Šablona:Článek dne HL/2020/14

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
m (-- Optimalizace)
Řádka 9: Řádka 9:
Na nejvyšší [[Grand Slam (tenis)|grandslamové]] úrovni před ziskem trofeje na [[US Open 2020 – mužská dvouhra|US Open 2020]] skončil třikrát jako poražený finalista. V letech [[2018]] a [[2019]] postoupil do boje o titul na pařížském [[French Open]], kde nestačil na Španěla [[Rafael Nadal|Rafaela Nadala]]. Na melbournském [[Australian Open 2020 – mužská dvouhra|Australian Open 2020]] nevyužil vedení 2–1 na sety proti Srbu [[Novak Djoković|Novaku Djokovićovi]], který zápas otočil. První titul pak získal na US Open 2020 po pětisetovém vítězství nad Němcem [[Alexander Zverev|Alexandrem Zverevem]], když zvládl závěrčný [[Tiebreak (tenis)|tiebreak]]. Finále [[ATP Finals 2019 – mužská dvouhra|Turnaje mistrů 2019]] prohrál s Řekem [[Stefanos Tsitsipas|Stefanosem Tsitsipasem]].  
Na nejvyšší [[Grand Slam (tenis)|grandslamové]] úrovni před ziskem trofeje na [[US Open 2020 – mužská dvouhra|US Open 2020]] skončil třikrát jako poražený finalista. V letech [[2018]] a [[2019]] postoupil do boje o titul na pařížském [[French Open]], kde nestačil na Španěla [[Rafael Nadal|Rafaela Nadala]]. Na melbournském [[Australian Open 2020 – mužská dvouhra|Australian Open 2020]] nevyužil vedení 2–1 na sety proti Srbu [[Novak Djoković|Novaku Djokovićovi]], který zápas otočil. První titul pak získal na US Open 2020 po pětisetovém vítězství nad Němcem [[Alexander Zverev|Alexandrem Zverevem]], když zvládl závěrčný [[Tiebreak (tenis)|tiebreak]]. Finále [[ATP Finals 2019 – mužská dvouhra|Turnaje mistrů 2019]] prohrál s Řekem [[Stefanos Tsitsipas|Stefanosem Tsitsipasem]].  
-
V [[Juniorský tenis|juniorské kategorii]] si v roce 2011 zahrál finále dvouhry na [[French Open 2011 – dvouhra juniorů|French Open]], v němž podlehl Američanu [[Bjorn Fratangelo|Bjornu Fratangelovi]] poměrem gamů 6–8 až v rozhodující sadě.<br />V [[Daviscupový tým Rakouska|rakouském daviscupovém týmu]] [[debut]]oval jako 20letý v&nbsp;roce&nbsp;[[2014]] utkáním zóny Evropy a Afriky proti Slovensku, když nastoupil do prvního zápasu proti [[Norbert Gombos|Norbertu Gombosovi]], se kterým prohrál ve čtyřech setech. Rakousko v sérii prohrálo 1:4 na zápasy. Do listopadu 2019 v&nbsp;[[Davis Cup|soutěži]] nastoupil k&nbsp;šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–3&nbsp;ve&nbsp;dvouhře a 1–2&nbsp;ve&nbsp;čtyřhře.<br />Praktikuje agresivní celodvorcový tenis od základní čáry s tvrdým jednoručným bekhendem. Média ho označila za možného Nadalova nástupce a oficiální web [[French Open|Roland-Garros]] mu přiřkl nálepku „dědic&nbsp;trůnu“.
+
V [[Daviscupový tým Rakouska|rakouském daviscupovém týmu]] [[debut]]oval jako 20letý v&nbsp;roce&nbsp;[[2014]] utkáním zóny Evropy a Afriky proti Slovensku, když nastoupil do prvního zápasu proti [[Norbert Gombos|Norbertu Gombosovi]], se kterým prohrál ve čtyřech setech. Rakousko v sérii prohrálo 1:4 na zápasy. Do listopadu 2019 v&nbsp;[[Davis Cup|soutěži]] nastoupil k&nbsp;šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–3&nbsp;ve&nbsp;dvouhře a 1–2&nbsp;ve&nbsp;čtyřhře.<br />Praktikuje agresivní celodvorcový tenis od základní čáry s tvrdým jednoručným bekhendem. Média ho označila za možného Nadalova nástupce a oficiální web [[French Open|Roland-Garros]] mu přiřkl nálepku „dědic&nbsp;trůnu“.
V sezóně 2017 se stal jediným hráčem, který na antuce porazil Španěla [[Rafael Nadal|Rafaela Nadala]], když jej vyřadil ve čtvrtfinále květnového [[Internazionali BNL d'Italia 2017 – mužská dvouhra|Rome Masters 2017]]. Oplatil mu tak prohru z finále předcházejícího [[Mutua Madrid Open 2017 – mužská dvouhra|Mutua Madrid Open 2017]]. Španěl jej pak přehrál v semifinále [[French Open 2017 – mužská dvouhra|French Open 2017]] a deklasoval během [[Monte-Carlo Rolex Masters 2018 – mužská dvouhra|Monte-Carlo Rolex Masters 2018]]. Nadalovu antukovou neporazitelnost čítající 21&nbsp;zápasů a&nbsp;50&nbsp;setů, trvající od Rome Masters 2017, ukončil Thiem ve čtvrtfinále [[Mutua Madrid Open 2018 – mužská dvouhra|Mutua Madrid Open 2018]], čímž jej připravil o post světové jedničky. Snížil tak pasivní vzájemnou bilanci utkání na 3–6 a po [[Novak Djoković|Djokovićovi]] a [[Gastón Gaudio|Gaudiovi]] se stal třetím tenistou na okruhu ATP Tour, který mallorského rodáka na antuce porazil alespoň třikrát. Po semifinálové výhře nad jihoafrickou světovou osmičkou [[Kevin Anderson (tenista)|Kevinem&nbsp;Andersonem]] prošel druhý rok za sebou do finále madridského Mastersu.  
V sezóně 2017 se stal jediným hráčem, který na antuce porazil Španěla [[Rafael Nadal|Rafaela Nadala]], když jej vyřadil ve čtvrtfinále květnového [[Internazionali BNL d'Italia 2017 – mužská dvouhra|Rome Masters 2017]]. Oplatil mu tak prohru z finále předcházejícího [[Mutua Madrid Open 2017 – mužská dvouhra|Mutua Madrid Open 2017]]. Španěl jej pak přehrál v semifinále [[French Open 2017 – mužská dvouhra|French Open 2017]] a deklasoval během [[Monte-Carlo Rolex Masters 2018 – mužská dvouhra|Monte-Carlo Rolex Masters 2018]]. Nadalovu antukovou neporazitelnost čítající 21&nbsp;zápasů a&nbsp;50&nbsp;setů, trvající od Rome Masters 2017, ukončil Thiem ve čtvrtfinále [[Mutua Madrid Open 2018 – mužská dvouhra|Mutua Madrid Open 2018]], čímž jej připravil o post světové jedničky. Snížil tak pasivní vzájemnou bilanci utkání na 3–6 a po [[Novak Djoković|Djokovićovi]] a [[Gastón Gaudio|Gaudiovi]] se stal třetím tenistou na okruhu ATP Tour, který mallorského rodáka na antuce porazil alespoň třikrát. Po semifinálové výhře nad jihoafrickou světovou osmičkou [[Kevin Anderson (tenista)|Kevinem&nbsp;Andersonem]] prošel druhý rok za sebou do finále madridského Mastersu.  

Verze z 17. 9. 2020, 11:47

Dominic Thiem ve svém prvním grandslamovém finále na French Open 2018

Dominic Thiem (* 3. září 1993) je rakouský tenista, který mezi profesionály vstoupil v roce 2011. Titulem na US Open 2020 se stal po Thomasi Musterovi druhým Rakušanem, který vyhrál mužskou grandslamovou dvouhru a prvním singlovým šampionem.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour sedmnáct singlových turnajů, první z nich na antukovém Open de Nice Côte d’Azur 2015. V roce 2019 poprvé triumfoval v sérii Masters na BNP Paribas Open. Na challengerech ATPokruhu Futures získal sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v březnu 2020 na 3. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2019 na 67. místě. Od února 2019 jej trénuje chilský olympijský vítěz Nicolás Massú. V letech 2002–2019 tuto roli plnil krajan Günther Bresnik. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v lednu 2011 na 2. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni před ziskem trofeje na US Open 2020 skončil třikrát jako poražený finalista. V letech 2018 a 2019 postoupil do boje o titul na pařížském French Open, kde nestačil na Španěla Rafaela Nadala. Na melbournském Australian Open 2020 nevyužil vedení 2–1 na sety proti Srbu Novaku Djokovićovi, který zápas otočil. První titul pak získal na US Open 2020 po pětisetovém vítězství nad Němcem Alexandrem Zverevem, když zvládl závěrčný tiebreak. Finále Turnaje mistrů 2019 prohrál s Řekem Stefanosem Tsitsipasem.

V rakouském daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2014 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Slovensku, když nastoupil do prvního zápasu proti Norbertu Gombosovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Rakousko v sérii prohrálo 1:4 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–3 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.
Praktikuje agresivní celodvorcový tenis od základní čáry s tvrdým jednoručným bekhendem. Média ho označila za možného Nadalova nástupce a oficiální web Roland-Garros mu přiřkl nálepku „dědic trůnu“.

V sezóně 2017 se stal jediným hráčem, který na antuce porazil Španěla Rafaela Nadala, když jej vyřadil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017. Oplatil mu tak prohru z finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017. Španěl jej pak přehrál v semifinále French Open 2017 a deklasoval během Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Nadalovu antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů, trvající od Rome Masters 2017, ukončil Thiem ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž jej připravil o post světové jedničky. Snížil tak pasivní vzájemnou bilanci utkání na 3–6 a po Djokovićovi a Gaudiovi se stal třetím tenistou na okruhu ATP Tour, který mallorského rodáka na antuce porazil alespoň třikrát. Po semifinálové výhře nad jihoafrickou světovou osmičkou Kevinem Andersonem prošel druhý rok za sebou do finále madridského Mastersu.

Do prvního grandslamového finále prošel na French Open 2018 po výhrách nad světovou trojkou Alexandrem Zverevem a italským překvapením turnaje Marcem Cecchinatem. V boji o titul nestačil na desetinásobného vítěze a světovou jedničku Nadala ve třech setech. Stal se tak prvním rakouským tenistou v singlovém finále grandslam od roku 1995, kdy si o titul na French Open zahrál Thomas Muster. Pařížská prohra znamenala zvýraznění pasivního poměru vzájemných zápasů proti Španělovi na 3–7. Z osmého místa žebříčku postoupil o jednu příčku výše.