Šablona:Článek dne HL/2022/19

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 6. 9. 2022, 13:25

Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona.

Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem, který tvoří 96,3 % jejího objemu. Při pozorování Saturnu z dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s rovníkem planety. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 °C. Objem planety je 764krát větší než objem Země, má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873 g/cm³. Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda. Saturn je znám svou mohutnou soustavou planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny latinské abecedy, obíhá kolem planety také početná rodina měsíců, jichž je roku 2008 známo 60. Největší z nich je Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou atmosféru.

Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. Na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, jasností srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami. Od ekliptiky se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než 2,5°. Přechod jedním znamením zvěrokruhu trvá více než 2 roky.

Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z protoplanetárního disku před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby.

Saturn je nejvíce zploštělá planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o 10 % větší než polární průměr (rovníkový průměr je 120 536 km, polární průměr je 98 000 km). Možným vysvětlením tohoto jevu je rychlá rotace a spíše tekutá než pevná fáze vodíku v jádře planety, která se působením vnitřního tlaku nevypařuje až do teploty 7 000 K. Podobně jako Jupiter i Saturn vyzařuje více energie (třeba v podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v atmosféře Saturnu.

Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75 % vodíku a 25 % hélia se stopami metanu, vody a amoniaku. Toto složení odpovídá složení původní mlhoviny, ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z kovového vodíku či hélia (nebo sloučeniny těchto dvou kovů), což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Teplota v jádře se odhaduje na 12 000 K. Podle údajů získaných během průletu sondy Voyager 1 je poměr vodíku ku héliu v atmosféře 9:1.

Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500 km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v hloubce 25 000 až 33 000 km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku, která má hloubku přibližně 20 000 km. Kovový vodík je tekutá molekulární látka se zvláštními vlastnostmi, mezi které patří velmi dobrá elektrická vodivost. Jádro planety má průměr pod 20 000 km a tvoří ho pravděpodobně směs skalnatého materiálu a ledu. Teplota ve vnitřním jádře je podle odhadů 12 000 K. Jádro má přibližně 25 000 km v průměru a jeho hmotnost se pohybuje okolo 22 násobku hmotnosti Země, tlak se odhaduje na 8 miliónů MPa.

Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (89 %), který je následován héliem (11 %). Malý obsah hélia se vysvětluje tím, že těžší hélium klesá přes vodíkovou vrstvu blíže k jádru, kde se hromadí. V horních vrstvách atmosféry se vyskytuje také krystalický amoniak. Vyjma těchto látek obsahuje atmosféra také malé množství metanu a dalších uhlovodíků. Atmosféra Saturnu je vlivem vzdálenosti od Slunce chladnější než atmosféra Jupiteru, ale nacházejí se v ní komplexnější molekuly, například ethan a jiné deriváty metanu.

Ionosféra, extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C. Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje ultrafialové záření, což vede ke vzniku mlžného oparu. Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci. V horních mracích dosahuje teplota přibližně –140 °C.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:8423 20181 1saturn2016.jpg|right|160px|This view shows Saturn's northern hemisphere in&nbsp;2016.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Saturn (planeta)|Saturn]]</big>''' je šestá, po [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] druhá největší planeta [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu&nbsp;Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha&nbsp;Krona.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Saturn patří mezi velké [[plynný obr|plynné obry]], pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou [[atmosféra|atmosféru]], která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými [[plyn]]y, a to hlavně [[vodík]]em, který tvoří 96,3&nbsp;% jejího [[objem]]u. Při pozorování Saturnu z&nbsp;dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva [[Oblak|mraků]] s&nbsp;nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s&nbsp;[[Zemský rovník|rovníkem]] planety. [[Teplota]] v&nbsp;horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140&nbsp;°C. Objem planety je 764krát větší než objem [[Země]], má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873&nbsp;g/cm<sup>3</sup>. Jedná se o&nbsp;jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední [[hustota|hustotu]] než voda. Saturn je znám svou mohutnou soustavou [[planetární prstenec|planetárních prstenců]], které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny [[latinka|latinské abecedy]], obíhá kolem planety také početná rodina [[měsíc (satelit)|měsíců]], jichž je roku 2008 známo 60. Největší z&nbsp;nich je [[Titan (měsíc)|Titan]], který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou [[Atmosféra Titanu|atmosféru]].
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Jeden oběh okolo [[Slunce]] vykoná Saturn za 29,46 pozemského [[rok]]u. Na&nbsp;noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, [[Hvězdná velikost|jasností]] srovnatelný s&nbsp;nejjasnějšími [[hvězda]]mi. Od [[ekliptika|ekliptiky]] se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než&nbsp;2,5°. Přechod&nbsp;jedním znamením [[zvěrokruh]]u&nbsp;trvá více než 2&nbsp;roky.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z&nbsp;[[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby.
+Saturn je nejvíce zploštělá planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o&nbsp;10&nbsp;% větší než [[polární průměr]] (rovníkový průměr je 120&nbsp;536&nbsp;km, polární průměr je 98&nbsp;000&nbsp;km). Možným vysvětlením tohoto jevu je rychlá [[rotace]] a spíše tekutá než pevná fáze vodíku v&nbsp;jádře planety, která se působením vnitřního tlaku nevypařuje až do teploty 7&nbsp;000&nbsp;[[Kelvin|K]]. Podobně jako Jupiter i&nbsp;Saturn vyzařuje více energie (třeba&nbsp;v&nbsp;podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v&nbsp;atmosféře Saturnu.
+Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75&nbsp;% [[vodík]]u&nbsp;a 25&nbsp;% [[helium|hélia]] se stopami [[Methan|metanu]], [[voda|vody]] a&nbsp;[[amoniak]]u. Toto složení odpovídá složení původní [[mlhovina|mlhoviny]], ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z&nbsp;kovového vodíku či hélia (nebo sloučeniny těchto dvou kovů), což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Teplota v&nbsp;jádře se odhaduje na 12&nbsp;000&nbsp;[[Kelvin|K]]. Podle údajů získaných během průletu sondy [[Voyager 1]] je poměr vodíku ku héliu v&nbsp;atmosféře 9:1.
+Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500&nbsp;km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v&nbsp;hloubce 25&nbsp;000 až 33&nbsp;000&nbsp;km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku, která má hloubku přibližně 20&nbsp;000&nbsp;km. Kovový vodík je tekutá molekulární látka se zvláštními vlastnostmi, mezi které patří velmi dobrá [[elektrická vodivost]]. Jádro planety má průměr pod 20&nbsp;000&nbsp;km a tvoří ho pravděpodobně směs skalnatého materiálu a ledu. Teplota ve vnitřním jádře je podle odhadů 12&nbsp;000&nbsp;K. Jádro má přibližně 25&nbsp;000&nbsp;km v&nbsp;průměru a&nbsp;jeho hmotnost se&nbsp;pohybuje okolo 22 násobku hmotnosti Země, tlak se odhaduje na 8 miliónů [[Pascal|MPa]].
+Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z&nbsp;vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (89&nbsp;%), který je následován héliem (11&nbsp;%). Malý obsah hélia se vysvětluje tím, že těžší hélium klesá přes vodíkovou vrstvu blíže k&nbsp;jádru, kde se hromadí. V&nbsp;horních vrstvách atmosféry se vyskytuje také [[krystal]]ický [[amoniak]]. Vyjma těchto látek obsahuje atmosféra také malé množství [[methan|metan]]u&nbsp;a dalších [[Uhlovodíky|uhlovodíků]]. Atmosféra Saturnu je vlivem vzdálenosti od Slunce chladnější než&nbsp;atmosféra&nbsp;Jupiteru, ale nacházejí se v&nbsp;ní komplexnější molekuly, například [[ethan]] a jiné deriváty metanu.
+[[Ionosféra]], extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C. Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje [[Ultrafialové záření|ultrafialové záření]], což vede ke vzniku mlžného [[opar]]u. Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci. V&nbsp;horních mracích dosahuje teplota přibližně&nbsp;–140&nbsp;°C.
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>