Hořice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ šablona FLICKR)
(++)
 
Řádka 31: Řádka 31:
  | mapa = Image:Location of Czech city Horice.png
  | mapa = Image:Location of Czech city Horice.png
}}Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]].
}}Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]].
 +
* Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''8 621''' obyvatel.
 +
== Historie města ==
== Historie města ==
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
-
První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.  
+
První písemná zmínka o Hořicích pochází z roku 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.
-
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena [[bitva u Hořic|bitva]], kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.  
+
 
-
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi]. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] nakonec postavena v Praze-Karlíně.
+
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.  
 +
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] nakonec postavena v Praze-Karlíně.
V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
Řádka 70: Řádka 73:
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
{{Flickr|Hořice}}{{Commonscat|Hořice}}{{Město Hořice}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Březovice (Hořice)|Březovice]]&nbsp;|
+
[[Kategorie:Hořice| ]]
-
[[Doubrava (Hořice)|Doubrava]]&nbsp;|
+
-
'''Hořice'''&nbsp;|
+
-
[[Chlum (Hořice)|Chlum]]&nbsp;|
+
-
[[Chvalina]]&nbsp;|
+
-
[[Libonice]]&nbsp;|
+
-
[[Svatogothardská Lhota]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
 
+
-
{{Flickr|Hořice}}{{Commonscat|Hořice}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
-
[[Kategorie:Okres Jičín]]
 
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jičín]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jičín]]

Aktuální verze z 18. 8. 2019, 09:04

Město Hořice (též Hořice v Podkrkonoší, něm. Horschitz) se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla.

  • Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 8 621 obyvatel.

Obsah

Historie města

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. První písemná zmínka o Hořicích pochází z roku 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.

V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo. V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku. V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová a mnoho jiných.

Památky ve městě

  • Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
  • Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
  • novogotická radnice z roku 1872
  • Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými mnichy ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
  • Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[1]

galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard

Kostelík svatého Gotharda

Kostel Narození Panny Marie

Českobratrský kostel

Místní části

Partnerská města

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.symposiumhorice.cz


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hořice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hořice
Město Hořice

Březovice • Doubrava • Hořice • Chlum • Chvalina • Libonice • Svatogothardská Lhota

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ho%C5%99ice“