Groš
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ šablona FLICKR) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Louis IX gros 1266.jpg|thumb|Tourský groš (1266)]] | + | [[Soubor:Louis IX gros 1266.jpg|thumb|220px|Tourský groš (1266)]] |
'''Groš''' (z [[latina|lat.]] ''denarius grossus'', tlustý denár) je název různých [[mince|mincí]], velmi rozšířených ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve východním Středomoří ve středověku a v raném novověku. | '''Groš''' (z [[latina|lat.]] ''denarius grossus'', tlustý denár) je název různých [[mince|mincí]], velmi rozšířených ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve východním Středomoří ve středověku a v raném novověku. | ||
== Počátky == | == Počátky == | ||
| - | [[Soubor: Grossi pragenses avers.jpg |thumb| | + | [[Soubor: Grossi pragenses avers.jpg|thumb|200px|left|Pražský groš (avers) ]] |
| - | [[Soubor: Grossi pragenses revers.jpg |thumb| | + | [[Soubor: Grossi pragenses revers.jpg|thumb|200px|left|Pražský groš (revers) ]] |
Groš vznikl jako „dobrá“ stříbrná mince o váze 3–5 g a s [[ryzost]]í kolem 900/1000, která od 13. století nahradila předchozí „tenké“ [[brakteát]]y a [[denár]]y. Zatímco brakteáty se razily z tenkého plechu a měly tedy jen jednu ražbu, „tlustý“ groš měl odlišnou ražbu na averzu a reverzu (líci a rubu). Patrně nejstarším byl [[Tourský groš]], ražený od roku 1266 ve francouzském [[Tours]] z příkazu krále Ludvíka IX. Svatého. Vzorem mu patrně byly křižácké zlaté sarcíny, ražené od roku 1250 v Akku. Následoval tyrolský groš vévody Meinharda II., ražený od roku 1271 v [[Merano|Meranu]], anglický ''groat'' (1279), pražský groš krále Václava II., ražený od roku 1300 v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a velmi rozšířený až do 16. století, kdy jej nahradil [[jáchymovský tolar]]. Od roku 1367 se v [[Krakov]]ě razily krakovské groše krále Kazimíra III. podle vzoru grošů pražských, po roce 1375 se groše razily také v [[Moldavsko|Moldavsku]] a v dalších místech. | Groš vznikl jako „dobrá“ stříbrná mince o váze 3–5 g a s [[ryzost]]í kolem 900/1000, která od 13. století nahradila předchozí „tenké“ [[brakteát]]y a [[denár]]y. Zatímco brakteáty se razily z tenkého plechu a měly tedy jen jednu ražbu, „tlustý“ groš měl odlišnou ražbu na averzu a reverzu (líci a rubu). Patrně nejstarším byl [[Tourský groš]], ražený od roku 1266 ve francouzském [[Tours]] z příkazu krále Ludvíka IX. Svatého. Vzorem mu patrně byly křižácké zlaté sarcíny, ražené od roku 1250 v Akku. Následoval tyrolský groš vévody Meinharda II., ražený od roku 1271 v [[Merano|Meranu]], anglický ''groat'' (1279), pražský groš krále Václava II., ražený od roku 1300 v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a velmi rozšířený až do 16. století, kdy jej nahradil [[jáchymovský tolar]]. Od roku 1367 se v [[Krakov]]ě razily krakovské groše krále Kazimíra III. podle vzoru grošů pražských, po roce 1375 se groše razily také v [[Moldavsko|Moldavsku]] a v dalších místech. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
V moderní době je ''grosz'' menší měnovou jednotkou v Polsku (1/100 zlotého), do roku 2001 byl v Rakousku menší měnovou jednotkou ''groschen'' (1/100 schillingu), než je nahradil cent a euro. | V moderní době je ''grosz'' menší měnovou jednotkou v Polsku (1/100 zlotého), do roku 2001 byl v Rakousku menší měnovou jednotkou ''groschen'' (1/100 schillingu), než je nahradil cent a euro. | ||
| - | [[Soubor: Grosi cracoviensess obverse.jpg|thumb| | + | [[Soubor: Grosi cracoviensess obverse.jpg|thumb|220px|Krakovský groš (avers)]] |
| - | [[Soubor: Grosi cracoviensess reverse.jpg|thumb| | + | [[Soubor: Grosi cracoviensess reverse.jpg|thumb|220px|Krakovský groš (revers)]] |
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Grešle]] | * [[Grešle]] | ||
| Řádka 28: | Řádka 28: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Groschen}}{{Commonscat|Groschen}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Numizmatika]] | [[Kategorie:Numizmatika]] | ||
[[Kategorie:Měny]] | [[Kategorie:Měny]] | ||
[[Kategorie:Peníze]] | [[Kategorie:Peníze]] | ||
Aktuální verze z 7. 2. 2018, 14:02
Groš (z lat. denarius grossus, tlustý denár) je název různých mincí, velmi rozšířených ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve východním Středomoří ve středověku a v raném novověku.
Obsah |
Počátky
Groš vznikl jako „dobrá“ stříbrná mince o váze 3–5 g a s ryzostí kolem 900/1000, která od 13. století nahradila předchozí „tenké“ brakteáty a denáry. Zatímco brakteáty se razily z tenkého plechu a měly tedy jen jednu ražbu, „tlustý“ groš měl odlišnou ražbu na averzu a reverzu (líci a rubu). Patrně nejstarším byl Tourský groš, ražený od roku 1266 ve francouzském Tours z příkazu krále Ludvíka IX. Svatého. Vzorem mu patrně byly křižácké zlaté sarcíny, ražené od roku 1250 v Akku. Následoval tyrolský groš vévody Meinharda II., ražený od roku 1271 v Meranu, anglický groat (1279), pražský groš krále Václava II., ražený od roku 1300 v Kutné Hoře a velmi rozšířený až do 16. století, kdy jej nahradil jáchymovský tolar. Od roku 1367 se v Krakově razily krakovské groše krále Kazimíra III. podle vzoru grošů pražských, po roce 1375 se groše razily také v Moldavsku a v dalších místech.
Další vývoj
Groš odpovídal většinou 12 denárům, větší sumy se počítaly na kopy grošů (60 kusů). Jako je u mincí pravidlem, hodnota groše postupem času klesala, a to jak váhou (pozdější groše mají jen 1,4 – 1,8 g), tak i ryzostí, takže se z nich staly drobné peníze. V Polsku se od roku 1752 razily z mědi, v Německu groše nahradily šilinky a od 18. století platily 1/30 tolaru. Groše se používaly také v Bulharsku a na Blízkém východě, turecký název quruš i albánské groshe se odvozují od slova groš, stejně jako ukrajinské hroši, peníze. V Německu a od roku 1624 také v Rakousku vznikly také „malé groše“ čili grešle, ražené až do roku 1768. Název grešle přešel do obecné řeči a znamená prostě „malou hodnotu“ – odtud úsloví, že něco „nestojí za zlámanou grešli“. V moderní době je grosz menší měnovou jednotkou v Polsku (1/100 zlotého), do roku 2001 byl v Rakousku menší měnovou jednotkou groschen (1/100 schillingu), než je nahradil cent a euro.
Související články
Literatura
- Staněk J., Peníze v českých zemích, Praha 1995, ISBN 80-901893-1-8
- Vandas J., Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994 - 220 s. ISBN 80-85847-15-9
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |