V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Ondřejov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Upravit}}
+
{{Upravit}}{{Infobox české obce a města
-
 
+
-
{{Infobox české obce a města
+
| název = Ondřejov
| název = Ondřejov
| status = obec
| status = obec
Řádka 33: Řádka 31:
| nad.výš = 467
| nad.výš = 467
}}
}}
-
'''Ondřejov''' je [[obec]] (bývalý [[městys]]) v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]], [[Středočeský kraj]]. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1128 obyvatel. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm [[Astronomický ústav Akademie věd ČR|Astronomického ústavu Akademie věd ČR]].  
+
'''Ondřejov''' je [[obec]] (bývalý [[městys]]) v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]], [[Středočeský kraj]]. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm [[Astronomický ústav Akademie věd ČR|Astronomického ústavu Akademie věd ČR]].  
Historické jádro obce je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
Historické jádro obce je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 +
* Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 128 obyvatel.
 +
{{RIGHTTOC}}
 +
* Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo '''1 804''' obyvatel.
 +
== Historie ==
== Historie ==
Název obce snad připomíná pány z Dubé, kteří ji možná založili. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však už z první poloviny 13. století. Ve středověku se v okolí dolovala stříbrná ruda, podle horníků z italské Mantovy se jmenuje vrch Manda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství<ref>Ottův slovník naučný</ref>. V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech<ref>Retrospektivní lexikon obcí ČSSR</ref>.
Název obce snad připomíná pány z Dubé, kteří ji možná založili. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však už z první poloviny 13. století. Ve středověku se v okolí dolovala stříbrná ruda, podle horníků z italské Mantovy se jmenuje vrch Manda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství<ref>Ottův slovník naučný</ref>. V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech<ref>Retrospektivní lexikon obcí ČSSR</ref>.
Řádka 74: Řádka 76:
* [[Turkovice (Ondřejov)|Turkovice]] – 2 km na východ od centra Ondřejova
* [[Turkovice (Ondřejov)|Turkovice]] – 2 km na východ od centra Ondřejova
-
=== Reference ===
+
== Literatura ==
-
=== Literatura ===
+
* ''Ottův slovník naučný'', díl 18, str. 773
* ''Ottův slovník naučný'', díl 18, str. 773
* ''Retrospektivní lexikon obcí ČSSR'', Praha 1978, díl I.1., str. 164
* ''Retrospektivní lexikon obcí ČSSR'', Praha 1978, díl I.1., str. 164
* ''Umělecké památky Čech'', Praha 1978, díl 2. str. 530
* ''Umělecké památky Čech'', Praha 1978, díl 2. str. 530
* P. Hadrava (vyd.): ''Ondřejovská hvězdárna 1898-1998''. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3
* P. Hadrava (vyd.): ''Ondřejovská hvězdárna 1898-1998''. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3
 +
== Reference ==
 +
<references/>
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
'''Ondřejov'''&nbsp;|
 
-
[[Třemblat]]&nbsp;|
 
-
[[Turkovice (Ondřejov)|Turkovice]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{commonscat|Ondřejov}}{{Okres Praha-východ}}
+
{{commonscat|Ondřejov}}{{Obec Ondřejov}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Ondřejov (okres Praha-východ)| ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]

Aktuální verze z 23. 8. 2022, 11:34

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Ondřejov je obec (bývalý městys) v okrese Praha-východ, Středočeský kraj. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Historické jádro obce je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

  • Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 128 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo 1 804 obyvatel.

Historie

Název obce snad připomíná pány z Dubé, kteří ji možná založili. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však už z první poloviny 13. století. Ve středověku se v okolí dolovala stříbrná ruda, podle horníků z italské Mantovy se jmenuje vrch Manda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství[1]. V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech[2]. V letech 1898 až 1906 postavil průmyslník Josef Jan Frič na vrchu Mandě hvězdárnu, kterou roku 1928 věnoval Univerzitě Karlově; dnes je zde Astronomický ústav Akademie věd ČR. Od roku 1958 se v bývalém špejcharu vyráběly populární elektrické pánve „remosky“.

Pamětihodnosti

Hvězdárna

Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Žalově (Mandě) nad obcí. Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta. Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, ze sedmdesátých let 20. století; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.

Kostel svatého Šimona a Judy

Původně románský kostel z první poloviny 13. století, byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž.

Socha svatého Ondřeje

Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.

Pomníček

Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.

Fara

Fara je pozdně barokní stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.

Vilu „Leonora“

Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Gayerová z Ehrenbergu, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.

Tvrz

Zřícenina tvrzi Hradové Střímelice se nachází necelé 3 km na východ ve stejnojmenné obci.

Části obce

  • Ondřejov
  • Třemblat – 3 km na severozápad od centra Ondřejova
  • Turkovice – 2 km na východ od centra Ondřejova

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773
  • Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164
  • Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530
  • P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898-1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Reference

  1. Ottův slovník naučný
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ondřejov
Obec Ondřejov

OndřejovTřemblatTurkovice 

  Města, městyse a obce okresu Praha-východ  

Babice • Bašť • Borek • Bořanovice • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Brázdim • Březí • Čelákovice • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany • Hovorčovice • Hrusice • Husinec • Jenštejn • Jevany • Jirny • Kaliště • Kamenice • Káraný • Klecany • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy • Kostelec nad Černými lesy • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec • Kunice • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov • Nehvizdy • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda • Oleška • Ondřejov • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov • Podolanka • Polerady • Popovičky • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice • Radonice • Říčany • Sedlec • Senohraby • Sibřina • Sluhy • Sluštice • Strančice • Struhařov • Stříbrná Skalice • Sudovo Hlavno • Sulice • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň • Veliká Ves • Velké Popovice • Větrušice • Vlkančice • Vodochody • Všestary • Vyšehořovice • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby • Zdiby • Zeleneč • Zlatá • Zlonín • Zvánovice