komunistické strany a jeho působení na škole bylo ve znamení neustálého zápasu o ochranu školy, jejích studentů a zaměstnanců před zásahy politických orgánů do její činnost. V roce 1979 na svůj post rezignoval na protest proti rozhodnutí vlády nepřipustit návštěvu papeže Jana Pavla II. v Katovicích. Založil zde také místní pobočku Klubu katolických intelektuálů, která se přímo angažovala v boji proti komunistickému režimu. Politicky aktivní byl po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. V roce 1991 pak zkomponoval Miserere pro velký sbor jako vzpomínku na policejní násilí.

Hudba Góreckého pokrývá celou škálu hudebních stylů, ale směřuje k relativní harmonické a rytmické jednoduchosti. Je považován za zakladatele tzv. Nové polské školy. Jeho rané práce z první poloviny padesátých let byly komponovány ve stylu Antona Weberna a dalších serialistů té doby. Jeho pověst v té době nezaostávala za jeho současníky a jeho postavení bylo potvrzeno v roce 1960, když skladba Monologhi pro soprán dvě harfy a bicí nástroje získala první cenu v Soutěži mladých polských skladatelů. Až do konce roku 1962 byl publikem festivalu soudobé hudby Varšavský podzim považován vedle Krzysztofa Pendereckiho za vůdce Polské moderní školy.

V polovině šedesátých let a na počátku let sedmdesátých se náhle odklonil od své počáteční kariéry radikálního modernisty a začal komponovat v mnohem tradičnějším a romantičtějším stylu. Tato změna stylu byla avantgardními hudebníky považována za zradu a i když nadále dostával hudební zakázky přestal být považován za nějak zvláště mimořádného skladatele.

Smrt

V posledních desetiletích svého života byl Górecki často nemocen. Premiéra jeho 4. symfonie, která se měla konat v roce 2010 v Londýně byla pro onemocnění skladatele zrušena. Zemřel 12. listopadu 2010 v Katovicích na komplikace provázející plicní infekci. Jen měsíc před smrtí obdržel nejvyšší polské vyznamenání Řád bílé orlice, který mu v nemocnici předala manželka polského prezidenta Anna Komorowska.

Pohřeb se konal 17. listopadu 2010 v katedrále Krista Krále v Katovicích. Urna s popelem skladatele byla uložena na Sienkiewiczově hřbitově v Katovicích.

V únoru roku 2013 bylo oznámeno, že světová premiéra 4. symfonie se bude konat v dubnu 2014 v Londýně, jak bylo původně oznámeno.

13. září 2013 byla odhalena busta umělce na Grunwaldské třídě v Katovicích. Jeho jméno přijala Slezská filharmonie v Katovicích.

Seznam děl

• op. 1 Four Preludes (1955) piano solo
• op. 2 Toccata (1955) dva klavíry
• op. 3 Three Songs (1956) hlas a piáno
• op. 4 Variations (1956) housle a piáno
• op. 5 Quartettino (1956) dvě flétny, hoboj a housle
• op. 6 Sonata No. 1 (1956/84/90) piano solo
• op. 7 Songs of Joy and Rhythm (1956) dvě piána a komorní orchestr
• op. 8 Sonatina in One Movement (1956) housle a piano
• op. 9 Five Little Preludes (19560 piano solo
• op. 10 Sonata (1957) dvoje housle
• op. 11 Concerto (1957) pět nástrojů a smyčcový kvartet
• op. 12 Epitafium (1958) smíšený sbor a několik nástrojů
• op. 13 Five Pieces (1959) dva klavíry
• op. 14 Symphony No. 1, „1959“ (1959) orchestr
• op. 15 Three Diagrams (1959) flétna sólo
• op. 16 Monologhi (1960) soprán, dvě harfy, perkuse
• op. 17 Scontri (1960) orchestr
• op. 18 Diagram IV
• op. 19 Genesis
• Trzy Utwory w Dawnym Stylu (1963)
• op. 20 Choros I (1964) smyčcový orchestr
• op. 21 Refren (1965) orchestr
• op. 22 Muzyczka I (1967) 2 tpts, guit
• op. 23 Muzyczka II (1967) 4 tpts, 4 tbns, 2 pfs, perc
• op. 24 Muzyka Staropolska (Old Polish Music) (1969) orchestr
• op. 25 Muzyczka III (1967) violy
• op. 26 Cantata (1968) org
• op. 27 Cantinticum Graduum (1969) orchestr
• op. 28 Muzyczka IV (1970) clar, trom, vc, pf
• op. 29 Ad Matrem (1971) sop, choir, orch
• op. 30 Two Sacred Songs (1971) baritone, orch
• op. 31 Symphony No. 2, „Copernican“ (1972)
• op. 32 Euntes Ibant et Flebant (1972) sbor
• op. 33 Two Little Songs of Tuwim (1972) sbor
• op. 34 Three Dances (1973) orch
• op. 35 Amen, (1975) choir
• op. 36 Symphony No. 3, „Symphony of Sorrowful Songs“ (1976)
• op. 37 Three Little Pieces (1977) vi, pf
• op. 38 Beatus Vir (1979) baritone, sbor, orch
• op. 39 Szeroka Woda (1979) smíšený sbor
• op. 40 Concerto for Harpsichord and String Orchestra (1980)
• op. 41 Mazurkas (1980) piano
• op. 42 Two Songs of Lorca (1956/80) hlas, pf
• op. 43 Blessed Raspberry Songs (1980) hlas, pf
• op. 44 Miserere (1981) choir
• op. 45 Dark Evening is Falling (1981) sbor
• op. 46 Wis o Moja, Wis o Szara (1981) smíšený sbor
• op. 47 Lullabies and Dances (1982) vi, pf
• op. 48 Two Songs of Slowacki (1983) hlas, pf
• op. 49 Three Lullabies (1984, rev. 1991) smíšený sbor
• op. 50 O my little garland of lavender (1984) sbor
• op. 51 Cloud comes, rain falls (1984) sbor
• op. 52 Sundry Pieces (1956-90) pno
• op. 53 Lerchenmusik (1984) clar, vc, pf
• op. 54 Five Marian Songs (1985) sbor
• op. 55 O Domina Nostra (1985) soprán, varhany
• op. 56 Under Your Protection (1985) sbor
• op. 57 Angelus Domini (1985) sbaor
• op. 58 For You, Anne-Lill (1986-90) fl, pf
• op. 59 Aria (1987) tuba, pf, tam-tam, BD
• op. 60 Totus Tuus (1987) sbor
• op. 61 Come Holy Spirit (1988) sbor
• op. 62 Already It Is Dusk (String Quartet, No. 1) (1988)
• op. 63 Good Night (1990) soprán, altová flétna, pf, tam-tam
• Intermezzo (1990) piano
• op. 64 Quasi una Fantasia (String Quartet No. 2) (1990-91)
• op. 65 Concerto-Cantata (1992) fl, orch
• op. 66 Kleines Requiem fur eine Polka (1993) ensemble
• op. 67 String Quartet No. 3 (1993--), nedokončený
• op. 68 Three Songs of Konopnicka (1954/95) hlas a klavír
• op. 69 New song cycle (1996) hlas a klavír
• op. 70 Valentine Piece (1996) sólová flétna, zvonek
• op. 71 Piece for clarinet and string quartet (1996)
• op. 72 Sanctus Adalbertus (1997)
• op. 73 Kleine Phantasie for violin and piano (1997)

Externí odkazy

• Lerchenmusik, op. 53 (MP3)