Štěkeň

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nová šablona)
(+ Nová kategorie)
 
Řádka 50: Řádka 50:
* 16. 7. 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann, naroz. 1848. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. [[Josef Klostermann]] † 1875, otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete [[Alfred Windischgrätz|Alfreda Windischgrätze]] (1787-1862), který poslední roky svého života trávil právě ve Štěkni.<ref name="rozhlas"/> Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]].<ref name="rozhlas">[http://media.rozhlas.cz/_audio/00634125.mp3 Relace Českého rozhlasu České Budějovice]</ref> Karel Klostermann se v závěru svého života opět do Štěkně vrátil.
* 16. 7. 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann, naroz. 1848. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. [[Josef Klostermann]] † 1875, otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete [[Alfred Windischgrätz|Alfreda Windischgrätze]] (1787-1862), který poslední roky svého života trávil právě ve Štěkni.<ref name="rozhlas"/> Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]].<ref name="rozhlas">[http://media.rozhlas.cz/_audio/00634125.mp3 Relace Českého rozhlasu České Budějovice]</ref> Karel Klostermann se v závěru svého života opět do Štěkně vrátil.
== Znak ==
== Znak ==
-
Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od roku [[17. září]] 1540, kdy ho obec obdržela od krále Ferdinanda I. (1503-1564).
+
Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od roku [[17. září]] 1540, kdy ho obec obdržela od krále Ferdinanda I. (1503–1564).
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
Řádka 62: Řádka 62:
-
{{Commonscat|Štěkeň}}{{Městys Štěkeň}}{{Článek z Wikipedie}}{{okres Strakonice}}
+
{{Commonscat|Štěkeň}}{{Městys Štěkeň}}{{okres Strakonice}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Štěkeň| ]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Strakonice]]
[[Kategorie:Okres Strakonice]]

Aktuální verze z 25. 7. 2018, 07:32

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice.

Obsah

Místní části

Historie

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy je majetkem Baška ze Štěkně. Roku 1622 byla Štěkeň konfiskována Janu Malovcovi z Malovic – roku 1648 ji koupili Losiové z Losimthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu získal obec Josef Mikuláš hrabě z Windisch-Graetzu.

V roce 1784 se obec stala městysem.

Windish-Graetzové vlastnili Štěkeň až do roku 1919.

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[1]

Památky a zajímavosti

  • Raně barokní zámek je postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losou z Losimthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park.
  • Kostel Svatého Mikuláše postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době Husitství a za třicetileté války.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál v zámku.
  • Původní zámek knížete Windischgrätze v roce 1921 koupili sestry a zřídili klášter řeholnic Congregatio Jesu a působili zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
  • 16. 7. 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann, naroz. 1848. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann † 1875, otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze (1787-1862), který poslední roky svého života trávil právě ve Štěkni.[2] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[2] Karel Klostermann se v závěru svého života opět do Štěkně vrátil.

Znak

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od roku 17. září 1540, kdy ho obec obdržela od krále Ferdinanda I. (1503–1564).

Reference

  1. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  2. ↑ 2,0 2,1 Relace Českého rozhlasu České Budějovice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Štěkeň
Městys Štěkeň

Nové Kestřany • Štěkeň • Vítkov 

  Města a obce okresu Strakonice  

Bavorov • Bělčice • Bezdědovice • Bílsko • Blatná • Bratronice • Březí • Budyně • Buzice• Cehnice • Čečelovice • Čejetice • Čepřovice • Čestice • Číčenice • Doubravice • Drahonice • Drachkov • Drážov • Droužetice • Dřešín • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí • Hornosín • Hoslovice • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot • Chrášťovice • Jinín • Kadov • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov • Krašlovice • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice • Libětice • Litochovice • Lnáře • Lom • Mačkov • Malenice • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice • Mnichov • Mutěnice • Myštice • Nebřehovice • Němčice • Němětice • Nihošovice • Nišovice • Nová Ves • Novosedly • Osek • Paračov • Pivkovice • Pohorovice • Pracejovice • Předmíř • Přední Zborovice • Předslavice • Přechovice • Přešťovice • Radějovice • Radomyšl • Radošovice • Rovná • Řepice • Sedlice • Skály • Skočice • Slaník • Sousedovice • Stožice • Strakonice • Strašice • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice • Škvořetice • Štěchovice • Štěkeň • Tchořovice • Truskovice • Třebohostice • Třešovice • Úlehle • Únice • Uzenice • Uzeničky • Vacovice • Velká Turná • Vodňany • Volenice • Volyně • Záboří • Zahorčice • Zvotoky

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0t%C4%9Bke%C5%88“