Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Vsetínská Bečva
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Verze z 23. 6. 2013, 12:07
Vsetínská Bečva nazývaná též Horní Bečva je řeka ve Zlínském kraji, jedna ze dvou zdrojnic řeky Bečvy. Délka toku je 58,8 km. Plocha povodí měří 734,1 km².
Obsah |
Průběh toku
Řeka pramení v pohoří Vsetínské vrchy - Beskydy pod vrchem Čarták (952 m) v nadmořské výšce 910 m. Její tok směřuje nejprve jihozápadním směrem. Protéká obcemi Velké Karlovice, Karolinka, kde přibírá stejnojmenný potok z vodní nádrže Stanovnice v nadmořské výšce 472 m n. m., Nový Hrozenkov a Halenkov. Od Huslenek teče na západ a protéká obcemi Hovězí, Janová a Ústí u Vsetína. Pod ústím říčky Senice (354 m n. m.) se její tok obrací k severu. Protéká územím města Vsetína, kde přijímá zprava Jasenici (343 m n. m.), zleva Rokytenku (341 m n. m.). Dále přibírá ještě zleva Semetínský potok (332 m n. m.) a Ratibořku u Jablůnky (324 m n. m.) a zprava v obci Bystřička stejnojmennou říčku (304 m n. m.). Severní směr si řeka udržuje až k soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí v nadmořské výšce 288 m, odkud jejich společný tok nese označení Bečva.
Větší přítoky
- levé – Podťatý potok, Stanovnice, Vranča, Kychová, Zděchovka, Senice, Rokytenka, Semetínský potok, Ratibořka
- pravé – Brodská, Lušová, Dinotice, Jasenice, Jasenka, Bystřička.
Vodní režim
Průměrný průtok Vsetínské Bečvy v obci Jarcová nedaleko jejího soutoku s Rožnovskou Bečvou činí 9,18 m³/s.
Hlásné profily:
místo | říční km[1] | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
---|---|---|---|---|
Vsetín | 80,25 | 505,60 km² | 6,57 m³/s | 420 m³/s |
Jarcová | 65,20 | 723,43 km² | 9,18 m³/s | 547 m³/s |
Využití
Využívá se k zavlažování a k zisku vodní energie v malých vodních elektrárnách. Slouží jako zdroj pitné vody a k odvodu odpadních vod - projekt Čistá Bečva. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice. Jako prevence povodní slouží četné hráze. Nezanedbatelné je využití k rekreačnímu koupání a k vodáctví. K rybolovu slouží rybářské revíry.
Rybářské revíry Vsetínské Bečvy
Rybářské revíry jsou úseky řeky, které obhospodařuje Český rybářský svaz a jsou určené k vykonávání rybářského práva. Jsou uvedeny v Soupisu revírů a na řece jsou označovány a číslovány proti proudu řeky. Vsetínská Bečva má čtyři revíry uvedené v následujícím popisu.
Bečva Vsetínská 1
Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 003 s délkou toku 8 km má rozlohu 16 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Valašské Meziříčí. Začíná soutokem s Rožnovskou Bečvou – Dolní , která je samostatným pstruhovým revírem č. 473 001 a 473 002 a je z obou řek menší, s délkou povodí 37,6 km a plochou 35,4 ha. Přítok Brňovský, Křivský, Škaredka, Vápenný a Kotlinský jsou CHRO - lov ryb zakázán. Soutok se nachází na horním okraji města Valašské Meziříčí, níže pod silničním mostem ve směru na Poličnou a dále Bystřici pod Hostýnem, souřadnice GPS:
ve výšce 284 m n. m.. Pod soutokem nese řeka název jen Bečva a je již mimopstruhová. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských a Hostýnských vrchů. V regionu se zachovaly významné kulturní a přírodní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty.Revír Bečva Vsetínská 1 je svým charakterem podhorskou řekou.
Pro revír je charakteristický přechod parmového pásma do pásma lipanového. Řečiště široké okolo 20 m má většinou upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé vrbím nebo nízkými i vysokými olšemi a jinými dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Řeka má poměrně malý spád, který nevyžadoval výstavbu splavů. Proudné úseky se střídají s většinou mělkými tůněmi a s vodními pláněmi . Dno je převážně štěrkové, místy i s většími kameny. V širokém korytě se následkem velkých vod po deštích a po tání sněhu vytvářejí mělčiny, díry a štěrkové pláže. Z rybí obsádky je nejvíce zastoupen ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť , z dalších pak jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá, plotice obecná, ouklejka pruhovaná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují jen v proudných úsecích a v kaskádách. Pozoruhodná místa pro rybolov jsou na následujících obrázcích.
Pozoruhodná místa pro rybolov
Silničním mostem silnice č I/57 Na Nové v obci Bystřička, souřadnice GPS:
ve výšce 306 m n. m. končí pstruhový rybářský revír Bečva Vsetínská 1.Bečva Vsetínská 2
Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 004 s délkou toku 13 km má rozlohu 22 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad silničním mostem v obci Bystřička Na Nové, souřadnice GPS: , ve výšce 306 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v potoku Jasénka a v náhonu od jezu na Vsetíně je lov ryb zakázán. Přítok Rokytenka je samostatným pstruhovým revírem Rokytenka 1 č. 473 081, s délkou povodí 15 km a plochou 4 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. V regionu se zachovaly roubené dřevěné stavby a další významné kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty.
Bečva Vsetínská 2 je svým charakterem revírem podhorské řeky.Charakteristikou revíru je přechod parmového pásma do pásma lipanového. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 1 má řeka větší spád a je zde více splávků, splavů a i jez. Široké řečiště má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé pobřežními dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Proudné úseky se střídají s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou některé splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, dno je převážně štěrkové, v tůních i s většími kameny. Z rybí obsádky je nejvíce zastoupen ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť, z dalších pak jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá, plotice obecná, ouklejka pruhovaná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují hlavně v proudných úsecích a v kaskádách. Počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.
Pozoruhodná místa pro rybolov
Jezem ve Vsetíně pod Bečevnou, souřadnice GPS: , ve výšce 350 m n. m. končí pstruhový rybářský revír Bečva Vsetínská 2.
Bečva Vsetínská 3
Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 005 s délkou toku 11 km má rozlohu 11 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad jezem ve Vsetíně pod Bečevnou, souřadnice GPS: , ve výšce 352 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v Hořanském potoku a v náhonu od jezu nad obcí Hovězí je lov ryb zakázán. Přítok Senice je samostatným pstruhovým revírem Senice 1 č. 473 085, s délkou povodí 29 km a plochou 12 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko – Horní Vsacko údolím, které je rozloženo na úpatí Vsetínských vrchů a pohoří Javorníky. Od obce Ústí řeka protéká CHKO Beskydy obcemi Ústí, Janová, Hovězí a Halenkov. K zajímavostem regionu patří roubené dřevěné stavby a další významné přírodní a kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 487 a po železniční trati do Velkých Karlovic. V těsné blízkosti vede cyklostezka.
Bečva Vsetínská 3 je revírem stále ještě podhorské řeky.Charakteristikou revíru je lipanové pásmo s přechodem do pásma pstruhového. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 2 má řeka téměř dvojnásobný spád a je zde ještě více splávků, splavů a i jez. Řečiště široké 10 až 20 m má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé pobřežními dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody, nebránícími muškaření. Proudné úseky jsou delší, střídají se s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou rovněž některé splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, které v žádném případě počtem ani horším zadržováním vody nenahradily dřívější dřevěné hontové splávky. Dno je převážně štěrkové, místy se skalnatými šikmými prahy, a s většími kameny. V revíru se vyskytuje ve pstruhovém revíru nežádoucí jelec tloušť, z dalších pak jelec proudník, parma obecná a úhoř říční. Pstruh obecný, pstruh duhový a lipan podhorní se vyskytují hlavně v proudných úsecích a v kaskádách. Žije zde i ouklejka pruhovaná, střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka obecná. I zde všeobecně platí, že počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti a regulaci nežádoucích ryb jejích pravidelným slovováním a regulace výskytu volavek, kormoránů a vyder. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.
Pozoruhodná místa pro rybolov
Jezem nad Halenkovem, souřadnice GPS:
, ve výšce 430 m n. m. končí rybářský pstruhový revír Bečva Vsetínská 3.Bečva Vsetínská 4P
Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 006 s délkou toku 21 km má rozlohu 14 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad jezem v Halenkově, souřadnice GPS: , ve výšce 431 m n. m.. Přítoky Brodská, Malá a Velká Stanovnice včetně přítoku Skaličí jsou CHRO - lov ryb zakázán, ostatní přítoky jsou pstruhové včetně jezera v Jezerném v k. o. Velké Karlovice. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko – Horní Vsacko údolím, které je rozloženo na úpatí Vsetínských vrchů a pohoří Javorníky obcemi Halenkov, Nový Hrozenkov, městem Karolinka a rekreačním a turistickým centrem a střediskem zimních sportů Velkými Karlovicemi. Pozoruhodný je se skanzen a přírodními památkami v okolí např. prales Razula. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 487 a po železniční trati do Velkých Karlovic. V těsné blízkosti vede cyklostezka.
Bečva Vsetínská 4P je v horní polovině již revírem horské řeky.Revír lze charakterizovat jako pstruhové pásmo s výskytem lipana. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 3 je řeka více proudná a spádná, s přiměřeným počtem skluzů záhozem z lomového kamene, splavů a je zde i jez. Řečiště je již užší, okolo 5 m, má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde ještě z poloviny 20. století, které jsou porostlé vrbami a olšemi, většinou nebránícími muškaření. Proudné úseky jsou většinou krátké, často střídají se tišinami nad splávky a s mělkými tůněmi pod nimi. Původni dřevěné hontové splávky jsou zde bohužel ojedinělé. Dno je převážně štěrkové, častěji se skalnatými šikmými prahy nebo většími kameny. V revíru se vyskytuje po jez Na Vranči v Novám Hrozenkově nežádoucíjelec tloušť, všude pak ouklejka pruhovaná, střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka obecná. Pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní se vyskytuje hlavně v proudných úsecích kde je dostatek vody a v kaskádách. Hlavně zde platí, že počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti a regulaci nežádoucích ryb jejích pravidelným slovováním a regulace výskytu predátorů. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.
Pozoruhodná místa pro rybolov
Pramenem pod vrchem Čarták, souřadnice GPS
Literatura
Rybářský průvodce po Vsetínské Bečvě ISBN 978-80-7399-674-1
Poznámky
- ↑ od ústí Bečvy do Moravy
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |