Evoluce

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 5. 2014, 15:15

Evoluce koně od eocénu do dnešní doby; vybráni reprezentativní zástupci z řad předků moderního koně

Biologická evoluce je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu vznikl z neživé hmoty pozemský život a dále se rozvíjí a diverzifikuje.^[1] Podstatu těchto změn zkoumá vědní obor evoluční biologie. První ucelenou evoluční teorii vytvořil Jean Baptiste Lamarck (viz lamarckismus), ale dnešní vědci vycházejí z teorie, kterou později předložil Charles Darwin (viz darwinismus, neodarwinismus), který spojil myšlenku postupné evoluce druhu s přírozeným výběrem, jakožto příčinou a hybnou silou evoluce. Kromě evoluce biologické se uplatňuje i evoluce kulturní. Evolucí živočišných druhů je tak chápán postupný vývoj života od prvního výskytu na Zemi k mnoha různým formám života, které se nadále vyvíjejí způsoby, které paleontologie a moderní biologické a biochemické vědy popisují a nezávisle potvrzují s narůstající přesností. Společné rysy ve struktuře genetického kódu všech žijících organismů včetně lidí tak dokladují jejich společný prvotní původ.^[2] Za důkaz evoluce může sloužit například rychlá adaptivní změna zbarvení drsnokřídlovce březového nebo třeba dobře zmapovaná evoluce koně, kdy jsou známy jednotlivé „články“ evoluce včetně postupných změn anatomie.

Obsah

1 Typy evoluce
2 Užití termínu v robotice
- 2.1 Související články
3 Reference
4 Externí odkazy

Typy evoluce

Rozlišuje se:^[1]

kladogeneze – postupné odštěpování evolučních linií
anageneze – postupné změny ve znacích jednotlivých evolučních linií

Podle měřítka evolučních změn se rozlišuje:^[3]

mikroevoluce – menší evoluční změny během kratšího časového období, například změny frekvencí alel v populacích během několika generací
makroevoluce – větší evoluční změny v průběhu geologického času, vývoj nových druhů i vyšších taxonomických kategorií, jako je např. řád či kmen

Užití termínu v robotice

V programování a robotice se termín evoluce používá pro optimalizační metodu (obvykle řazenou do umělé inteligence) připomínající biologickou evoluci: vymyslí se ohodnocovací (fitness) funkce, kterou se ohodnotí chování populace robotů (skutečných nebo častěji emulovaných software) a vytvoří se nová populace náhodnou modifikací těch nejúspěšnějších. V umělé evoluci může vývoj postupovat i rychlostí několika generací za minutu, ale řídí se stejnými zákonitostmi jako biologická evoluce.

Související články

Programování

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6.
↑ IAP Statement on the teaching of evolution
↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.

Externí odkazy

některé články internetového časopisu osel.cz
(anglicky)A Theory of Power by Jeff Vail, kapitola 3. - The Interplay of Genetics and Culture

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[uvod-0] 1,0 ^1,1 FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6.

[1] IAP Statement on the teaching of evolution

[dictionary-2] ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.

[1]

[2]

[3]