Oxid boritý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 7. 2013, 19:06

Oxid boritý je bezbarvá nebo bílá amorfní nebo krystalická pevná látka bez zápachu.

Obsah

1 Příprava
2 Vlastnosti
3 Použití
4 Fyziologické působení
5 Literatura

Příprava

Oxid boritý se sice dá připravit spalováním elementárního bóru v proudu kyslíku

4 B + 3 O₂ → 2 B₂O₃,

ale v praxi se vždy většinou připravuje žíháním čisté kyseliny borité, která tak ztrácí vodu a mění se na svůj anhydrid

2 H₃BO₃ → B₂O₃ + 3 H₂O.

Vlastnosti

V pevném skupenství je oxid boritý polymerní látka, tvořená vzájemně propojenou sítí kovalentně vázaných atomů boru a kyslíku. V případě amorfní (sklovité) modifikace je základní strukturní jednotkou šestičlenný oxoboranový cyklus (viz horní vzorec v infoboxu) tvaru rovinného šestiúhelníku. Krystalická forma krystaluje v trojklonné soustavě (prostorová grupa symetrie P31, elementární buňka a = 43,36 pm, c = 83,40 pm); elementární buňka krystalové mřížky obsahuje šest atomů bóru a devět atomů kyslíku. V plynné fázi je sloučenina pravděpodobně tvořena molekulami B₄O₆ s tricyklickým uspořádáním (viz spodní vzorec v infoboxu). Látka je silně hygroskopická, ve vodě se snadno rozpouští za vzniku kyseliny borité

B₂O₃ + 3 H₂O → 2 H₃BO₃.

Z oxidu boritého je možno připravit elementární bór redukcí některými kovy, např. hořčíkem

2 B₂O</sub>3</sub> + 3 Mg → 4 B + 3 MgO.

Podobně se dá redukce na elementární bór provést sodíkem, draslíkem nebo hliníkem. Redukcí uhlíkem se čistý bór připravit nedá, neboť vyredukovaný prvek se s uhlíkem okamžitě slučuje za vzniku karbidu boru

2 B₂O₃ + 7 C → B₄C + 6 CO.

Zahřívá-li se oxid boritý s uhlíkem za přítomnosti chlóru, vzniká chlorid boritý:

B₂O₃ + 3 C + 3 Cl₂ → 2 BCl₃ + 3 CO.

Působením fluorovodíku na oxid boritý vzniká fluorid boritý

B₂O₃ + 6 F₂ → 2 BF₃ + 3 H₂O,

případně při nadbytku fluorovodíku vzniká kyselina tetrafluoroboritá

B₂O₃ + 8 F₂ → 2 HBF₄ + 3 H₂O.

Použití

Oxid boritý má široké využití, zejména jako

tavidlo při výrobě skla;
součást směsí pro přípravu glazur porcelánových a keramických výrobků;
surovina pro výrobu bóru, karbidu boru;
chemická surovina pro výrobu dalších sloučenin bóru;
aditivum při výrobě materiálu pro optická vlákna.

Fyziologické působení

Oxid boritý není vysloveně jedovatý. Vzhledem k tomu, že s vodou reaguje za vzniku slabé kyseliny borité, může však ve větších dávkách způsobit podráždění sliznic nebo očí. Při požití ve větším množství může vyvolat nevolnost, žaludeční bolesti, zvracení, případně průjem.

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oxid boritý

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Oxid hlinitý (Al₂O₃) • Oxid antimonitý (Sb₂O₃) • Oxid arsenitý (As₂O₃) • Oxid bismutitý (Bi₂O₃) • Oxid boritý (B₂O₃) • Oxid chromitý (Cr₂O₃) • Oxid dusitý (N₂O₃) • Oxid erbitý (Er₂O₃) • Oxid gadolinitý (Gd₂O₃) • Oxid gallitý (Ga₂O₃) • Oxid holmitý (Ho₂O₃) • Oxid inditý (In₂O₃) • Oxid železitý (Fe₂O₃) • Oxid lanthanitý (La₂O₃) • Oxid lutecitý (Lu₂O₃) • Oxid niklitý (Ni₂O₃) • Oxid fosforitý (P₄O₆) • Oxid promethitý (Pm₂O₃) • Oxid rhoditý (Rh₂O₃) • Oxid samaritý (Sm₂O₃) • Oxid skanditý (Sc₂O₃) • Oxid terbitý (Tb₂O₃) • Oxid thallitý (Tl₂O₃) • Oxid thulitý (Tm₂O₃) • Oxid titanitý (Ti₂O₃) • Oxid wolframitý (W₂O₃) • Oxid vanaditý (V₂O₃) • Oxid ytterbitý (Yb₂O₃) • Oxid yttritý (Y₂O₃) • Oxid zlatitý (Au₂O₃) • Oxid chloritý (Cl₂O₃) • Oxid americitý (Am₂O₃)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii