V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Hrbov (Velké Meziříčí)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Nová šablona)
 
Řádka 20: Řádka 20:
'''Hrbov''' je místní část města [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].
'''Hrbov''' je místní část města [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].
==Místopis==
==Místopis==
-
Hrbov (společně se [[Svařenov]]em) se nachází asi 4km západně od města [[Velké Meziříčí]], pod nějž politicky spadá. Nejvyšší místo v obci je [[Hrbovský vrch]] (někdy též označovaný, jako kopec ''Strážnice'') s nadmořskou výškou 569 m n. m.
+
Hrbov (společně se [[Svařenov]]em) se nachází asi 4 km západně od města [[Velké Meziříčí]], pod nějž politicky spadá. Nejvyšší místo v obci je [[Hrbovský vrch]] (někdy též označovaný, jako kopec ''Strážnice'') s nadmořskou výškou 569 m n. m.
==Historie==
==Historie==
Vznik obce je datován do roku 1377, kdy patřila pod Meziříčské panství. Svůj název získala pravděpodobně podle okolního kopcovitého terénu či podle osobního jména.
Vznik obce je datován do roku 1377, kdy patřila pod Meziříčské panství. Svůj název získala pravděpodobně podle okolního kopcovitého terénu či podle osobního jména.
V roce 1446 připadla obec Janovi z [[Lomnice]] a roku následujícího Janovi z [[Pernštejn]]a. Roku 1506 se vesnice dostala zpět pod správu Velkomeziříčského panství. V době svého vzniku čítala obec asi 10 domů. V důsledku třicetileté války jich však po roce 1661 zbyla pouze polovina.  
V roce 1446 připadla obec Janovi z [[Lomnice]] a roku následujícího Janovi z [[Pernštejn]]a. Roku 1506 se vesnice dostala zpět pod správu Velkomeziříčského panství. V době svého vzniku čítala obec asi 10 domů. V důsledku třicetileté války jich však po roce 1661 zbyla pouze polovina.  
V letech 1667 – 1750 měly v Hrbově své domy rody Oulehlů, Doležalů, Večeřů, Nováčků či Hotošů. S některými z těchto jmen je možné se v Hrbově setkat i nyní.
V letech 1667 – 1750 měly v Hrbově své domy rody Oulehlů, Doležalů, Večeřů, Nováčků či Hotošů. S některými z těchto jmen je možné se v Hrbově setkat i nyní.
-
Podle obecní kroniky a dalších pramenů (převážně čerpaných z [[Moravský zemský archiv|Moravského zemského archivu]]), které v roce 2003 shromažďovali autoři informační brožury o Hrbově a Svařenově, je možné sledovat i život poddaných v Hrbově. Proto například víme, že kolem roku 1750 museli vesničané odvádět vrchnosti činže, a to o [[svatý Jiří|svatém Jiří]] a [[svatý Václav|svatém Václavu]]. Tehdejší obyvatelé Hrbova měli i povinnost [[robota|roboty]], ta se však lišila podle toho, zda se jednalo o domkáře či o sedláka. Pokud se chtěl někdo práci legálně vyhnout, mohl se vykoupit částkou 80 [[Zlatý|zlatých]]. Nezákonný postup vyhnutí se robotě byl ale odměňován tělesnými tresty.
+
Podle obecní kroniky a dalších pramenů (převážně čerpaných z [[Moravský zemský archiv|Moravského zemského archivu]]), které v roce 2003 shromažďovali autoři informační brožury o Hrbově a Svařenově, je možné sledovat i život poddaných v Hrbově. Proto například víme, že kolem roku 1750 museli vesničané odvádět vrchnosti činže, a to o [[svatý Jiří|svatém Jiří]] a [[svatý Václav|svatém Václavu]]. Tehdejší obyvatelé Hrbova měli i povinnost roboty, ta se však lišila podle toho, zda se jednalo o domkáře či o sedláka. Pokud se chtěl někdo práci legálně vyhnout, mohl se vykoupit částkou 80 [[Zlatý|zlatých]]. Nezákonný postup vyhnutí se robotě byl ale odměňován tělesnými tresty.
Roku 1750 se v Hrbově nacházelo 11 domů, roku 1790 jich bylo již 18. V té době zde žilo 133 obyvatel.
Roku 1750 se v Hrbově nacházelo 11 domů, roku 1790 jich bylo již 18. V té době zde žilo 133 obyvatel.
Rok 1765 se zapsal do dějin Hrbova černým písmem. Přinesl totiž vesnici zkázu ve formě požáru, který zlikvidoval všechny domy ve vsi. Ušetřen byl pouze dům s číslem popisným 1, který tehdy patřil rodině Štěpánkově. Tento dům, i když ve zchátralém stavu, stojí na návsi poblíž kaple sv. Václava a Izidora dodnes. Na památku toho, že byl jejich dům ohněm ušetřen, nechali Štěpánkovi vystavět na Strážnici (dnešním Hrbovském vrchu) kapličku s obrazem [[Svatá trojice|Svaté trojice]].
Rok 1765 se zapsal do dějin Hrbova černým písmem. Přinesl totiž vesnici zkázu ve formě požáru, který zlikvidoval všechny domy ve vsi. Ušetřen byl pouze dům s číslem popisným 1, který tehdy patřil rodině Štěpánkově. Tento dům, i když ve zchátralém stavu, stojí na návsi poblíž kaple sv. Václava a Izidora dodnes. Na památku toho, že byl jejich dům ohněm ušetřen, nechali Štěpánkovi vystavět na Strážnici (dnešním Hrbovském vrchu) kapličku s obrazem [[Svatá trojice|Svaté trojice]].
Řádka 89: Řádka 89:
* oficiální internetové stránky města Velké Meziříčí - http://www.mestovm.cz
* oficiální internetové stránky města Velké Meziříčí - http://www.mestovm.cz
* internetové stránky věnované Hrbovu a Svařenovu - http://www.hrbov-svarenov.czweb.org
* internetové stránky věnované Hrbovu a Svařenovu - http://www.hrbov-svarenov.czweb.org
-
{{HlavičkaObecNav|Velké Meziříčí|Velké Meziříčí|Město}}
 
-
[[Dolní Radslavice]] |
 
-
'''Hrbov''' |
 
-
[[Kúsky]] |
 
-
[[Lhotky (Velké Meziříčí)|Lhotky]] |
 
-
[[Mostiště (Velké Meziříčí)|Mostiště]] |
 
-
[[Olší nad Oslavou]] |
 
-
[[Svařenov]] |
 
-
[[Velké Meziříčí]]
 
-
{{PatičkaObecNav}}
 
-
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Město Velké Meziříčí}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]

Aktuální verze z 2. 2. 2018, 11:32


Hrbov je místní část města Velkého Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Patří do kraje Vysočina.

Obsah

Místopis

Hrbov (společně se Svařenovem) se nachází asi 4 km západně od města Velké Meziříčí, pod nějž politicky spadá. Nejvyšší místo v obci je Hrbovský vrch (někdy též označovaný, jako kopec Strážnice) s nadmořskou výškou 569 m n. m.

Historie

Vznik obce je datován do roku 1377, kdy patřila pod Meziříčské panství. Svůj název získala pravděpodobně podle okolního kopcovitého terénu či podle osobního jména. V roce 1446 připadla obec Janovi z Lomnice a roku následujícího Janovi z Pernštejna. Roku 1506 se vesnice dostala zpět pod správu Velkomeziříčského panství. V době svého vzniku čítala obec asi 10 domů. V důsledku třicetileté války jich však po roce 1661 zbyla pouze polovina. V letech 1667 – 1750 měly v Hrbově své domy rody Oulehlů, Doležalů, Večeřů, Nováčků či Hotošů. S některými z těchto jmen je možné se v Hrbově setkat i nyní. Podle obecní kroniky a dalších pramenů (převážně čerpaných z Moravského zemského archivu), které v roce 2003 shromažďovali autoři informační brožury o Hrbově a Svařenově, je možné sledovat i život poddaných v Hrbově. Proto například víme, že kolem roku 1750 museli vesničané odvádět vrchnosti činže, a to o svatém Jiří a svatém Václavu. Tehdejší obyvatelé Hrbova měli i povinnost roboty, ta se však lišila podle toho, zda se jednalo o domkáře či o sedláka. Pokud se chtěl někdo práci legálně vyhnout, mohl se vykoupit částkou 80 zlatých. Nezákonný postup vyhnutí se robotě byl ale odměňován tělesnými tresty. Roku 1750 se v Hrbově nacházelo 11 domů, roku 1790 jich bylo již 18. V té době zde žilo 133 obyvatel. Rok 1765 se zapsal do dějin Hrbova černým písmem. Přinesl totiž vesnici zkázu ve formě požáru, který zlikvidoval všechny domy ve vsi. Ušetřen byl pouze dům s číslem popisným 1, který tehdy patřil rodině Štěpánkově. Tento dům, i když ve zchátralém stavu, stojí na návsi poblíž kaple sv. Václava a Izidora dodnes. Na památku toho, že byl jejich dům ohněm ušetřen, nechali Štěpánkovi vystavět na Strážnici (dnešním Hrbovském vrchu) kapličku s obrazem Svaté trojice.

Vývoj počtu obyvatel Hrbova[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 159 162 169 170 176 179 169 127 129 116 135 119 113

Památky

  • Štěpánkova kaplička

Kapličku nechala postavit rodina Štěpánkova v roce 1766 jako dík za to, že o rok dříve, kdy Hrbov v podstatě zlikvidoval požár, zůstal jako jediný v pořádku dům číslo 1 patřící tehdy rodině Štěpánkově. Kaplička se nachází na kopci Strážnice. Z její blízkosti se naskýtá široký rozhled po krajině směrem sever od Hrbovského vrchu.

  • Mešní kaple sv. Václava a Izidora

Najdeme ji uprostřed Hrbova v blízkosti požární nádrže. Stavba kaple započala roku 1939 díky farníkům a velké péči tehdejšího starosty Františka Oulehly. V září roku 1941 pak byla stavba dokončena a náklady byly vyčísleny na 60 000 korun československých. Z toho 35 000 korun z této částky bylo vybráno od věřících z okolních obcí. 21.září 1941 byla podle farní ohláškové knihy kaple slavnostně zasvěcena svatému Václavu. Kázání tehdy měl doktor Karel Skoupý z Brněnského alumnátu. Zároveň byly vysvěceny a poprvé se rozezněly dva zvony, které byly do té doby zakopány v čísle 23 u pana Františka Doležala. Bohužel však musely být o rok později vlivem událostí v protektorátu Böhmen und Mähren odevzdány německé armádě. Nový zvon byl vysvěcen až 4.října 1970. Ten byl odlitý v Martinicích. Zvon dodnes vyzvání díky automatickému systému každý den v 6:00, 12:00 a 18:00. Pokud dojde v Hrbově k úmrtí některého občana, zpravidla nechávají pozůstalí vyzvánět umíráčkem. Uvnitř kaple se do 80.let minulého století nacházel dřevěný oltář, který byl však ve zmíněné době za kaplana pátera Bohumila Němečka nahrazen novým, tentokrát kamenným. V kapli se nachází barevné vitráže, z nichž největší zobrazuje sv. Václava. Na levé straně vstupního portálu se nachází pamětní deska věnovaná zdejšímu rodákovi a pilotovi pplk. Karlu Novotnému, který zahynul za druhé světové války. Desku při jejím odhalování světil páter Burian. Roku 1996 byla k 55. výročí posvěcení kaple provedena její generální oprava. V červnu roku 2010 byla kaple zasažena bleskem. Ten uhodil do křížku na kupoli a dočasně vyřadil z provozu automatické vyzvánění. V současnosti však již kaple vyzvání v pravidelných časech.

Reference

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–607.  


Město Velké Meziříčí

Dolní Radslavice • Hrbov • Kúsky • Lhotky • Mostiště • Olší nad Oslavou • Svařenov • Velké Meziříčí