Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Tampere
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
|provincie=Pirkanmaa | |provincie=Pirkanmaa | ||
|www=tampere.fi | |www=tampere.fi | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Tampere Montage 1.jpg|thumb|240px|Dominanty města Tampere]] |
- | '''Tampere''' ([[švédština|švédsky]] ''Tammerfors'') je třetím největším [[město|městem]] [[Finsko|Finska]] a největším vnitrozemským městem v [[severní Evropa|severní Evropě]]. Bylo založeno roku 1779. Tampere leží v [[Západní Finsko|Západním Finsku]] a jeho centrum je mezi jezery [[Näsijärvi|Näsi]] a [[Pyhäjärvi (Nokia)|Pyhä]]. Patří k němu ale i poměrně rozsáhlá oblast v okolí těchto jezer. Rozkládá se na 523,42 km<sup>2</sup> a má přibližně 210 tisíc obyvatel. | + | '''Tampere''' ([[švédština|švédsky]] ''Tammerfors'') je třetím největším [[město|městem]] [[Finsko|Finska]] a největším vnitrozemským městem v [[severní Evropa|severní Evropě]]. Bylo založeno roku 1779. Tampere leží v [[Západní Finsko|Západním Finsku]] a jeho centrum je mezi jezery [[Näsijärvi|Näsi]] a [[Pyhäjärvi (Nokia)|Pyhä]]. |
+ | |||
+ | Patří k němu ale i poměrně rozsáhlá oblast v okolí těchto jezer. Rozkládá se na 523,42 km<sup>2</sup> a má přibližně 210 tisíc obyvatel. | ||
== Geografie Tampere == | == Geografie Tampere == | ||
- | [[Soubor:Tampere town hall.jpg|thumb|Radnice města Tampere]] | + | [[Soubor:Tampere town hall.jpg|thumb|230px|Radnice města Tampere]] |
Město Tampere leží v jižní části Finska, avšak patří do [[Kraje Finska|kraje]] [[Západní Finsko]]. Dále spadá do [[Provincie Finska|provincie]] [[Pirkanmaa]]. Nalézá se asi 180 km na severozápad od [[Helsinky|Helsinek]]. Okolní krajina je jen mírně zvlněná, převýšení není v blízkém okolí více než 50 [[metr]]ů. Jako na většině území jižního Finska, město je obklopeno [[les]]y, [[jezero|jezery]] a [[bažina]]mi. | Město Tampere leží v jižní části Finska, avšak patří do [[Kraje Finska|kraje]] [[Západní Finsko]]. Dále spadá do [[Provincie Finska|provincie]] [[Pirkanmaa]]. Nalézá se asi 180 km na severozápad od [[Helsinky|Helsinek]]. Okolní krajina je jen mírně zvlněná, převýšení není v blízkém okolí více než 50 [[metr]]ů. Jako na většině území jižního Finska, město je obklopeno [[les]]y, [[jezero|jezery]] a [[bažina]]mi. | ||
Střed města se nachází na šíji mezi jezery [[Näsijärvi|Näsi]] (95 m n. m.) na severu a [[Pyhäjärvi (Nokia)|Pyhä]] (77 m n. m.) na jihu. Jezera, která vykazují 18 [[metr]]ový rozdíl v nadmořské výšce svých hladin, spojuje uprostřed města krátká, asi dvoukilometrová, [[řeka]]. Protože původně to byly spíše velké [[peřeje]], než řeka, nazývá se ''[[Tammerkoski]]'' (''koski'' znamená [[finština|finsky]] „peřeje“). Dnes je řeka zregulovaná, s dvěma [[jez]]y a částečně teče i několik [[metr]]ů nad okolním terénem. | Střed města se nachází na šíji mezi jezery [[Näsijärvi|Näsi]] (95 m n. m.) na severu a [[Pyhäjärvi (Nokia)|Pyhä]] (77 m n. m.) na jihu. Jezera, která vykazují 18 [[metr]]ový rozdíl v nadmořské výšce svých hladin, spojuje uprostřed města krátká, asi dvoukilometrová, [[řeka]]. Protože původně to byly spíše velké [[peřeje]], než řeka, nazývá se ''[[Tammerkoski]]'' (''koski'' znamená [[finština|finsky]] „peřeje“). Dnes je řeka zregulovaná, s dvěma [[jez]]y a částečně teče i několik [[metr]]ů nad okolním terénem. | ||
- | |||
Město se z původní malé osady na západním břehu řeky rozrostlo do poměrně velké aglomerace mající v průměru okolo 20 km, přičemž k městu patří i rozsáhlé území na severu podél Näsijärvi, které je však méně obydlené. S městem jsou úzce spojena sousední menší města [[Kangasala]], [[Lempäälä]], [[Nokia (město)|Nokia]] a [[Ylöjärvi]]. Město se nejvíce rozrostlo v druhé polovině 20. století, kdy vznikaly i celé velké čtvrti na místě původních lesů. Takovým příkladem je třeba [[Hervanta]], která se začala budovat v roce [[1972]] a dnes v ní žije přes 25 000 lidí. | Město se z původní malé osady na západním břehu řeky rozrostlo do poměrně velké aglomerace mající v průměru okolo 20 km, přičemž k městu patří i rozsáhlé území na severu podél Näsijärvi, které je však méně obydlené. S městem jsou úzce spojena sousední menší města [[Kangasala]], [[Lempäälä]], [[Nokia (město)|Nokia]] a [[Ylöjärvi]]. Město se nejvíce rozrostlo v druhé polovině 20. století, kdy vznikaly i celé velké čtvrti na místě původních lesů. Takovým příkladem je třeba [[Hervanta]], která se začala budovat v roce [[1972]] a dnes v ní žije přes 25 000 lidí. | ||
Řádka 24: | Řádka 25: | ||
Průměrná roční [[teplota]] v Tampere je pouhých asi 4 [[Stupeň Celsia|°C]], ale v létě se teplota někdy přehoupne i přes 30 °C. Průměrná nejvyšší teplota se od června do srpna pohybuje okolo 20 °C. V zimě naopak celkem jistě spadne pod -20 °C, některé roky i pod -30 °C. Průměrná nejnižší teplota je v lednu a únoru zhruba -10 °C. První sníh se obvykle objevuje v listopadu a mizí v dubnu. Za zimu ho napadne několik desítek [[Metr#Centimetr|cm]]. Jezera v okolí bývají od prosince do dubna zamrzlá, řeka však zamrzá jen výjimečně. V létě teplota jezer vystoupá nad 20 °C. Ročně v okolí Tampere spadne asi 650 [[Metr#Milimetr|mm]] [[srážky|srážek]]. Prší nebo sněží v průměru 112 dní v roce. | Průměrná roční [[teplota]] v Tampere je pouhých asi 4 [[Stupeň Celsia|°C]], ale v létě se teplota někdy přehoupne i přes 30 °C. Průměrná nejvyšší teplota se od června do srpna pohybuje okolo 20 °C. V zimě naopak celkem jistě spadne pod -20 °C, některé roky i pod -30 °C. Průměrná nejnižší teplota je v lednu a únoru zhruba -10 °C. První sníh se obvykle objevuje v listopadu a mizí v dubnu. Za zimu ho napadne několik desítek [[Metr#Centimetr|cm]]. Jezera v okolí bývají od prosince do dubna zamrzlá, řeka však zamrzá jen výjimečně. V létě teplota jezer vystoupá nad 20 °C. Ročně v okolí Tampere spadne asi 650 [[Metr#Milimetr|mm]] [[srážky|srážek]]. Prší nebo sněží v průměru 112 dní v roce. | ||
- | <br style="clear: | + | <br style="clear:left;"/> |
{{Panorama1 | {{Panorama1 | ||
|Fotovyska=218 | |Fotovyska=218 | ||
Řádka 33: | Řádka 34: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor:Vanha kirkko, Tampere.jpg|thumb|Starý kostel, ''Vanha Kirkko'' z roku 1825]] | + | [[Soubor:Vanha kirkko, Tampere.jpg|thumb|230px|Starý kostel, ''Vanha Kirkko'' z roku 1825]] |
Oblast Tampere byla zřejmě osídlená až po poslední době ledové. Na břehu Tammerkoski je doložena osada již od 10. století a první písemná zmínka o místu pochází z roku 1405. Nejstarší ještě stojící budova na území města je středověký kostel v [[Messukylä]], postavený okolo roku 1520. Na území původního centra je nejstarší budova také kostel, ale mnohem novější, z roku 1825. Plnohodnotným [[město|městem]] se Tampere stalo [[1. říjen|1. října]] 1779, kdy [[Švédsko|švédský]] král Gustav III. udělil původnímu [[městys]]u městská práva. | Oblast Tampere byla zřejmě osídlená až po poslední době ledové. Na břehu Tammerkoski je doložena osada již od 10. století a první písemná zmínka o místu pochází z roku 1405. Nejstarší ještě stojící budova na území města je středověký kostel v [[Messukylä]], postavený okolo roku 1520. Na území původního centra je nejstarší budova také kostel, ale mnohem novější, z roku 1825. Plnohodnotným [[město|městem]] se Tampere stalo [[1. říjen|1. října]] 1779, kdy [[Švédsko|švédský]] král Gustav III. udělil původnímu [[městys]]u městská práva. | ||
Řádka 44: | Řádka 45: | ||
V této době se z bývalých Finlaysonových závodů stalo město ve městě. K továrně patřila nemocnice, kostel, školy i starobinec. Město se rychle rozvíjelo a bylo střediskem pokroku. Byla zde například použita první [[žárovka]] v severní Evropě. | V této době se z bývalých Finlaysonových závodů stalo město ve městě. K továrně patřila nemocnice, kostel, školy i starobinec. Město se rychle rozvíjelo a bylo střediskem pokroku. Byla zde například použita první [[žárovka]] v severní Evropě. | ||
- | [[Soubor:Tammerkoski v Tampere.jpg|thumb|Tammerkoski]] | + | [[Soubor:Tammerkoski v Tampere.jpg|thumb|230px|Tammerkoski]] |
Dnes je již většina provozů v centru uzavřena. Pracuje už jen papírna. Z bývalých tovarních hal vznikla administrativní centra a nákupní a rekreační zařízení. Budovy se staly národními památkami. Výroba se přesunula z centra na periférii města. Převládá lehký strojírenský a dřevozpracující průmysl. | Dnes je již většina provozů v centru uzavřena. Pracuje už jen papírna. Z bývalých tovarních hal vznikla administrativní centra a nákupní a rekreační zařízení. Budovy se staly národními památkami. Výroba se přesunula z centra na periférii města. Převládá lehký strojírenský a dřevozpracující průmysl. | ||
Nejznámější firma dnes sídlící v Tampere je zřejmě Nokia, výrobce [[elektronika|elektroniky]] a [[telekomunikace|telekomunikačních]] zařízení. V Tampere má Nokia hlavně vývojové laboratoře. | Nejznámější firma dnes sídlící v Tampere je zřejmě Nokia, výrobce [[elektronika|elektroniky]] a [[telekomunikace|telekomunikačních]] zařízení. V Tampere má Nokia hlavně vývojové laboratoře. | ||
=== Mosty přes Tammerkoski === | === Mosty přes Tammerkoski === | ||
- | [[Soubor:Tampere historie pocet obyvatel.png|thumb|Graf růstu obyvatelstva Tampere]] | + | [[Soubor:Tampere historie pocet obyvatel.png|thumb|230px|Graf růstu obyvatelstva Tampere]] |
Původně obyvatelé zřejmě překonávali řeku na jejím jižním konci na člunech. První dřevěný [[most]] přes peřeje vznikl ale již ve středověku. Dřevěný most z roku 1807 vydržel pouhá čtyři desetiletí a ani následující opět dřevěný most nevydržel déle. V roce 1858 k hlavnímu mostu přibyla i lávka pro pěší, asi půl [[Metr#Kilometr|kilometru]] proti proudu. V roce 1884 byl nahrazen železným, ale ani ten se neukázal být dobrým řešením. V roce 1929 proto řeku překlenul [[beton]]ový most obložený [[žula|žulou]]. | Původně obyvatelé zřejmě překonávali řeku na jejím jižním konci na člunech. První dřevěný [[most]] přes peřeje vznikl ale již ve středověku. Dřevěný most z roku 1807 vydržel pouhá čtyři desetiletí a ani následující opět dřevěný most nevydržel déle. V roce 1858 k hlavnímu mostu přibyla i lávka pro pěší, asi půl [[Metr#Kilometr|kilometru]] proti proudu. V roce 1884 byl nahrazen železným, ale ani ten se neukázal být dobrým řešením. V roce 1929 proto řeku překlenul [[beton]]ový most obložený [[žula|žulou]]. | ||
Dnes přes řeku vedou čtyři silniční mosty, tři lávky pro pěší a jeden železniční most, původně z roku 1895. | Dnes přes řeku vedou čtyři silniční mosty, tři lávky pro pěší a jeden železniční most, původně z roku 1895. | ||
Řádka 56: | Řádka 57: | ||
V Tampere nyní žije přes 200 000 obyvatel. Město zažilo ve [[20. století]] bouřlivý rozvoj, kdy se počet obyvatel zvětšil šestkrát. Tampere má kladnou bilanci jak v poměru narozených a zemřelých, tak imigrantů a emigrantů. | V Tampere nyní žije přes 200 000 obyvatel. Město zažilo ve [[20. století]] bouřlivý rozvoj, kdy se počet obyvatel zvětšil šestkrát. Tampere má kladnou bilanci jak v poměru narozených a zemřelých, tak imigrantů a emigrantů. | ||
Díky velké rozloze města, průměrná hustota obyvatel je asi 380 lidí na km<sup>2</sup>. Toto číslo je pod laťkou [[Evropská unie|Evropské unie]], podle které se uznávají obydlená místa za skutečná [[město|města]]. | Díky velké rozloze města, průměrná hustota obyvatel je asi 380 lidí na km<sup>2</sup>. Toto číslo je pod laťkou [[Evropská unie|Evropské unie]], podle které se uznávají obydlená místa za skutečná [[město|města]]. | ||
- | + | ||
V průměru zde žijí v jedné domácnosti necelí dva lidé. Téměř 60 % bytů má jen jednu nebo dvě místnosti. Tři nebo čtyři mástnosti má třetina bytů. Na jednu osobu v bytě v průměru připadá 34 m<sup>2</sup>. Je zde přes 21 000 domů, ve kterých se bydlí. | V průměru zde žijí v jedné domácnosti necelí dva lidé. Téměř 60 % bytů má jen jednu nebo dvě místnosti. Tři nebo čtyři mástnosti má třetina bytů. Na jednu osobu v bytě v průměru připadá 34 m<sup>2</sup>. Je zde přes 21 000 domů, ve kterých se bydlí. | ||
V Tampere žije 52,3 % žen a 47,7 % mužů. Dětí do 15 let je ve městě 16 % a lidí starších 64 let 15 %. Podíl důchodců se má podle prognóz do dvaceti let zvýšit na pětinu, hlavně na úkor střední generace. | V Tampere žije 52,3 % žen a 47,7 % mužů. Dětí do 15 let je ve městě 16 % a lidí starších 64 let 15 %. Podíl důchodců se má podle prognóz do dvaceti let zvýšit na pětinu, hlavně na úkor střední generace. | ||
Řádka 63: | Řádka 64: | ||
V tamperských [[nemocnice|nemocnicích]] je asi 800 lůžek a za rok navštíví lékaře zhruba milion lidí. Denně vyhledá zubaře přes 400 a pomoc psychologa přes 150 lidí. | V tamperských [[nemocnice|nemocnicích]] je asi 800 lůžek a za rok navštíví lékaře zhruba milion lidí. Denně vyhledá zubaře přes 400 a pomoc psychologa přes 150 lidí. | ||
== Administrativa == | == Administrativa == | ||
- | |||
Město náleží ke kraji [[Západní Finsko]] a je cetrem provincie [[Pirkanmaa]]. Historicky patřilo do [[historické provincie Finska|provincie]] [[Häme]]. | Město náleží ke kraji [[Západní Finsko]] a je cetrem provincie [[Pirkanmaa]]. Historicky patřilo do [[historické provincie Finska|provincie]] [[Häme]]. | ||
V městském zastupitelstvu jsou zastoupeny tyto strany:<ref>http://192.49.229.35/K2008/s/tulos/kutulos_tampere.html</ref><ref>http://192.49.229.35/K2004/s/tulos/kutulos_tampere.html</ref> | V městském zastupitelstvu jsou zastoupeny tyto strany:<ref>http://192.49.229.35/K2008/s/tulos/kutulos_tampere.html</ref><ref>http://192.49.229.35/K2004/s/tulos/kutulos_tampere.html</ref> | ||
+ | {| class="wikitable" style="float:right; margin:0 0 0.5em 1em;" | ||
+ | |+ Vzdálenosti finských měst od Tampere | ||
+ | |- | ||
+ | ! Město !! km | ||
+ | |- | ||
+ | | [[Helsinky]] ||176 | ||
+ | |- | ||
+ | | [[Jyväskylä]] ||149 | ||
+ | |- | ||
+ | | [[Kotka]] || 241 | ||
+ | |- | ||
+ | | [[Kuopio]] ||293 | ||
+ | |- | ||
+ | | [[Lahti]] ||126 | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Lappeenranta]] ||274 | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Oulu]]||476 | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Pori]]||114 | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Turku]]||157 | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Vaasa]]||242 | ||
+ | |} | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
! Strana | ! Strana | ||
Řádka 99: | Řádka 124: | ||
Naproti tomu [[Tamperská technická univerzita]] je ryzí [[technické vzdělání|technikou]] se všemi základními obory. Nejvýznamnější obory jsou [[informační technologie]] a [[fyzikální inženýrství]]. | Naproti tomu [[Tamperská technická univerzita]] je ryzí [[technické vzdělání|technikou]] se všemi základními obory. Nejvýznamnější obory jsou [[informační technologie]] a [[fyzikální inženýrství]]. | ||
== Doprava == | == Doprava == | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
Město má spojení s dalšími finskými městy po [[silnice|silnici]] i [[železnice|železnici]]. Tampere spojuje s [[Helsinky|Helsinkami]] moderní dálnice. Další významná spojení jsou směrem k [[Turku]], [[Lahti]], [[Jyväskylä|Jyväskyle]] a [[Pori]]. | Město má spojení s dalšími finskými městy po [[silnice|silnici]] i [[železnice|železnici]]. Tampere spojuje s [[Helsinky|Helsinkami]] moderní dálnice. Další významná spojení jsou směrem k [[Turku]], [[Lahti]], [[Jyväskylä|Jyväskyle]] a [[Pori]]. | ||
Železnice byla do města zavedena roku 1876 v rámci tak zvané severojižní dráhy. Nejprve spojovala Tampere s [[Helsinky|Helsinkami]] a nepřímo také s [[Turku]]. V roce 1883 byla dráha dostavěna až do [[Vaasa|Vaasy]]. V roce 1895 byla dostavěna dráha do [[Pori]] a roku [[1971]] i zkratka do [[Seinäjoki]]. K tomu ještě přibyla roku [[1977]] odbočka z původní vaasské dráhy do [[Jyväskylä]]. Dnes cesta do Helsinek [[Pendolino|Pendolinem]] trvá necelou hodinu a půl. | Železnice byla do města zavedena roku 1876 v rámci tak zvané severojižní dráhy. Nejprve spojovala Tampere s [[Helsinky|Helsinkami]] a nepřímo také s [[Turku]]. V roce 1883 byla dráha dostavěna až do [[Vaasa|Vaasy]]. V roce 1895 byla dostavěna dráha do [[Pori]] a roku [[1971]] i zkratka do [[Seinäjoki]]. K tomu ještě přibyla roku [[1977]] odbočka z původní vaasské dráhy do [[Jyväskylä]]. Dnes cesta do Helsinek [[Pendolino|Pendolinem]] trvá necelou hodinu a půl. | ||
Tampere má také vlastní [[letiště]], ze kterého je denně vypravováno několik vnitrozemských a mezinárodních letů. Létá se odsud například do [[Stockholm]]u, [[Londýn]]a nebo [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]]. | Tampere má také vlastní [[letiště]], ze kterého je denně vypravováno několik vnitrozemských a mezinárodních letů. Létá se odsud například do [[Stockholm]]u, [[Londýn]]a nebo [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]]. | ||
V Tampere jezdí i pravidelná [[autobus]]ová hromadná doprava. Ještě v šedesátých letech zde jezdily [[trolejbus]]y. Po vzoru Helsinek se zde plánuje výstavba [[rychlodráha|rychlodráhy]] spojující nejodlehlejší části města. | V Tampere jezdí i pravidelná [[autobus]]ová hromadná doprava. Ještě v šedesátých letech zde jezdily [[trolejbus]]y. Po vzoru Helsinek se zde plánuje výstavba [[rychlodráha|rychlodráhy]] spojující nejodlehlejší části města. | ||
+ | [[Soubor:Tampereen tuomikirkko kesä 2004 IMG 2328.JPG|thumb|230px|Tamperská katedrála, ''Tampereen tuomiokirkko'' z roku [[1907]]]] | ||
== Kultura == | == Kultura == | ||
- | + | Tampere je kulturní město, pořádá se zde mnoho kulturních akcí. Hudební fanoušci si přijdou na své na červnovém festivalu [[vokální hudba|vokální hudby]], červencovém Tammerfestu a listopadovém Tampere [[Jazz]] Happeningu. | |
Kromě hudebních festivalů se v Tampere také pravidelně pořádají mezinárodní filmové a divadelní festivaly. Nejen pro tyto účely jen v Tampere několik [[kino|kin]], [[multikino|multikin]] a [[divadlo|divadel]]. | Kromě hudebních festivalů se v Tampere také pravidelně pořádají mezinárodní filmové a divadelní festivaly. Nejen pro tyto účely jen v Tampere několik [[kino|kin]], [[multikino|multikin]] a [[divadlo|divadel]]. | ||
Kulturním centrem je tamperské kongresové centrum ''Tamperetalo'' sídlící hned vedle Tamperské univerzity. | Kulturním centrem je tamperské kongresové centrum ''Tamperetalo'' sídlící hned vedle Tamperské univerzity. | ||
Ve městě není mnoho starých budov. Hlavní atrakcí jsou zde staré tovární haly přebudované na obchodní a zabavní centra a [[kostel]]y. Velmi zajímavou stavbou je také tamperská veřejná knihovna ''Metso'' (finsky „tetřev“) z roku [[1986]], která má střechu z nakloněné [[kupole]]. | Ve městě není mnoho starých budov. Hlavní atrakcí jsou zde staré tovární haly přebudované na obchodní a zabavní centra a [[kostel]]y. Velmi zajímavou stavbou je také tamperská veřejná knihovna ''Metso'' (finsky „tetřev“) z roku [[1986]], která má střechu z nakloněné [[kupole]]. | ||
Nejstarší kostel je z druhé poloviny 15. století v [[Messukylä]]. Přímo na hlavním náměstí ''Keskustori'' se nalézá původně jediný tamperský kostel z roku 1825. Tamperská katedrála (''Tampereen tuomiokirkko'') byla postavena v letech [[1902]] až [[1907]]. Katedrála je proslulá kontroverzními obrazy nahých lidí na zdech kolem hlavní lodi kostela. Zajímavý je také obraz znázorňující Smrtku. | Nejstarší kostel je z druhé poloviny 15. století v [[Messukylä]]. Přímo na hlavním náměstí ''Keskustori'' se nalézá původně jediný tamperský kostel z roku 1825. Tamperská katedrála (''Tampereen tuomiokirkko'') byla postavena v letech [[1902]] až [[1907]]. Katedrála je proslulá kontroverzními obrazy nahých lidí na zdech kolem hlavní lodi kostela. Zajímavý je také obraz znázorňující Smrtku. | ||
- | [[Soubor:Kaleva | + | [[Soubor:Kaleva Church 4.jpg|thumb|230px|Kalevský kostel ''Kalevan kirkko'' z roku [[1966]]]] |
Za zmínku stojí i moderní Kalevský kostel ''Kalevan kirkko'' vybudovaný roku [[1966]] na návrší v ose hlavní tamperské ulice. Vyniká svými ostrými vnějšími rysy a úsporným interiérem. A není možno ani opomenout červený Alexandrův kostel ''Aleksanterin kirkko'' z roku 1881 pojmenovaný po caru [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandru II.]] | Za zmínku stojí i moderní Kalevský kostel ''Kalevan kirkko'' vybudovaný roku [[1966]] na návrší v ose hlavní tamperské ulice. Vyniká svými ostrými vnějšími rysy a úsporným interiérem. A není možno ani opomenout červený Alexandrův kostel ''Aleksanterin kirkko'' z roku 1881 pojmenovaný po caru [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandru II.]] | ||
V Tampere je také řada [[muzeum|muzeí]]. Vedle městského muzea ''Vapriikki'', které je umístěné v bývalé výrobní hale, je nejčastěji zmiňováno malé muzeum [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]]. Děti ale zřejmě mnohem víc ocení muzeum [[panenka|panenek]] a kostýmů či muzeum pohádkových postaviček [[Mumínci|Mumínků]] [[Tove Jansson]]ové v budově městské [[Knihovna (instituce)|knihovny]]. Zajímavé je také sousedící [[mineralogie|mineralogické]] muzeum. Příznivci [[skanzen]]ů zas jistě zavítají do muzea starých dělnických domků. Ve městě také působí několik uměleckých muzeí. | V Tampere je také řada [[muzeum|muzeí]]. Vedle městského muzea ''Vapriikki'', které je umístěné v bývalé výrobní hale, je nejčastěji zmiňováno malé muzeum [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]]. Děti ale zřejmě mnohem víc ocení muzeum [[panenka|panenek]] a kostýmů či muzeum pohádkových postaviček [[Mumínci|Mumínků]] [[Tove Jansson]]ové v budově městské [[Knihovna (instituce)|knihovny]]. Zajímavé je také sousedící [[mineralogie|mineralogické]] muzeum. Příznivci [[skanzen]]ů zas jistě zavítají do muzea starých dělnických domků. Ve městě také působí několik uměleckých muzeí. | ||
Řádka 141: | Řádka 142: | ||
== Sport == | == Sport == | ||
V Tampere působí dva [[lední hokej|hokejové]] kluby hrající [[SM-liiga|finskou nejvyšší soutěž]], [[Ilves-Hockey|Ilves]] a [[Tappara]], které sdílí společný stadion. [[Veikkausliiga|Nejvyšší finskou fotbalovou soutěž]] hraje [[fotbal]]ový klub [[Tampere United]]. V červenci zde také startuje Tampere [[rally]]. | V Tampere působí dva [[lední hokej|hokejové]] kluby hrající [[SM-liiga|finskou nejvyšší soutěž]], [[Ilves-Hockey|Ilves]] a [[Tappara]], které sdílí společný stadion. [[Veikkausliiga|Nejvyšší finskou fotbalovou soutěž]] hraje [[fotbal]]ový klub [[Tampere United]]. V červenci zde také startuje Tampere [[rally]]. | ||
+ | |||
V okolí města je mnoho cest pro [[turistika|pěší]] a [[cykloturistika|cykloturistiku]] v létě a [[lyžování|běžkování]] v zimě. Ve městě je také několik [[plavání|plaveckých]] bazénů a víceúčelových hal. Oblíbeným halovým sportem je [[florbal]]. | V okolí města je mnoho cest pro [[turistika|pěší]] a [[cykloturistika|cykloturistiku]] v létě a [[lyžování|běžkování]] v zimě. Ve městě je také několik [[plavání|plaveckých]] bazénů a víceúčelových hal. Oblíbeným halovým sportem je [[florbal]]. | ||
== Známé osobnosti == | == Známé osobnosti == | ||
Řádka 149: | Řádka 151: | ||
* [[Sasu Hovi]] (* [[1982]]), hokejový brankář | * [[Sasu Hovi]] (* [[1982]]), hokejový brankář | ||
* [[Jonne Aaron Liimatainen]] (* [[1983]]), rockový zpěvák | * [[Jonne Aaron Liimatainen]] (* [[1983]]), rockový zpěvák | ||
+ | |||
+ | == Galerie – Tampere z Näsinneuly == | ||
+ | <gallery heights="190" widths="190"> | ||
+ | Soubor:Tampere from Näsinneula tower.jpg| | ||
+ | Soubor:Näsinneula view 8.jpg| | ||
+ | Soubor:Näsinneula view 11.jpg| | ||
+ | </gallery> | ||
== Pojmenováno po Tampere == | == Pojmenováno po Tampere == | ||
* [[Planetka]] [[1497 Tampere]] byla po městu pojmenována jejím objevitelem, finským [[Astronomie|astronomem]] [[Yrjö Väisälä|Yrjem Väisälou]]. | * [[Planetka]] [[1497 Tampere]] byla po městu pojmenována jejím objevitelem, finským [[Astronomie|astronomem]] [[Yrjö Väisälä|Yrjem Väisälou]]. | ||
Řádka 171: | Řádka 180: | ||
* {{flagicon|Nikaragua}} [[León (Nikaragua)|León]], [[Nikaragua]] | * {{flagicon|Nikaragua}} [[León (Nikaragua)|León]], [[Nikaragua]] | ||
* {{flagicon|Austria}} [[Linec]], [[Rakousko]] | * {{flagicon|Austria}} [[Linec]], [[Rakousko]] | ||
- | * {{flagicon|Poland}} [[Łódź]], [[Polsko]] | + | * {{flagicon|Poland}} [[Lodž|Łódź]], [[Polsko]] |
* {{flagicon|Maďarsko}} [[Miskolc]], [[Maďarsko]] | * {{flagicon|Maďarsko}} [[Miskolc]], [[Maďarsko]] | ||
* {{flagicon|Tanzanie}} [[Mwanza]], [[Tanzanie]] | * {{flagicon|Tanzanie}} [[Mwanza]], [[Tanzanie]] |
Aktuální verze z 29. 9. 2022, 10:47
Tampere (švédsky Tammerfors) je třetím největším městem Finska a největším vnitrozemským městem v severní Evropě. Bylo založeno roku 1779. Tampere leží v Západním Finsku a jeho centrum je mezi jezery Näsi a Pyhä.
Patří k němu ale i poměrně rozsáhlá oblast v okolí těchto jezer. Rozkládá se na 523,42 km2 a má přibližně 210 tisíc obyvatel.
Obsah |
Geografie Tampere
Město Tampere leží v jižní části Finska, avšak patří do kraje Západní Finsko. Dále spadá do provincie Pirkanmaa. Nalézá se asi 180 km na severozápad od Helsinek. Okolní krajina je jen mírně zvlněná, převýšení není v blízkém okolí více než 50 metrů. Jako na většině území jižního Finska, město je obklopeno lesy, jezery a bažinami.
Střed města se nachází na šíji mezi jezery Näsi (95 m n. m.) na severu a Pyhä (77 m n. m.) na jihu. Jezera, která vykazují 18 metrový rozdíl v nadmořské výšce svých hladin, spojuje uprostřed města krátká, asi dvoukilometrová, řeka. Protože původně to byly spíše velké peřeje, než řeka, nazývá se Tammerkoski (koski znamená finsky „peřeje“). Dnes je řeka zregulovaná, s dvěma jezy a částečně teče i několik metrů nad okolním terénem.
Město se z původní malé osady na západním břehu řeky rozrostlo do poměrně velké aglomerace mající v průměru okolo 20 km, přičemž k městu patří i rozsáhlé území na severu podél Näsijärvi, které je však méně obydlené. S městem jsou úzce spojena sousední menší města Kangasala, Lempäälä, Nokia a Ylöjärvi. Město se nejvíce rozrostlo v druhé polovině 20. století, kdy vznikaly i celé velké čtvrti na místě původních lesů. Takovým příkladem je třeba Hervanta, která se začala budovat v roce 1972 a dnes v ní žije přes 25 000 lidí.
Průměrná roční teplota v Tampere je pouhých asi 4 °C, ale v létě se teplota někdy přehoupne i přes 30 °C. Průměrná nejvyšší teplota se od června do srpna pohybuje okolo 20 °C. V zimě naopak celkem jistě spadne pod -20 °C, některé roky i pod -30 °C. Průměrná nejnižší teplota je v lednu a únoru zhruba -10 °C. První sníh se obvykle objevuje v listopadu a mizí v dubnu. Za zimu ho napadne několik desítek cm. Jezera v okolí bývají od prosince do dubna zamrzlá, řeka však zamrzá jen výjimečně. V létě teplota jezer vystoupá nad 20 °C. Ročně v okolí Tampere spadne asi 650 mm srážek. Prší nebo sněží v průměru 112 dní v roce.
Historie
Oblast Tampere byla zřejmě osídlená až po poslední době ledové. Na břehu Tammerkoski je doložena osada již od 10. století a první písemná zmínka o místu pochází z roku 1405. Nejstarší ještě stojící budova na území města je středověký kostel v Messukylä, postavený okolo roku 1520. Na území původního centra je nejstarší budova také kostel, ale mnohem novější, z roku 1825. Plnohodnotným městem se Tampere stalo 1. října 1779, kdy švédský král Gustav III. udělil původnímu městysu městská práva.
Pozoruhodné setkání v Tampere proběhlo roku 1905. Setkali se zde na tajném kongresu ruští revolucionáři. Poprvé se tady tak potkal Vladimir Iljič Lenin se Stalinem.
Během Finské občanské války se Tampere stalo baštou rudých povstalců, kteří hodně těžili z přítomnosti silné ruské posádky, která je nejdříve vyzbrojila a později přímo podpořila v boji. V březnu 1918 se město stalo hlavním cílem ofenzívy bílých. Bitva o Tampere představovala klíčovou bitvu celé války a skončila v dubnu naprostou porážkou rudých jednotek a zničením velké části města.
Průmysl v Tampere
Síla vody byla v Tampere využívána již ve středověku, hlavně mlýny. První papírna se ve městě objevila již v osmdesátých letech 18. století. Rozmach průmyslu v Tampere ale přinesl až příchod skotského továrníka Jamese Finlaysona, který zde v roce 1820 založil továrnu na zpracování bavlny. Ve čtyřicátých letech byla postavena vysoká pec. Později přibyly i další továrny zpracovávající len a vlnu a barvírna. V šedesátých letech již bylo Tampere převážně industriální město. Protože se město stalo proslulým díky svému textilnímu průmyslu, získalo přezdívku Manse - Manchester severu.
V této době se z bývalých Finlaysonových závodů stalo město ve městě. K továrně patřila nemocnice, kostel, školy i starobinec. Město se rychle rozvíjelo a bylo střediskem pokroku. Byla zde například použita první žárovka v severní Evropě.
Dnes je již většina provozů v centru uzavřena. Pracuje už jen papírna. Z bývalých tovarních hal vznikla administrativní centra a nákupní a rekreační zařízení. Budovy se staly národními památkami. Výroba se přesunula z centra na periférii města. Převládá lehký strojírenský a dřevozpracující průmysl. Nejznámější firma dnes sídlící v Tampere je zřejmě Nokia, výrobce elektroniky a telekomunikačních zařízení. V Tampere má Nokia hlavně vývojové laboratoře.
Mosty přes Tammerkoski
Původně obyvatelé zřejmě překonávali řeku na jejím jižním konci na člunech. První dřevěný most přes peřeje vznikl ale již ve středověku. Dřevěný most z roku 1807 vydržel pouhá čtyři desetiletí a ani následující opět dřevěný most nevydržel déle. V roce 1858 k hlavnímu mostu přibyla i lávka pro pěší, asi půl kilometru proti proudu. V roce 1884 byl nahrazen železným, ale ani ten se neukázal být dobrým řešením. V roce 1929 proto řeku překlenul betonový most obložený žulou. Dnes přes řeku vedou čtyři silniční mosty, tři lávky pro pěší a jeden železniční most, původně z roku 1895.
Demografie
V Tampere nyní žije přes 200 000 obyvatel. Město zažilo ve 20. století bouřlivý rozvoj, kdy se počet obyvatel zvětšil šestkrát. Tampere má kladnou bilanci jak v poměru narozených a zemřelých, tak imigrantů a emigrantů. Díky velké rozloze města, průměrná hustota obyvatel je asi 380 lidí na km2. Toto číslo je pod laťkou Evropské unie, podle které se uznávají obydlená místa za skutečná města.
V průměru zde žijí v jedné domácnosti necelí dva lidé. Téměř 60 % bytů má jen jednu nebo dvě místnosti. Tři nebo čtyři mástnosti má třetina bytů. Na jednu osobu v bytě v průměru připadá 34 m2. Je zde přes 21 000 domů, ve kterých se bydlí. V Tampere žije 52,3 % žen a 47,7 % mužů. Dětí do 15 let je ve městě 16 % a lidí starších 64 let 15 %. Podíl důchodců se má podle prognóz do dvaceti let zvýšit na pětinu, hlavně na úkor střední generace. Město je oficiálně téměř jednojazykové, finské. Žije zde jen asi tisícovka švédsky mluvících lidí. Ve městě ale žije díky imigraci v posledních patnácti letech téměř sto různých národností. Zřejmě největší komunita čítající asi dva tisíce jedinců mluví rusky. Nejvíce zaměstantných, asi 48 %, pracuje ve službách, 22 % pracuje v průmyslu (z toho celá polovina v lehkém, zejména elektrotechnickém průmyslu) a 15 % v obchodě. Dopravě a telekomunikacím se věnuje 7 % a ve stavebnictví pracuje asi 6 % zaměstnaných. Nezaměstnanost zde dosahuje 13 %. V tamperských nemocnicích je asi 800 lůžek a za rok navštíví lékaře zhruba milion lidí. Denně vyhledá zubaře přes 400 a pomoc psychologa přes 150 lidí.
Administrativa
Město náleží ke kraji Západní Finsko a je cetrem provincie Pirkanmaa. Historicky patřilo do provincie Häme. V městském zastupitelstvu jsou zastoupeny tyto strany:[1][2]
Město | km |
---|---|
Helsinky | 176 |
Jyväskylä | 149 |
Kotka | 241 |
Kuopio | 293 |
Lahti | 126 |
Lappeenranta | 274 |
Oulu | 476 |
Pori | 114 |
Turku | 157 |
Vaasa | 242 |
Strana | Hlasů % | Míst 2008 | (2004, 2000) |
---|---|---|---|
Kokoomus | 27,0 | 18 | (20, 19) |
Sociální demokraté | 21,2 | 15 | (18, 16) |
Zelení | 15,7 | 11 | (8, 8) |
Levý blok | 12,5 | 8 | (8, 10) |
Praví Finové | 6,9 | 4 | (0, 0) |
Střed | 5,8 | 4 | (3, 3) |
Křesťanští demokraté | 4,8 | 3 | (3, 3) |
Nezařazení | 3,4 | 2 | (6, 5) |
Komunisté | 1,7 | 1 | (1, 1) |
Švédská strana | 0,5 | 1 | (0, 1) |
Ostatní | 0,4 | - | (-, -) |
Školství
V Tampere je 57 základních škol, několik desítek středních škol, dvě polytechniky a dvě univerzity. Tamperská univerzita je starší z obou univerzit a je zaměřena spíše humanitně. Vznikla odtržením od Helsinské univerzity v roce 1966. Nyní nabízí studium na fakultě ekonomie a administace, humanitní, informačních technologií, lékařské, pedagogické a sociálních věd. Naproti tomu Tamperská technická univerzita je ryzí technikou se všemi základními obory. Nejvýznamnější obory jsou informační technologie a fyzikální inženýrství.
Doprava
Město má spojení s dalšími finskými městy po silnici i železnici. Tampere spojuje s Helsinkami moderní dálnice. Další významná spojení jsou směrem k Turku, Lahti, Jyväskyle a Pori. Železnice byla do města zavedena roku 1876 v rámci tak zvané severojižní dráhy. Nejprve spojovala Tampere s Helsinkami a nepřímo také s Turku. V roce 1883 byla dráha dostavěna až do Vaasy. V roce 1895 byla dostavěna dráha do Pori a roku 1971 i zkratka do Seinäjoki. K tomu ještě přibyla roku 1977 odbočka z původní vaasské dráhy do Jyväskylä. Dnes cesta do Helsinek Pendolinem trvá necelou hodinu a půl. Tampere má také vlastní letiště, ze kterého je denně vypravováno několik vnitrozemských a mezinárodních letů. Létá se odsud například do Stockholmu, Londýna nebo Frankfurtu. V Tampere jezdí i pravidelná autobusová hromadná doprava. Ještě v šedesátých letech zde jezdily trolejbusy. Po vzoru Helsinek se zde plánuje výstavba rychlodráhy spojující nejodlehlejší části města.
Kultura
Tampere je kulturní město, pořádá se zde mnoho kulturních akcí. Hudební fanoušci si přijdou na své na červnovém festivalu vokální hudby, červencovém Tammerfestu a listopadovém Tampere Jazz Happeningu. Kromě hudebních festivalů se v Tampere také pravidelně pořádají mezinárodní filmové a divadelní festivaly. Nejen pro tyto účely jen v Tampere několik kin, multikin a divadel. Kulturním centrem je tamperské kongresové centrum Tamperetalo sídlící hned vedle Tamperské univerzity. Ve městě není mnoho starých budov. Hlavní atrakcí jsou zde staré tovární haly přebudované na obchodní a zabavní centra a kostely. Velmi zajímavou stavbou je také tamperská veřejná knihovna Metso (finsky „tetřev“) z roku 1986, která má střechu z nakloněné kupole. Nejstarší kostel je z druhé poloviny 15. století v Messukylä. Přímo na hlavním náměstí Keskustori se nalézá původně jediný tamperský kostel z roku 1825. Tamperská katedrála (Tampereen tuomiokirkko) byla postavena v letech 1902 až 1907. Katedrála je proslulá kontroverzními obrazy nahých lidí na zdech kolem hlavní lodi kostela. Zajímavý je také obraz znázorňující Smrtku.
Za zmínku stojí i moderní Kalevský kostel Kalevan kirkko vybudovaný roku 1966 na návrší v ose hlavní tamperské ulice. Vyniká svými ostrými vnějšími rysy a úsporným interiérem. A není možno ani opomenout červený Alexandrův kostel Aleksanterin kirkko z roku 1881 pojmenovaný po caru Alexandru II. V Tampere je také řada muzeí. Vedle městského muzea Vapriikki, které je umístěné v bývalé výrobní hale, je nejčastěji zmiňováno malé muzeum V. I. Lenina. Děti ale zřejmě mnohem víc ocení muzeum panenek a kostýmů či muzeum pohádkových postaviček Mumínků Tove Janssonové v budově městské knihovny. Zajímavé je také sousedící mineralogické muzeum. Příznivci skanzenů zas jistě zavítají do muzea starých dělnických domků. Ve městě také působí několik uměleckých muzeí. Tampere má i svůj zábavní park, Särkänniemi. Je to komplex různých druhů horských drah, malé zoo, planetária, akvária a delfinária. Celému parku pak dominuje 168 metrů vysoká vyhlídková věž s otočnou restaurací Näsinneula. Ačkoli k většině domácností v Tampere patří i sauny, v Tampere je několik veřejných saun, většinou na břehu jezer.
Sport
V Tampere působí dva hokejové kluby hrající finskou nejvyšší soutěž, Ilves a Tappara, které sdílí společný stadion. Nejvyšší finskou fotbalovou soutěž hraje fotbalový klub Tampere United. V červenci zde také startuje Tampere rally.
V okolí města je mnoho cest pro pěší a cykloturistiku v létě a běžkování v zimě. Ve městě je také několik plaveckých bazénů a víceúčelových hal. Oblíbeným halovým sportem je florbal.
Známé osobnosti
- Kalle Päätalo (1919–2000), spisovatel
- Väinö Linna (1920–1992), spisovatel
- Timo Jutila (* 1963), hokejista
- Raimo Helminen (* 1964), hokejista
- Sasu Hovi (* 1982), hokejový brankář
- Jonne Aaron Liimatainen (* 1983), rockový zpěvák
Galerie – Tampere z Näsinneuly
Pojmenováno po Tampere
- Planetka 1497 Tampere byla po městu pojmenována jejím objevitelem, finským astronomem Yrjem Väisälou.
Další drobné informace
Symboly města
- pták: konipas bílý (fin. västäräkki, lat. Motacilla alba)
- zvířátko: hnědásek (fin. tummaverkkoperhonen, lat. Melitaea diamina)
- rostlina: fialka (fin. orvokki)
Speciality
- jídelní specialita: mustamakkara, černá klobása obvykle podáváná s brusinkami
Partnerská města
Reference
- ↑ http://192.49.229.35/K2008/s/tulos/kutulos_tampere.html
- ↑ http://192.49.229.35/K2004/s/tulos/kutulos_tampere.html
Externí odkazy
- Oficiální stránky města (finsky, anglicky)
- Tamperská technická univerzita (finsky, anglicky)
- Tamperská univerzita (finsky, anglicky)
- Zábavní park Särkänniemi (finsky, anglicky, švédsky)
- Provincie Pirkanmaa (finsky, anglicky)
- Aktuální počasí v Tampere
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |