Kaliningrad
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
| web = www.klgd.ru/ru/ | | web = www.klgd.ru/ru/ | ||
| mapa = Image:Kaliningrad map.PNG | | mapa = Image:Kaliningrad map.PNG | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Kaliningrad Montage (2016).png|thumb|240px|Dominanty města (2016)]] |
| - | '''Kaliningrad''' (rusky: Калининград, původně německy: Königsberg, česky: Královec, polsky: Królewiec, {{vjazyce2|la|Regiomontium}}, {{vjazyce2|lt|Karaliaučius}}) je hlavní město [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], [[exkláva|exklávy]] [[Rusko|Ruské federace]]. Leží při ústí řeky [[Pregola]] do [[Baltské moře|Baltského moře]]. V roce [[ | + | '''Kaliningrad''' (rusky: Калининград, původně německy: Königsberg, česky: Královec, polsky: Królewiec, {{vjazyce2|la|Regiomontium}}, {{vjazyce2|lt|Karaliaučius}}) je hlavní město [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], [[exkláva|exklávy]] [[Rusko|Ruské federace]]. |
| + | |||
| + | Bývalo metropolí [[Východní Prusko|Východního Pruska]]. Leží při ústí řeky [[Pregola]] do [[Baltské moře|Baltského moře]]. V roce [[2022]] mělo '''498 260''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| Řádka 35: | Řádka 37: | ||
Roku 1701 město připadlo [[Prusko|Prusku]] a téhož roku zde byl [[Fridrich I.]] korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za [[sedmiletá válka|sedmileté války]] připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]]. | Roku 1701 město připadlo [[Prusko|Prusku]] a téhož roku zde byl [[Fridrich I.]] korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za [[sedmiletá válka|sedmileté války]] připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]]. | ||
| - | |||
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město jako důležitý přístav [[Třetí říše|nacistického Německa]] těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]], která město dobyla [[9. duben|9. dubna]] [[1945]] po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. V roce [[1946]] bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika [[Michail Ivanovič Kalinin|Michaila Ivanoviče Kalinina]]. | Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město jako důležitý přístav [[Třetí říše|nacistického Německa]] těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]], která město dobyla [[9. duben|9. dubna]] [[1945]] po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. V roce [[1946]] bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika [[Michail Ivanovič Kalinin|Michaila Ivanoviče Kalinina]]. | ||
| Řádka 41: | Řádka 42: | ||
Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní [[exkláva|exklávou]] [[Rusko|Ruska]]. Po dlouhých diskuzích zatím nebylo přejmenováno (jako například [[Leningrad]]); navrácení původního názvu ''Königsberg'' zde má množství příznivců, avšak mýtus znovuzaložení města po válce, spjatý se současným názvem, je především mezi starší generací velmi silný. | Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní [[exkláva|exklávou]] [[Rusko|Ruska]]. Po dlouhých diskuzích zatím nebylo přejmenováno (jako například [[Leningrad]]); navrácení původního názvu ''Königsberg'' zde má množství příznivců, avšak mýtus znovuzaložení města po válce, spjatý se současným názvem, je především mezi starší generací velmi silný. | ||
| + | [[Soubor:Kaliningrad cathedral.JPG|thumb|240px|Kalingradská katedrála pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant.]] | ||
== Turistické zajímavosti == | == Turistické zajímavosti == | ||
* Kalingradská katedrála | * Kalingradská katedrála | ||
| Řádka 62: | Řádka 64: | ||
* Pavel Pabst (1854 - 1897), klavírista a skladatel | * Pavel Pabst (1854 - 1897), klavírista a skladatel | ||
* David Hilbert (1862 - [[1943]]), matematik | * David Hilbert (1862 - [[1943]]), matematik | ||
| - | [[Soubor:Immanuel Kant (portrait).jpg|thumb| | + | [[Soubor:Immanuel Kant (portrait).jpg|thumb|220px|Immanuel Kant]] |
* Erich von Drygalski (1865 - [[1949]]), cestovatel | * Erich von Drygalski (1865 - [[1949]]), cestovatel | ||
* Käthe Kollwitzová (1867 - [[1945]]), malířka a sochařka | * Käthe Kollwitzová (1867 - [[1945]]), malířka a sochařka | ||
| Řádka 111: | Řádka 113: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Kaliningrad}}{{Commonscat|Kaliningrad}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Kaliningrad]] | [[Kategorie:Kaliningrad]] | ||
[[Kategorie:Města v Rusku]] | [[Kategorie:Města v Rusku]] | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2025, 14:07
.png)
Kaliningrad (rusky: Калининград, původně německy: Königsberg, česky: Královec, polsky: Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace.
Bývalo metropolí Východního Pruska. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2022 mělo 498 260 obyvatel.
Obsah |
Historie
Osada Pregnora na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska křižáky. Ti město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).
Kolem roku 1290 získalo město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár. Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.
Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po Postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.
Coby nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu jeho strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince. Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní exklávou Ruska. Po dlouhých diskuzích zatím nebylo přejmenováno (jako například Leningrad); navrácení původního názvu Königsberg zde má množství příznivců, avšak mýtus znovuzaložení města po válce, spjatý se současným názvem, je především mezi starší generací velmi silný.
Turistické zajímavosti
- Kalingradská katedrála
- Sackheimská brána, Královská brána a Brandenburská brána
- Dům Sovětů
- Kalinigradská Zoo
- náměstí Vítězství (centrum mesta)
- Kantova Univerzita (dříve: „Königsberg Albertina Universität“)
- staré hradby
Významné osobnosti, které žily ve městě
- Martynas Mažvydas (asi 1510 - asi 1563), autor první tištěné litevské knihy
- Christian Goldbach (1690 - 1764), matematik
- Immanuel Kant (1724 - 1804), filozof
- Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776 - 1822), spisovatel
- Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797 - 1884), fyzik
- Fanny Lewaldová (1811 - 1889), feministka a spisovatelka
- Richard Wagner (1813 - 1883), hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel
- Gustav Robert Kirchhoff (1824 - 1887), fyzik
- Karl Rudolf König (1832 - 1901), fyzik
- Otto Wallach (1847 - 1931), chemik
- Pavel Pabst (1854 - 1897), klavírista a skladatel
- David Hilbert (1862 - 1943), matematik
.jpg)
- Erich von Drygalski (1865 - 1949), cestovatel
- Käthe Kollwitzová (1867 - 1945), malířka a sochařka
- Eugen Sandow (1867 - 1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
- Arnold Sommerfeld (1868 - 1951), fyzik
- Agnes Miegelová (1879- 1964), spisovatelka
- Werner Kempf (1886 - 1964), německý generál
- Friedrich Adolf Paneth (1887 - 1958), chemik
- Hannah Arendtová (1906 - 1975), politoložka
- Lea Rabinová (1928 - 2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
- Viktor Pacajev (1933 - 1971), kosmonaut
- Alexej Leonov (* 1934), kosmonaut který jako první uskutečnil vesmírnou procházku
- Heinrich August Winkler (* 1938), historik
- Jurij Romaněnko (* 1944), kosmonaut
- Ljudmila Putinová (* 1958), manželka Vladimira Putina
Partnerská města
Související články
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Kaliningradská katedrála
- Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
- Fotografie z oblasti vybrané J. Lemmenom
- Fotogalerie Kaliningradu
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |