Zákupy jsou městečkem v okrese Česká Lípa, založeným ve 14. století.
Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup, příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem. Zdislav Berka z Dubé a Lipé v letech 1541–1552 postavil zámek, dosáhl povýšení Zákup na město, získal městský znak a zahájil stavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství se ujal příbuzný z rodu Berků, jeho bratranec Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Jindřich Sasko–Lauenburský.
Několikrát krutě postihla Zákupy tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na tzv. Morovém hřbitově, 1681 kapucínský klášter, 1683 přestavba zámku, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 morový sloup (sousoší Nejsvětější Trojice). Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.
Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali zde až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V roce 1849 získal zámek Ferdinand Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože bylo zrušeno nevolnictví, zámek přestal být střediskem panství. V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce, císař František Josef I, kterým sem jezdil zřídka.
Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenbergova s 700 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.
V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byli tu rakouský císař František Josef I. (strýc již zesnulého Ferdinanda V) a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.
V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Žofií Chotkovou, později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish.
V období 1. republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po odsunu české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, přesněji 9. října 1938 byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem.
