V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Řešetlákovité

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(1 revizi)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 12. 4. 2011, 23:10


Řešetlákovité (Rhamnaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Jsou to převážně dřeviny se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou nenápadné, čtyř nebo pětičetné, se žlaznatým diskem. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce druhů je v tropickém pásu. V ČR se vyskytují 2 druhy - krušina olšová a řešetlák počistivý. Někteří zástupci řešetlákovitých poskytují ovoce, dřevo, léčiva nebo barviva, jiné jsou pěstovány jako ozdobné dřeviny.

Obsah

Charakteristika

Colletia cruciata
Phylica pubescens

Řešetlákovité jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře, liány s úponkami, vzácně i byliny (rod Crumenaria). Ve stoncích jsou často slizové buňky (idioblasty), v kůře někdy i slizové kanálky. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, s 3 až 5 žilkami nebo se zpeřenou žilnatinou. Čepel je celokrajná nebo zubatá. Rod Colletia má listy redukované a asimilační funkci přebírají zelené zploštělé stonky, nazývané kladódia. Palisty jsou drobné, opadavé nebo vytrvalé, u některých zástupců přeměněné v trny. Květy jsou drobné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo častěji pětičetné, nejčastěji v úžlabních vrcholících nebo svazečcích, méně často hroznech. Kalich i koruna jsou ze 4 až 5 lístků. Tyčinek je 4 nebo 5 a jsou přirostlé ke korunním lístkům. Habituelně podobné květy čeledi jesencovité (Celastraceae) mají naopak tyčinky umístěné naproti kališním lístkům. V květech je přítomen často nápadný intrastaminální žlaznatý disk. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 4 plodolistů nebo vzácně tvořený jediným plodolistem. V každém plodolistu je 1 (nebo 2) vajíčko. Plodem je pukavá nebo nepukavá tobolka nebo peckovice s 1 až 4 semeny, případně schizokarp. [1] [2] [3] Čeleď zahrnuje asi 925 druhů v 52 rodech. Největší rody jsou Phylica (asi 150 druhů), cicimek (Ziziphus, 100 až 170 druhů), řešetlák (Rhamnus, 125 druhů) a latnatec (Ceanothus, 55 druhů). Vyskytuje se po celém světě od tropů po mírný pás. [4] Řešetlákovité jsou nejvíce diversifikované v tropech, charakteristické jsou zvláště pro vápencová podloží. [5] Spíše nenápadné květy řešetlákovitých jsou navštěvovány mouchami, včelami, vosami a brouky. Mohou být cizosprašné i samosprašné. Semena druhů s dužnatými plody (Rhamnus, Berchemia, Reynosia, Krugiodendron) jsou obvykle šířena ptaky nebo savci. U druhů s pukavými plody (Ceanothus, Colubrina) jsou semena vystřelována do prostoru. Tropický rod Gouania má okřídlené plody, které jsou rozšiřovány větrem. [5] Některé druhy rodu Discaria mají plovoucí plody, šířené prostřednictvím vodních toků. [2]

Obsahové látky

Typickým metabolitem řešetlákovitých jsou anthranoidy (glykosidy derivátů aqthrachinonu) s projímavým účinkem. Krušina olšová (Frangula alnus) obsahuje anthranoid glukofrangulin, řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) kaskarosidy. [6] Mnohé druhy řešetlákovitých obsahují také alkaloidy, triterpenoidní aj. saponiny, kyselinu chelidonovou a látky blízké chininu. [2] [3] Z kůry a listů cicimku datlového (Ziziphus jujuba) bylo izolováno množství alkaloidů různých typů, saponiny, triterpeny, flavonoidy aj. [6] Listy cicimku datlového (Ziziphus jujuba) obsahují triterpenoidní glykosid ziziphin, paralyzující vnímání sladké chuti. [7]

Taxonomie

V dřívějších systémech byly řešetlákovité nejčastěji řazeny do samostatného řádu řešetlákotvaré (Rhamnales). Cronquist řadil do tohoto řádu i čeledi révovité (Vitaceae) a Leeaceae (dnes součást Vitaceae). Podle kladogramů APG jsou sesterskými větvemi čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae) a Dirachmaceae. Rod krušina (Frangula) je v některých systémech vřazován do rodu řešetlák (Rhamnus), ve středoevropské taxonomii je chápán jako samostatný.

Evropská květena

V evropské květeně je čeleď zastoupena 4 rody: krušina (Frangula, 2 druhy), řešetlák (Rhamnus, 14 druhů), trnovec (Paliurus, 2 druhy) a druhem cicimek dvojtrnný (Ziziphus lotus) [8] V květeně ČR jsou zastoupeny 2 druhy: krušina olšová (Frangula alnus, syn. Rhamnus frangula) a řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica). [3] Na jihozápadním Slovensku (Děvínská Kobyla) roste na jediné lokalitě druh řešetlák skalní (Rhamnus saxatilis), druh běžnější např. v Rakousku a Maďarsku. [9]

krušina olšová (Frangula alnus)

řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)

trnovec Kristův (Paliurus spina-christi)

cicimek dvojtrnný (Ziziphus lotus)

Využití

Cicimek datlový (Ziziphus jujuba), pocházející z Číny, je odedávna pěstován jako ovocná dřevina. Mnohé další druhy rodu cicimek poskytují ovoce místního významu, např. indický Ziziphus mauritiana a Z. nummularia, Z. lotus ze Středomoří, jihoamerické druhy Z. mistol, Z. angolito a Z. joazeiro. [10] Z druhu Ziziphus mistol je v Andách připravován alkoholický nápoj. [2] Zdužnatělé stopky jinak nejedlých bobulí hovénie sladké (Hovenia dulcis) pocházející z Indie a Číny jsou chutí podobné hruškám a jsou využívány jako ovoce. [10] Dřevo rodů Alphitonia, Colubrina, Hovenia a Ziziphus je používáno na konstrukce, nábytek, v řezbářství, soustružnictví a na výrobu hudebních nástrojů. [1] Na Jamaice je těženo dřevo cicimku Ziziphus chloroxylon, v Karibiku dřevo Colubrina arborescens. [2] Dřevo cicimku datlového (Ziziphus jujuba) je v Číně ceněným materiálem na truhlářskou výrobu. [1] Kůra, semena a listy některých druhů, především řešetláku počistivého (Rhamnus cathartica) a krušiny olšové (Frangula alnus) jsou využívány jako projímadla. [1] Čerstvá krušina však způsobuje dávení. Rozdrcené plody a semena cicimku datlového (Ziziphus jujuba) jsou v Číně používány v tradičním lékařství při únavě a nespavosti, hypertenzi, fyzickém vyčerpání, nervových poruchách a podvýživě. [7] Extrakt z kůry Trevoa trinervia je v Chile používán na popáleniny. Kůra liány Gouania domingensis je v Karibiku používána jako stimulant. [2] Alkoholový výtažek ze dřeva kolécie Colletia spinosa je v Brazílii používán k léčení malárie. [10] Různé druhy řešetláku (Rhamnus) poskytují barviva: zelené a modré je získáváno z plodů, žluté z kůry. [2] Některé druhy bohaté na saponiny jsou používány obdobně jako mýdlo, v Jižní Americe např. kořeny kolécie Colletia spinosissima. Stonky Gouania lupuloides při žvýkání pění a jsou používány jako ústní voda. [2] Některé druhy řešetlákovitých jsou používány jako okrasné dřeviny. Mimo domácí krušiny olšové (Frangula alnus) je v ČR vzácně pěstována i severoamerická krušina Purshova (Frangula purshiana) a jihoevropská krušina skalní (Frangula rupestris). V botanických zahradách je občas pěstována hovénie sladká (Hovenia dulcis). Z keřovitých řešetláků je pěstován domácí řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), některé další evropské druhy (řešetlák alpský - R. alpina, řešetlák balkánský - R. fallax, řešetlák skalní - R. saxatilis) a asijský řešetlák kavkazský (R. imeretina). Jako skalnička je občas pěstován poléhavý řešetlák nízký (Rhamnus pumila). Vzácně jsou pěstovány keře rodu okoralka (Berchemia), pocházející z Asie nebo ze Severní Ameriky a kvetoucí latami drobných bělavých kvítků. [11] Různé druhy jihoamerických kolécií (Colletia) jsou pro svůj zvláštní vzhled občas pěstovány ve sklenících jako botanická zajímavost.

cicimek Ziziphus mauritiana

hovénie sladká (Hovenia dulcis)

krušina olšová (Frangula alnus)

Ceanothus thyrsiflorus

Seznam rodů

Adolphia, Alphitonia, Alvimiantha, Ampelozizyphus, Auerodendron, Bathiorhamnus, Berchemia, Berchemiella, Blackallia, Ceanothus, Chaydaia, Colletia, Colubrina, Condalia, Crumenaria, Cryptandra, Discaria, Doerpfeldia, Emmenosperma, Gouania, Helinus, Hovenia, Hybosperma, Karwinskia, Kentrothamnus, Krugiodendron, Lasiodiscus, Maesopsis, Nesiota, Noltea, Paliurus, Phylica, Pleuranthodes, Pomaderris, Reissekia, Retanilla, Reynosia, Rhamnella, Rhamnidium, Rhamnus, Sageretia, Schistocarpaea, Scutia, Siegfriedia, Smythea, Spyridium, Talguenea, Trevoa, Trymalium, Ventilago, Ziziphus. [4]

Literatura

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Flora of China: Rhamnaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  4. ↑ 4,0 4,1 STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden : . Dostupné online.  
  5. ↑ 5,0 5,1 JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  6. ↑ 6,0 6,1 JAHODÁŘ, Luděk. Farmakobotanika. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1225-9.  
  7. ↑ 7,0 7,1 VALÍČEK, Pavel et al.. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Hradec Králové : Svítání, 1998. ISBN 80-86198-01-4.  
  8. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  9. ↑ ČEŘOVSKÝ, J. et al.. Červená kniha 5: Vyšší rostliny. Bratislava : Príroda a. s., 1999. ISBN 80-07-01085-8.  
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  11. ↑ KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  

Externí odkazy

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98e%C5%A1etl%C3%A1kovit%C3%A9“