Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Globalizace
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Morning Singapore-Flickr.jpg|thumb|250px|[[Singapur]] – nejglobalizovanější město světa]] |
| - | [[Soubor:Straatbeeld_Tokyo_juli_2004.jpg|thumb|Ulice v | + | [[Soubor:Straatbeeld_Tokyo_juli_2004.jpg|thumb|230px|Ulice v Tokiu]] |
'''Globalizace''' je [[abstrakce|abstraktní]] [[fenomén]], zahrnující různé změny [[společnost]]i, které vedly k větší propojenosti [[politika|politických]], sociokulturních a [[ekonomika|ekonomických]] událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na [[geografie|geografickou]] [[vzdálenost]]. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu [[informace|informací]] a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]). | '''Globalizace''' je [[abstrakce|abstraktní]] [[fenomén]], zahrnující různé změny [[společnost]]i, které vedly k větší propojenosti [[politika|politických]], sociokulturních a [[ekonomika|ekonomických]] událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na [[geografie|geografickou]] [[vzdálenost]]. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu [[informace|informací]] a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]). | ||
== Globalizace v obchodu == | == Globalizace v obchodu == | ||
| - | [[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg|thumb|Obchod v Jakartě]] | + | [[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg|thumb|230px|Obchod v Jakartě]] |
Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v [[doprava|dopravě]], která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro [[firma|firmy]] uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura|kulturou]] a způsobem výroby či [[prodej]]e také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalista|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V [[Spojené státy americké|USA]] a [[Evropa|Evropě]] tak byla následkem [[Konkurenční boj|konkurenčního boje]] odepsána, nebo výrazně zredukována celá [[odvětví]] [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále. | Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v [[doprava|dopravě]], která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro [[firma|firmy]] uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura|kulturou]] a způsobem výroby či [[prodej]]e také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalista|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V [[Spojené státy americké|USA]] a [[Evropa|Evropě]] tak byla následkem [[Konkurenční boj|konkurenčního boje]] odepsána, nebo výrazně zredukována celá [[odvětví]] [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále. | ||
== Globalizace ve světové ekonomice == | == Globalizace ve světové ekonomice == | ||
| - | [[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg|thumb|Britská loď v [[Panamský průplav|Panamském průplavu]]]] | + | [[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg|thumb|230px|Britská loď v [[Panamský průplav|Panamském průplavu]]]] |
Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz [[Rozvojová politika]]), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v [[rozvojová země|rozvojových zemích]]. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují. | Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz [[Rozvojová politika]]), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v [[rozvojová země|rozvojových zemích]]. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují. | ||
== Globalizace v kultuře == | == Globalizace v kultuře == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:2015-3 Budhanilkantha,Nepal-DSCF5204.jpg|thumb|230px|Znak Coca-coly na fasádě [[Nepál|nepálského]] obchodu]] |
Hlavními centry globalizace jsou vždy velká [[město|města]], kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. [[Berlín]], [[Londýn]], [[New York]]) se říká ''tavicí kotel'' (z [[angličtina|angl.]] {{cizojazyčně|en|melting pot}}). Součástí globalizace je i [[přistěhovalectví]], jak v [[Evropa|Evropě]] ([[Turci]], [[Alžířané]], [[Číňané]]), tak v [[Severní Amerika|Severní Americe]] ([[Mexičani]] a [[Portorikánci]] v USA), ale i v zemích [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] ([[Indové]], [[Pákistánci]]). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava. | Hlavními centry globalizace jsou vždy velká [[město|města]], kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. [[Berlín]], [[Londýn]], [[New York]]) se říká ''tavicí kotel'' (z [[angličtina|angl.]] {{cizojazyčně|en|melting pot}}). Součástí globalizace je i [[přistěhovalectví]], jak v [[Evropa|Evropě]] ([[Turci]], [[Alžířané]], [[Číňané]]), tak v [[Severní Amerika|Severní Americe]] ([[Mexičani]] a [[Portorikánci]] v USA), ale i v zemích [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] ([[Indové]], [[Pákistánci]]). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava. | ||
== Zápory globalizace == | == Zápory globalizace == | ||
| - | [[Soubor:Pepsi_in_India.jpg|thumb|Bezdomovkyně pod značkou [[Pepsi]], | + | [[Soubor:Pepsi_in_India.jpg|thumb|230px|Bezdomovkyně pod značkou [[Pepsi]], Bijapur, [[Indie]]]] |
| - | [[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg|thumb|Protest proti zasedání [[Světová banka|Světové banky]], [[Jakarta]]]] | + | [[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg|thumb|230px|Protest proti zasedání [[Světová banka|Světové banky]], [[Jakarta]]]] |
Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých [[Kultura|kultur]], která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v [[Západní Evropa|západní Evropě]], kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a [[přistěhovalci]]. | Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých [[Kultura|kultur]], která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v [[Západní Evropa|západní Evropě]], kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a [[přistěhovalci]]. | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [http:// | + | * [http://www.zvedavec.org/komentare2020/12/8530-postcovidovy-svet-desiva-budoucnost.htm Zvedavec.org – Postcovidový svět, děsivá budoucnost] |
| - | * [http://www. | + | * [http://www.zvedavec.org/komentare/2021/07/8792-stejni-pochybni-lide-vlastni-big-pharma-a-media.htm Zvedavec.org – Stejní pochybní lidé vlastní Big Pharma a média] |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Globalization}}{{Commonscat|Globalization}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Ekonomika]] | [[Kategorie:Ekonomika]] | ||
[[Kategorie:Makroekonomie]] | [[Kategorie:Makroekonomie]] | ||
[[Kategorie:Obchod]] | [[Kategorie:Obchod]] | ||
[[Kategorie:Společnost]] | [[Kategorie:Společnost]] | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sociologie]] |
Verze z 18. 10. 2021, 18:46
Globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat, jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění volného trhu).
Obsah |
Globalizace v obchodu
Základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu planety. Průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy. Došlo k tomu, že Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně nacionalisté se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V USA a Evropě tak byla následkem konkurenčního boje odepsána, nebo výrazně zredukována celá odvětví průmyslu, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.
Globalizace ve světové ekonomice
Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu (viz Rozvojová politika), podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemích ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují.
Globalizace v kultuře
Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel (z angl. melting pot). Součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičani a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci). Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.
Zápory globalizace
Proces globalizace s sebou přináší i různé problémy. Jedním z nich je například přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v západní Evropě, kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci.
Tento problém ale může mít i opačný charakter, příkladem mohou být arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura a mění tak konzervativní islámskou společnost. Přestože velká část obyvatel těchto zemí s procesem nesouhlasí, přirozený vývoj nelze zastavit.
Související články
- Amerikanizace
- Rozvojová politika
- Konzumerismus
- Michel Chossudovsky a jeho Centrum pro výzkum globalizace
- Noreena Hertzová
- Antiglobalizace
Externí odkazy
- Zvedavec.org – Postcovidový svět, děsivá budoucnost
- Zvedavec.org – Stejní pochybní lidé vlastní Big Pharma a média
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |