Vrchol věčného světla

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1879“ textem „1879“)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 23. 6. 2013, 12:12

Vrchol věčného světla (anglicky peak of eternal light, zkráceně PEL) je označení pro bod na povrchu tělesa Sluneční soustavy (obecně ale i mimo ni), který je díky své poloze a rotaci tělesa neustále vystaven slunečnímu svitu. Jejich existenci teoreticky navrhl francouzský astronom Camille Flammarion již v roce 1879, první kandidáti na takové objekty byly nalezeny ale až v roce 2004 na snímcích sondy Clementine. Principiálně jde o vyvýšená místa v blízkosti pólů jako jsou pohoří nebo okraje impaktních kráterů.