Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šlapanice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 17. 5. 2013, 06:43
Šlapanice jsou město ležící necelých 10 km jihovýchodně od Brna. V současné době mají necelých 6500 obyvatel. Nejstarší písemná zmínka o sídle pochází z roku 1235. Vedle katastrálního území Šlapanice u Brna náleží k městu i Bedřichovice. Do katastrálního území Šlapanice u Brna zasahuje areál mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Na pokraji města je budována rozsáhlá obytná a průmyslová zóna.
Prochází zde několik cyklostezek a turistických tras, které jsou součástí Brněnské podkovy
Obsah |
Historie
Původ názvu Šlapanice
Pojmenování města je odvozeno od staročeského názvu šlapan, což je pasivum slovesa šlapat.
Nejstarší zmínky
Archeologické nálezy dokazují osídlení na území dnešních Šlapanic již za starší doby kamenné. V období Velké Moravy (9. - 10. století) zde panovalo slovanské osídlení.
První písemné zmínky olomoucké kapituly (v latině) hovoří o osadě s kostelem a farou již v roce 1235.
Středověk, počátky novověku
Ve 13. století byly Šlapanice dosti bohatou osadou, což zapříčinily cesty vedoucí okolím a pozdější udělení městských práv a privilégií (právo tržní, soudní a hrdelní).
Původně renesanční kostel byl z důvodu zpustošení rekonstruován ve slohu gotickém a barokním. Poslední rekonstrukce probíhala v 80. letech 20. století.
Převážně zemědělská osada obsahovala nemalé množství velkých statků.
17. května 1430 utrpěla u Šlapanic porážku hustiská vojska.
Za třicetileté války byla osada dvakrát vydrancována švédskými jednotkami.
6. dubna 1742 (sedmiletá válka) zpustošily obec vojska pruského krále Friedricha II.
Za pozdního a vrcholného středověku byla osada mnohokrát vypálena (zejména roku 1241 Tatary, 1449 Ježkem z Boskovic a Svojanova), začátkem novověku je potkaly mnohé velké požáry (1677, 1733 a zejména 1757).
Příchodem 17. století ztratily Šlapanice na významu díky odklonění obchodních cest směrem na Brno.
Navzdory tomu započala roku 1750 stavba zámku moravského guvernéra knížete Blümegena. V roce 1781 se z něj stal klášter paulánů.
Bitva u Slavkova
Již 18. listopadu roku 1805 dorazil do Šlapanic ruský generál pěchoty Michail Illarionovič Kutuzov, jakožto vrchní velitel rusko-rakouských vojsk, které se za dva týdny měly střetnout s francouzskou armádou.
2. prosince 1805 vypukla na území mezi Šlapanicemi a Slavkovem jedna z nejvýznamnějších bitev francouzského císaře Napoleona I. Navzdory velké početní převaze Francouzi porážejí spojená rusko-rakouská vojska a v bitvě vítězí.
Francouzské lazarety se nacházely v budovách zámku a šlapanické scholasterie.
Od přelomu tisíciletí probíhá ve Šlapanicích a přilehlých obcích každoroční vzomenutí na bitvu doprovázené vojenskou přehlídkou, pietním aktem a rekonstrukcí bitvy. Ta byla největší roku 2005, při dvoustém výročí Bitvy tří císařů.
19. století
Příchodem století devatenáctého se však ve Šlapanicích začne prudce zvedat počet obyvatel (1834 - 1072 obyv.; 1861 - 1819 obyv.). S tím vzniká i nový průmysl. To zaznamená roku 1814 i místní zámek, ze kterého se stane jedna z nejvýznamnějších továren První brněnské strojírny.
15. července 1866 dorazila do Šlapanice pruská vojska (prusko-rakouská válka, 3. července 1866 u Hradce Králové).
Tři roky nato byl v obci zřízen poštovní úřad.
V roce 1871 byl vystaven Rolnický akciový cukrovar (zrušen 1931).
Roku 1887 byla do Šlapanic zavedena železnice.
20. století
Předválečné období
V roce 1901 byla v budově bývalého zámku zřízena chlapecká měšťanka.
Od roku 1911 bylo ve Šlapanicích k dispozici elektrické osvětlení a telefon.
1. světová válka
Za první světové vláky zahynulo na bojištích 83 šlapanických občanů. Jejich památku připomíná pomník v městském parku na Riegrově ulici.
Meziválečné období
Po válce se začal městys dobře rozvíjet. Stavěla se řada nových velkých ulic a velkých statků (zejména v ulicích Brněnská, Riegrova, Palackého a Kalvodova). Stavěny jsou také celé nové čtvrti (např. Jiráskova čtvrť).
1. května 1919 byla na Masarykově náměstí vysazena Lípa svobody.
Na počátku 20. let se začíná rozvíjet zdravotnictví, ve Šlapanicích byli dva obvodní lékaři, dva zubaři, poradna pro kojence a dva zvěrolékaři.
Stejnětak měla obec poštovní, farní a obecní úřad a také četnickou stanici.
V roce 1921 měly Šlapanice více než 1140 hektarů orné půdy. V průběhu dvacátých let se silně rozvíjí průmysl a služby. Cukrovar byl ve 30. letech přeměněn v papírny.
Od roku 1929 byl k dispozici autobusový spoj spojující obec s Brnem.
Velká povodeň postihla obec roku 1931.
Od roku 1932 probíhají Šlapanické slavnosti, zpravodaj vychází od roku 1934.
V letech 1937 až 1943 měly Šlapanice vlastní elektrárnu na dřevoplyn a naftu.
2. světová válka
Hrůzy druhé světové války si celkově vyžádaly 160 obětí. Z 54 šlapanických občanů vězněných v koncentračních táborech zahynulo 33. Nálety, bombardování a boje si vyžádaly dalších 35 obětí z řad občanů.
24. dubna 1945 byly Šlapanice osvobozeny sovětskou Rudou armádou. Ta utrpěla ztráty 92 mužů.
Období totality
V roce 1948 byly ve Šlapanicách zahlazeny stopy války. Většina velkých ulic byla znovu vydlážděna a byla zavedena kanalizace.
1. května 1954 začala fungovat pravidelná trolejbusová linka Šlapanice-Brno.
K 1. lednu 1965 nabyly Šlapanice statutu města.
Ve Šlapanicích začíná vznikat velké množství obchodních domů (1963 potraviny Husova; 1967 potraviny Dlouhá; 1977 nákupní středisko Lípa, 1984 nákupní středisko Družba). Postaveno je také několik sídlišť po celém městě. Největší vzniká spolu se školkou a obchodním domem Lípa poblíž ulice Brněnské.
Plynofikace probíhala v letech 1964 až 1996.
Oraganizace jako Sokol, Orel apod. byly slučovány v jednu a zakázán byl i Skaut, který byl obnoven jen na krátko na konci 60. let.
Počátkem 70. let započala výstavba nové základní školy na Masarykově náměstí, protože ostatní školní kapacity rozmístěné po celém městě již nevyhovovaly. Na konci desetiletí se v nové škole začalo učit.
V polovině sedmdesátých let došlo z důvodu častého rozvodňovní k regulaci toku Říčka.
Roku 1976 byla otevřena zmíněná velká mateřská škola na ulici Havlíčkově.
Porevoluční období
Roku 1993 bylo otevřeno gymnázium na Riegrově ulici v budově bývalého zámku.
O rok později byla zrekonstruována budova městského úřadu na Masarykově náměstí a vybudována poliklinika na ulici Karla Čapka.
V roce 1996 byla zavedena kabelová televize a rok nato došlo k přečíslování orientačních čísel domů.
Roku 1999 proběhla výrazná rekonstrukce Masarykova Náměstí, přičemž vznikla pěší zóna, nové parkoviště a byla otevřena nová umělecká kašna Spirála života.
Stejného roku začal vysílat televizní program Šlapanický infokanál a o rok později došlo k výstavbě autobusového nádraží na Riegrově ulici.
Po zrušení okresních úřadů začaly Šlapanice vykonávat činnost pověřené obce s rozšířenou působností. Šlapanickému úřadu přísluší 40 obcí ve východní části a částečně i jihozápadní části okresu Brno-venkov.
Pamětihodnosti
Východně od Bedřichovic a severovýchodně od Šlapanic leží na jižním okraji katastrálního území sousední obce Podolí staroslovanské pohřebiště v návrší Žuráň. Z tohoto návrší řídil Napoleon Bonaparte 2.12.1805 Bitvu u Slavkova. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. Šlapanice patří do zóny Austerlitz.
Památky
- kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Scholasterie se starou farou
- Budova místního gymnázia
Přírodní krásy
Na sever od města leží přírodní památky
Školství
Ve Šlapanicích se nachází jedna velká základní škola (ZŠ Šlapanice) s velkým sportovištěm a plaveckým bazénem. Dále pak všeobecné osmileté gymnázium (Gymnázium a Základní umělecká škola Šlapanice). Ve Šlapanicích pak najdeme několik mateřských škol.
Památky
Východně od Bedřichovic a severovýchodně od Šlapanic leží na jižním okraji katastrálního území sousední obce Podolí staroslovanské pohřebiště v návrší Žuráň. Z tohoto návrší řídil Napoleon Bonaparte 2.12.1805 Bitvu u Slavkova. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. Šlapanice patří do zóny Austerlitz.
Brněnská pole
V současné době je na západním okraji města budována rozsáhlá obytná a průmyslová zóna. Obytná zóna, nazvaná Brněnská pole, zahrnuje 27 moderních bytových domů, několik sportovišť, restauraci, obchody a mateřskou školu. Výstavba probíhá ve třech etapách, dokončena by měla být v roce 2013. Severně od obytné zóny vzniká díky své strategické poloze na okraji Brna a bezprostředním spojením s dálnicí, železnicí a letištěm průmyslová zóna, která bude zahrnovat především sklady.
Šlapanice jako pověřená obec
Šlapanice jsou pověřenou obcí III. typu. V Brně na Opuštěné ulici je detašované pracoviště MÚ Šlapanice pro občany z jiných obcí spadajících do správního obvodu Šlapanic. Sídlí v budově bývalého učiliště.
Organizace ve Šlapanicích
Ve Šlapanicích působí několik organizací, které nabízejí využití volného času nebo spolkovou činnost:
- Orel jednota Šlapanice
- TJ Sokol Šlapanice
- Junák
- Skaut ABS
- Sbor dobrovolných hasičů
- Zahrádkářský svaz
- Svaz chovatelů drobného zvířectva
- Národopisný soubor Vrčka[1]
Významné osobnosti pocházející ze Šlapanic
- Alois Kalvoda - malíř 20. století
- Josef Zeman - cestovatel, spisovatel
- Antonín Kalvoda - sochař 20. století
- Jan Dvořák - světově známý pěstitel květin
- Antonín Moskalyk - český režisér a scenárista
- Karel Láznička - mistr Evropy a světa ve volejbale
- Libuše Šafránková - známá česká herečka
- Zdeněk Hlávka - několikanásobný mistr ČR ve znalostech Bible a vítěz soutěže v CNC programování
Místní rarity
Ve Šlapanicích byla kolem roku 1920 vyšlechtěna krajová odrůda domácí švestky zvaná šlapanická švestka.
Souřadnice
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Stránky souboru Vrčka
- Stránky Skautu ABS
- Stránky šlapanické farnosti
- TV21.cz televize Šlapanicka a okolí
- TJ Sokol Šlapanice
Bedřichovice |
Šlapanice
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |