Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Spora
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „{{Pahýl.*}}“ textem „“) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 15. 11. 2013, 20:14
Spora (především u hub též výtrus) je struktura sloužící k rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Zpravidla je jednobuněčná a velmi často také haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů). Hlavní rozdíl mezi výtrusem a semenem (semenných rostlin) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek.
Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy, …), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporou i pohlavní buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora).
Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Například u kapradin však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces je pak nazýván metageneze (rodozměna).
Tvorba spor se nazývá sporulace.
Obsah |
Dělení spor
Spory se mohou klasifikovat několika způsoby:
Podle místa vzniku
U hub a houbám podobných organismů jsou spory velmi často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu těchto rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.
- sporangiospora — vzniká ve sporangiu (výtrusnici), např u spájivých hub
- askospora — vzniká ve vřecku (ascus) vřeckovýtrusných hub
- bazidiospora — vzniká v bazidiu stopkovýtrusných hub
- aeciospora (aecidiospora) — vzniká v prášilce (aecium) rzí či snětí
- urediospora — vzniká v aeciu rzí či snětí
- urediospora — vzniká v urediniu rzí či snětí
- teliospora — vzniká v teliu rzí či snětí
- oospora — vzniká v oogoniu oomycet
- oosféra - vzniká v oogoniu parožnatek
- karpospora — vzniká v karposporofytu ruduch
- tetraspora — vzniká v tetrasporofytu ruduch
Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky nebo vně, především u bakterií rozlišujeme:
Podle funkce
- diaspora — struktury primárně určené k rozšiřování jedince, u hub, mechorostů, kapraďorostů a některých semenných rostlin, nejčastější
- chlamydospora — tlustostěnná spora hub určená k přežití nepříznivých podmínek
- zygospora — chlamydospora spájivých hub
Podle typu vzniku v rámci životního cyklu
- meiospora — vzniká meiózou, je haploidní, dává vzniknout haploidnímu jedinci
- mikrospora — dává vzniknout samčímu gametofytu (pyl semenných rostlin)
- megaspora (makrospora) — dává vzniknout samičímu gametofytu (vajíčko semenných rostlin)
- mitospora (častěji konidie, konidiospory) — vzniká mitózou, typická pro některé vřeckovýtrusné houby; houby u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do mitosporických hub (Deuteromycota)
Podle pohyblivosti
- zoospora — pohyblivé spory s jedním a více bičíky, u některých řas a hub
- aplanospora, autospora — nepohyblivé typy spor
- balistospora — aktivně vymršťovaná spora (z plodnice hub) - patří sem většina bazidiospor
- statismospora — nejsou aktivně vymršťovány z plodnice, například u břichatek
Související články
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |