Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Miami
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| starosta = Manny Diaz | | starosta = Manny Diaz | ||
| web = www.ci.miami.fl.us | | web = www.ci.miami.fl.us | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Miami collage 20110330.jpg|thumb|240px|Dominanty města Miami]] |
| - | '''Miami''' je největší město v jihovýchodní části [[Florida|Floridy]] a druhé největší v celém státě. Jeho metropolitní oblast se rozkládá mezi bažinami [[Everglades]] a [[Atlantský oceán|Atlantským]] | + | '''Miami''' je největší [[město]] v jihovýchodní části [[Florida|Floridy]] a druhé největší v celém státě. Jeho [[metropolitní oblast]] se rozkládá mezi bažinami [[Národní park Everglades|národního parku Everglades]] na západě a [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] na východě. Počet obyvatel samotného města je 467 963. [[Metropolitní oblasti ve Spojených státech amerických|Metropolitní oblast]] má přes 6,1 milionu obyvatel, což ji řadí mezi největší ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Většinu populace tvoří [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|Hispánci]] a [[Afroameričané]]. Rozloha města samotného je 145,23 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]], z toho však 52 km<sup>2</sup> zabírá vodní plocha. |
| - | Město je | + | Město je centrem celosvětového významu z pohledu ekonomiky, dopravy, kultury, vzdělání, médií, umění, zábavy a mezinárodního [[trh (ekonomika)|trhu]]. V Miami se nachází významný [[Přístav Miami|přístav]] a [[Mezinárodní letiště v Miami|letiště]], díky kterým se mu také říká ''Brána do Ameriky''. V centru města je největší koncentrace mezinárodních [[banka|bank]] v celých Spojených státech. K masivnímu růstu počtu obyvatel došlo především v posledních 50 letech díky [[emigrace|emigrantům]] z [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], kteří dnes tvoří 65 % obyvatel města a zasloužili se i o to, že zde mezi [[jazyk (lingvistika)|jazyky]] převládá [[španělština]]. |
| + | |||
| + | Prvními obyvateli oblasti dnešního Miami byli původní Američané již před 10 000 lety, při příchodu prvních [[Evropa]]nů zde žil kmen Tequestů. Prvním stálým osadníkem zde byl na počátku 19. století Pedro Fornells z [[Menorca|Menorky]]. Za zakladatelku Miami je považována [[Julia Tuttle]], která zde vytvořila rozsáhlé [[plantáž]]e a zasloužila se o rozvoj železniční dopravy v oblasti. Během 20. století došlo k obrovskému růstu populace města a celé [[aglomerace]]. Na konci století se Miami dostalo do finanční krize, což napravila až nová správa zvolená roku 2001. | ||
| + | |||
| + | == Geografie == | ||
| + | S rozlohou pouhých 92 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]] má Miami nejmenší území ze všech významných měst USA. Celková rozloha Miami je totiž 143,1 km<sup>2</sup>, z čehož ovšem 50,7 km<sup>2</sup> zaujímá [[voda|vodní]] plocha. Z tohoto důvodu také patří Miami mezi nejhustěji zalidněná města v USA. [[Nadmořská výška]] oblasti není větší než 12 [[m]], průměr je 1,8 m. Hladina [[podzemní voda|podzemní vody]] je pouze jeden až dva metry pod povrchem země. Miami je jediné významné americké město, které hraničí se dvěma [[národní park|národními parky]] – [[Národní park Everglades|Národním parkem Everglades]] na západě a [[Biscayne|Národním parkem Biscayne]] na východě. Miami a jeho předměstí se rozkládá mezi [[mokřad]]y [[Národní park Everglades|Everglades]] a lagunou [[Biscayne Bay]]. 145 [[kilometr|km]] severně od města se nachází [[jezero]] [[Okeechobee]]. Hlavní část města leží na pobřeží Biscayne Bay, která obsahuje mnoho set přírodně i nepřirozeně vytvořených [[bariérový ostrov|bariérových ostrovů]], z nichž největší jsou [[Miami Beach]] a [[South Beach]]. [[Golfský proud]], teplý [[mořský proud]], proudí severním směrem pouhých 24 km od pobřeží, což způsobuje, že klima zde zůstává teplé a mírné po celý rok. | ||
| + | |||
| + | Skalní podloží pod oblastí Miami je nazýváno ''Miami [[vápenec|limestone]]'' nebo ''Miami oolite''. Toto podloží, silné ne více než 15 m, je pokryto tenkou vrstvou půdy. ''Miami limestone'' vznikl důsledkem drastických změn [[hladina moře|hladiny moře]] spojených se zaledněním. Pod rovinou se nachází [[zvodeň]] pojmenovaná (podle laguny) ''Biscayne Aquifer''. Tato zvodeň je přírodním podzemním zdrojem [[sladká voda|sladké vody]] a většina [[metropolitní oblast]]i ji používá také jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]]. Ovšem zvodeň ztěžuje stavbu podzemních konstrukcí. | ||
| + | |||
| + | === Klima === | ||
| + | Miami má [[tropické monzunové klima]] ([[Köppenova klasifikace podnebí]] – Am) s horkými a vlhkými [[léto|léty]] a krátkými, teplými a značně suššími [[zima]]mi. Jedná se o druhé nejvlhčí město ve Spojených státech. Podobu podnebí tvoří jeho nadmořská výška, poloha, blízkost Golfského proudu a pozice těsně nad [[obratník Raka|obratníkem Raka]]. S průměrnou lednovou teplotou 19,6 [[stupeň Celsia|°C]] zimu charakterizují mírné až vyšší teploty a chladný vzduch snášející se vždy po průchodu [[studená fronta|studené fronty]], která vytváří hodně drobných srážek. Deštivá sezóna začíná někdy v květnu a končí uprostřed října. Během tohoto období se teploty pohybují mezi 29 až 35 °C a jsou doprovázené velkou vlhkostí, ačkoliv odpolední [[bouřka|bouřky]] a [[bríza|brízy]] rozšiřující se od [[Atlantský oceán|Atlantiku]] snižují teplotu vzduchu. Většina z ročních cca 1420 [[metr|mm]] srážek spadne právě v tomto období. | ||
| + | |||
| + | Nejnižší naměřená teplota byla -3 °C a nejvyšší 37 °C. Existuje pouze jediný záznam [[sníh|sněhových]] srážek a ten pochází z 19. ledna 1977. | ||
| + | |||
| + | == Galerie == | ||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| - | + | File:Biltmorepool.jpg|Hotel Biltmore | |
| - | + | File:AAArena Night1.jpg|American Airlines Arena | |
| - | + | File:Villa Vizcaya.jpg|Villa Vizcaya | |
</gallery> | </gallery> | ||
Verze z 22. 3. 2021, 16:41
Miami je největší město v jihovýchodní části Floridy a druhé největší v celém státě. Jeho metropolitní oblast se rozkládá mezi bažinami národního parku Everglades na západě a Atlantským oceánem na východě. Počet obyvatel samotného města je 467 963. Metropolitní oblast má přes 6,1 milionu obyvatel, což ji řadí mezi největší ve Spojených státech. Většinu populace tvoří Hispánci a Afroameričané. Rozloha města samotného je 145,23 km2, z toho však 52 km2 zabírá vodní plocha.
Město je centrem celosvětového významu z pohledu ekonomiky, dopravy, kultury, vzdělání, médií, umění, zábavy a mezinárodního trhu. V Miami se nachází významný přístav a letiště, díky kterým se mu také říká Brána do Ameriky. V centru města je největší koncentrace mezinárodních bank v celých Spojených státech. K masivnímu růstu počtu obyvatel došlo především v posledních 50 letech díky emigrantům z Latinské Ameriky, kteří dnes tvoří 65 % obyvatel města a zasloužili se i o to, že zde mezi jazyky převládá španělština.
Prvními obyvateli oblasti dnešního Miami byli původní Američané již před 10 000 lety, při příchodu prvních Evropanů zde žil kmen Tequestů. Prvním stálým osadníkem zde byl na počátku 19. století Pedro Fornells z Menorky. Za zakladatelku Miami je považována Julia Tuttle, která zde vytvořila rozsáhlé plantáže a zasloužila se o rozvoj železniční dopravy v oblasti. Během 20. století došlo k obrovskému růstu populace města a celé aglomerace. Na konci století se Miami dostalo do finanční krize, což napravila až nová správa zvolená roku 2001.
Geografie
S rozlohou pouhých 92 km2 má Miami nejmenší území ze všech významných měst USA. Celková rozloha Miami je totiž 143,1 km2, z čehož ovšem 50,7 km2 zaujímá vodní plocha. Z tohoto důvodu také patří Miami mezi nejhustěji zalidněná města v USA. Nadmořská výška oblasti není větší než 12 m, průměr je 1,8 m. Hladina podzemní vody je pouze jeden až dva metry pod povrchem země. Miami je jediné významné americké město, které hraničí se dvěma národními parky – Národním parkem Everglades na západě a Národním parkem Biscayne na východě. Miami a jeho předměstí se rozkládá mezi mokřady Everglades a lagunou Biscayne Bay. 145 km severně od města se nachází jezero Okeechobee. Hlavní část města leží na pobřeží Biscayne Bay, která obsahuje mnoho set přírodně i nepřirozeně vytvořených bariérových ostrovů, z nichž největší jsou Miami Beach a South Beach. Golfský proud, teplý mořský proud, proudí severním směrem pouhých 24 km od pobřeží, což způsobuje, že klima zde zůstává teplé a mírné po celý rok.
Skalní podloží pod oblastí Miami je nazýváno Miami limestone nebo Miami oolite. Toto podloží, silné ne více než 15 m, je pokryto tenkou vrstvou půdy. Miami limestone vznikl důsledkem drastických změn hladiny moře spojených se zaledněním. Pod rovinou se nachází zvodeň pojmenovaná (podle laguny) Biscayne Aquifer. Tato zvodeň je přírodním podzemním zdrojem sladké vody a většina metropolitní oblasti ji používá také jako zdroj pitné vody. Ovšem zvodeň ztěžuje stavbu podzemních konstrukcí.
Klima
Miami má tropické monzunové klima (Köppenova klasifikace podnebí – Am) s horkými a vlhkými léty a krátkými, teplými a značně suššími zimami. Jedná se o druhé nejvlhčí město ve Spojených státech. Podobu podnebí tvoří jeho nadmořská výška, poloha, blízkost Golfského proudu a pozice těsně nad obratníkem Raka. S průměrnou lednovou teplotou 19,6 °C zimu charakterizují mírné až vyšší teploty a chladný vzduch snášející se vždy po průchodu studené fronty, která vytváří hodně drobných srážek. Deštivá sezóna začíná někdy v květnu a končí uprostřed října. Během tohoto období se teploty pohybují mezi 29 až 35 °C a jsou doprovázené velkou vlhkostí, ačkoliv odpolední bouřky a brízy rozšiřující se od Atlantiku snižují teplotu vzduchu. Většina z ročních cca 1420 mm srážek spadne právě v tomto období.
Nejnižší naměřená teplota byla -3 °C a nejvyšší 37 °C. Existuje pouze jediný záznam sněhových srážek a ten pochází z 19. ledna 1977.
Galerie
 Hotel Biltmore |
 American Airlines Arena |
 Villa Vizcaya |
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |