V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Námořní míle

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
Řádka 9: Řádka 9:
Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] (případně z délky [[rovník]]u) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už [[Babylonie|Babyloňané]]. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – ''zeměpisné'', ''poledníkové'' – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).<ref name="nbs447">Louis E. Barbrow, Lewis V. Judson: [http://physics.nist.gov/Pubs/SP447/contents.html ''Weights and Measures Standards of the United States: A brief history''], [http://physics.nist.gov/Pubs/SP447/app4.pdf Appendix 4, ''The international nautical mile''], NBS Special Publication 447, 1976, LCCCN 76-600055</ref>
Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] (případně z délky [[rovník]]u) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už [[Babylonie|Babyloňané]]. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – ''zeměpisné'', ''poledníkové'' – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).<ref name="nbs447">Louis E. Barbrow, Lewis V. Judson: [http://physics.nist.gov/Pubs/SP447/contents.html ''Weights and Measures Standards of the United States: A brief history''], [http://physics.nist.gov/Pubs/SP447/app4.pdf Appendix 4, ''The international nautical mile''], NBS Special Publication 447, 1976, LCCCN 76-600055</ref>
Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1&nbsp;minuta zeměpisné šířky by tak měla délku
Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1&nbsp;minuta zeměpisné šířky by tak měla délku
-
: <big>\(\frac{10~000~000}{90\cdot60} = \frac{50~000}{27} = 1851{,}\overline{851}~\mathrm{m}</math>
+
: <big>\(\frac{10~000~000}{90\cdot60} = \frac{50~000}{27} = 1851{,}\overline{851}~\mathrm{m}\)</big>
[[Geoid]] ale není přesná [[koule]], takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. [[Spojené království|britská]] i [[Spojené státy americké|americká]] námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4&nbsp;cm – britská námořní míle byla definována jako 6&nbsp;080 [[stopa (jednotka délky)|stop]], zatímco americká jako 1&nbsp;853,248&nbsp;m.<ref name="nbs447"/>
[[Geoid]] ale není přesná [[koule]], takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. [[Spojené království|britská]] i [[Spojené státy americké|americká]] námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4&nbsp;cm – britská námořní míle byla definována jako 6&nbsp;080 [[stopa (jednotka délky)|stop]], zatímco americká jako 1&nbsp;853,248&nbsp;m.<ref name="nbs447"/>
Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce [[1929]] na [[Mezinárodní hydrografická organizace|První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci]] v [[Monako|Monaku]], kde byla přijata definice ''mezinárodní námořní míle'' o délce přesně 1&nbsp;852&nbsp;m.<ref name="si"/> Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce [[1954]]<ref name="nbs447"/>).
Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce [[1929]] na [[Mezinárodní hydrografická organizace|První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci]] v [[Monako|Monaku]], kde byla přijata definice ''mezinárodní námořní míle'' o délce přesně 1&nbsp;852&nbsp;m.<ref name="si"/> Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce [[1954]]<ref name="nbs447"/>).

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52

Námořní míle je jednotka délky, která nepatří do soustavy SI a používá se zejména v námořní a letecké dopravě. Je odvozena z délky jedné obloukové minuty zemského poledníku (tedy jedné minuty zeměpisné šířky). Dnes výhradně užívaná mezinárodní definice stanovuje délku námořní míle jako

1 NM = 1 852 m (přesně)

Obsah

Využití

Námořní míle nepatří do soustavy SI, ale běžně se používají při letecké a námořní navigaci.[1] Objevují se i v mezinárodních smlouvách[2] a zákonech,[3] které se těmto oblastem věnují. Užívání námořních mil v letectví chce ICAO v budoucnu ukončit a přejít na výhradní užívání jednotek soustavy SI, žádný termín k této změně však nebyl stanoven.[4]

Značení

Žádná standardní značka této jednotky neexistuje, používají se označení M (BIPM[1] a mnoho námořních institucí[5]), nmi (např. IEEE[6]), v letectví pak nejčastěji Nm[7] či NM;[8] používá se i nm, to ovšem koliduje s označením nanometru v soustavě SI.

Historie

Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně zeměpisné šířky (případně z délky rovníku) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už Babyloňané. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – zeměpisné, poledníkové – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).[9] Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1 minuta zeměpisné šířky by tak měla délku

\(\frac{10~000~000}{90\cdot60} = \frac{50~000}{27} = 1851{,}\overline{851}~\mathrm{m}\)

Geoid ale není přesná koule, takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. britská i americká námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4 cm – britská námořní míle byla definována jako 6 080 stop, zatímco americká jako 1 853,248 m.[9] Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce 1929 na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci v Monaku, kde byla přijata definice mezinárodní námořní míle o délce přesně 1 852 m.[1] Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce 1954[9]).

Převod na jiné jednotky

  • 1 NM = 1852 m = 1,852 km (přesně)
  • 1 NM ≈ 1,15 statutární míle (přesně 57875/50292)
  • 1 NM ≈ 2025,372 yd (přesně 2 315 000/1143)
  • 1 NM ≈ 6076,115 ft (přesně 2 315 000/381)
  • 1 km ≈ 0,54 NM (přesně 250/463)
  • 1 mi ≈ 0,87 NM (přesně 50292/57875)

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 BIPM: The International System of Units (SI), kapitola 4.1, tabulka 8 (anglicky)
  2. ↑ Viz např. Úmluva Organizace Spojených národů o mořském právu ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb. na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1996 na MVČR.cz.
  3. ↑ Viz např. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty č. 315/2000 Sb. na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 2000 na MVČR.cz.
  4. ↑ ICAO Annex L 5 – Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu, hlava 4
  5. ↑ IHO: Regulations of the IHO for International (INT) Charts and Chart Specifications of the IHO, kapitola B-122 International Abbreviations (anglicky)
  6. ↑ IEEE: Information for IEEE Transactions, Journals, and Letters Authors, 3/2007, Appendix I (anglicky)
  7. ↑ ICAO Annex L 5 – Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu, hlava 1
  8. ↑ AIP ČR: GEN 2.2 Zkratky používané v publikacích AIS
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 Louis E. Barbrow, Lewis V. Judson: Weights and Measures Standards of the United States: A brief history, Appendix 4, The international nautical mile, NBS Special Publication 447, 1976, LCCCN 76-600055

Související články

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD_m%C3%ADle“