Barbora Strýcová

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 3. 2022, 21:27

Barbora Strýcová (2019)

Barbora Strýcová (2016)

Barbora Záhlavová-Strýcová (2009)

Barbora Strýcová s Martinou Navrátilovou (2006)

Barbora Strýcová (* 28. března 1986, Plzeň^[1]) je česká tenistka, která se profesionálkou stala v únoru 2000.

Mezi roky 2007–2015, v době manželství, používala jméno Barbora Záhlavová-Strýcová.

Na turnajích okruhu WTA vyhrála sedmnáct titulů ve čtyřhře a jeden ve dvouhře, když ve finále québeckého Bell Challenge 2011 porazila Marinu Erakovicovou 4:6. 6:1 a 6:0. V juniorské kategorii se stala mistryní světa a triumfovala na dvou singlových a třech deblových grandslamech. Na okruhu ITF získala devět vítězství ve dvouhře a deset ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 1. místě. V letech 2018–2019 ji trénoval David Kotyza,^[2] kterého nahradil Lukáš Dlouhý. Domovským oddílem byl Tenisový klub Sparta Praha.

Na nejvyšší grandslamové úrovni došla nejdále v ženské čtyřhře US Open 2014, kde v páru s japonskou veteránkou Kimiko Dateovou Krummovou vypadly v semifinále, když nestačily na Makarovovou s Vesninovou. Semifinále si také zahrála po boku Krajicekové v deblu Australian Open 2015. Ve dvouhře se probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu 2014, kde skončila na raketě Petry Kvitové.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Kanadě, v němž vyhrála dvouhru nad Maureen Drakeovou a spolu s Cetkovskou také čtyřhru. V roce 2011 byla členkou vítězného družstva, když nastoupila do čtyřhry čtvrtfinále a třech zápasů semifinále. Vyhrála také Fed Cup 2014 poté, co v daném ročníku opět startovala ve čtvrtfinále proti Španělsku. Do roku 2015 v soutěži odehrála jedenáct mezistátních utkání s bilancí 6–5 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře.

Česko reprezentovala na Letních olympijských her 2004 v Athénách.

Od 16. října 2012 obdržela za pozitivní dopingový nález půlroční zákaz startu.^[3]

Tenisová kariéra

Svých největších úspěchů zatím dosáhla v juniorské kategorii, kdy vyhrála dvakrát za sebou juniorku Australian Open (2002, 2003). Ve finále roku 2002 porazila Marii Šarapovovou 6–1, 7–5 a na konci této sezóny byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, když figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. Navíc v roce 2002 získala juniorské tituly ve čtyřhře French Open a Wimbledonu.

Jejím trenérem byl Jan Havel, kterého vystřídal německý tenista Jakub Herm-Záhlava, za kterého se v roce 2006 provdala. Je v příbuzenském vztahu s tenistkou Sandrou Záhlavovou skrze Sandřina bratrance Jakuba Herm-Záhlavu.

Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, když v 1. kole porazila Rusku Reginu Kulikovovou 7–6, 6–7, 6–3. Zápas, ve kterém proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut.^[4]

V červenci 2010 na posledním 14. ročníku turnaje ECM Prague Open se poprvé v kariéře probojovala do finále dvouhry na okruhu WTA, v němž podlehla Maďarce Ágnes Szávayové. Výsledky posledních týdnů jí zajistily postup na své dosavadní maximum v žebříčku WTA, když byla 19. července klasifikována na 39. místě. Mediální odezvu vzbudil moment během poslední výměny stran finálového utkání, kdy k její lavičce přistoupil trenér Jakub Herm-Záhlava s připevněným portem. Tenistka se na adresu soupeřky vulgárně vyjádřila, což proniklo do přímého přenosu České televize. Záležitostí se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.^[5]

Premiérové singlové finále v kategorii Premier si zahrála na červnovém AEGON Classic 2014, probíhajícím na birminghamské trávě. Ve druhém kole si poradila s pátou nasazenou krajankou Lucií Šafářovou a ve čtvrtfinále pak přehrála belgickou turnajovou čtyřku Kirsten Flipkensovou. Po dvousetové výhře nad šestnáctou nasazenou Australankou Casey Dellacquovou prošla do finále, kde byla nad její síly favorizovaná světová jedenáctka Ana Ivanovićová ze Srbska, na níž uhrála pět gamů.

Dobrou formu zužitkovala na navazujícím grandslamu ve Wimbledonu 2014, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinálové fáze. Ve druhém kole zůstala na její raketě 32. nasazená ruská tenistka Jelena Vesninová. Poté zvládla tiebreakové koncovky obou setů s čínskou světovou dvojkou Li Na. V osmifinále ji nezastavila ani bývalá světová jednička a dánská turnajová desítka Caroline Wozniacká, která dokázala odvrátit čtyři mečboly. Mezi poslední osmičkou hráček však byla nad její síly šestá nasazená a pozdější vítězka Petra Kvitová po dvousetovém průběhu, přestože ve druhém dějství servírovala dvakrát s výhodou breaku na ukončení sady.

Dopingová aféra

V říjnu 2012 byla pozitivně testována na lucemburském turnaji BGL Luxembourg Open, když byl v moči detekován nepovolený stimulant sibutramin. Tenistka následně vědomé užití popřela, což vzala na vědomí Mezinárodní tenisová federace (ITF), která jí za doping vyměřila zákaz startu na dobu šesti měsíců, počínaje 16. říjnem 2012. Kratší délka trestu byla udělena poté, co ITF akceptovala obhajobu tenistky, že se zakázané stimulans dostalo do těla perorálně (ústy) prášky Acai Berry Thin. Jedná se o antioxidant podporující hubnutí a hráčka jej užívala, protože se „necítila být štíhlá“.^[6][3]

Po lucemburské události ještě nastoupila k turnaji okruhu ITF v Ismaningu. Z obou akcí vrátila finanční odměny.^[3] Po návratu do profesionálního tenisu vyhrála první titul na květnovém turnaji Empire Slovak Open 2013 z okruhu ITF ve slovenské Trnavě, jehož dotace činila 75 000 dolarů. Ve finále si poradila s italskou hráčkou Karin Knappovou po setech 6–2 a 6–4.

Finálová utkání na okruhu WTA

Dvouhra: 5 (1–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	18. července  2010	Praha, Česko	antuka	Ágnes Szávayová	6–2, 1–6, 6–2
Vítězka	1.	18. září 2011	Quebec, Kanada	tvrdý	Marina Erakovicová	4–6, 6–1, 6–0
Finalistka	2.	15. července  2012	Palermo, Itálie	antuka	Sara Erraniová	6–1, 6–3
Finalistka	3.	15. června 2014	Birmingham, Spojené království	tráva	Ana Ivanovićová	3–6, 2–6
Finalistka	4.	13. října 2014	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Annika Becková	2–6, 1–6

Čtyřhra: 26 (17–9)

Vítězka (17)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Finalistky	Výsledek
1.	1. května 2005	Varšava	antuka	Tatiana Perebijnisová	Klaudia Jansová Alicja Rosolská	6–1, 6–4
2.	8. května 2005	Rabat	antuka	Émilie Loitová	L Domínguezová Linová N Llagosteraová Vivesová	3-6, 7–6, 7-5
3.	3. srpna 2008	Stockholm	tvrdý	Iveta Benešová	Petra Cetkovská Lucie Šafářová	7-5, 6–4
4.	14. září 2009	Québec	tvrdý	Vania Kingová	Sofia Arvidssonová Séverine Brémondová	6-1, 6-3
5.	25. října 2009	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Vladimíra Uhlířová Renata Voráčová	6-1, 0-6, [10-7]
6.	14. února 2010	Paříž	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Cara Blacková Liezel Huberová	bez boje
7.	28. února 2010	Acapulco	antuka	Polona Hercogová	Sara Erraniová Roberta Vinciová	2-6, 6-1, [10–2]
8.	7. března 2010	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Anna-Lena Grönefeldová Vania Kingová	3–6, 6-4, [10–8]
9.	2. října 2010	Tokio	tvrdý	Iveta Benešová	Šachar Pe'erová Pcheng Šuaj	6–4, 4–6, [10–8]
10.	17. října 2010	Linec	tvrdý (h)	Renata Voráčová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	7–5, 7–6(6)
11.	14. ledna 2011	Sydney	tvrdý	Iveta Benešová	Květa Peschkeová  Katarina Srebotniková	4–6, 6–4, [10–7]
12.	6. března 2011	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Anna-Lena Grönefeldová Vania Kingová	6–7(8), 6–2, [10–6]
13.	30. dubna 2011	Barcelona	antuka	Iveta Benešová	Natalie Grandinová Vladimíra Uhlířová	5–7, 6–4, [11–9]
14.	18. června 2011	's-Hertogenbosch	tráva	Klára Zakopalová	Dominika Cibulková Flavia Pennettaová	1–6, 6–4, [10–7]
15.	23. října 2011	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Lucie Hradecká  Jekatěrina Makarovová	7–5, 6–3
16.	29. dubna 2012	Stuttgart	antuka	Iveta Benešová	Julia Görgesová Anna-Lena Grönefeldová	6-4, 7-5
17.	15. července 2012	Palermo	antuka	Renata Voráčová	Darija Juraková Katalin Marosiová	7-6(5), 6-4

Finalistka (10)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Vítězky	Výsledek
1.	20. února 2005	Bogotá	antuka	Ľubomíra Kurhajcová	Emmanuelle Gagliardiová Tina Pisniková	6–4, 6–3
2.	15. května 2005	Praha	antuka	Jelena Kostanićová	Nicole Prattová Émilie Loitová	6–7(6), 6–4, 6–4
3.	2. ledna 2006	Auckland	tvrdý	Émilie Loitová	Jelena Lichovcevová Věra Zvonarevová	6–3, 6–4
4.	6. ledna 2008	Auckland	tvrdý	Martina Müllerová	Lilia Osterlohová Maria Korytcevová	6–3, 6–4
5.	2. března 2009	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Nathalie Dechyová Mara Santangelová	6–3, 6–4
6.	13. července 2009	Praha (2)	antuka	Iveta Benešová	Kateryna Bondarenková Aljona Bondarenková	6–1, 6–2
7.	10. července 2010	Båstad	antuka	Renata Voráčová	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	7–6(0), 6–0
8.	19. září 2010	Québec	tvrdý	Bethanie Matteková-Sandsová	Sofia Arvidssonová Johanna Larssonová	6–1, 2–6, 10–6
9.	24. října 2010	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Timea Bacsinszká Tathiana Garbinová	6–4, 6–4
10.	14. října 2012	Linec	tvrdý (h)	Julia Görgesová	Anna-Lena Grönefeldová Květa Peschkeová	3–6, 4–6

Výsledky na turnajích Grand Slamu

Dvouhra

Rok	Australian Open		French Open		Wimbledon		US Open
2003	—		—		1. kolo (1/128)	Perebjinisová	—
2004	2. kolo (1/64)	Krasnorucká	2. kolo (1/64)	Myškinová	1. kolo (1/128)	Talajová	1. kolo (1/128)	Anabel Medina
2005	1. kolo (1/128)	T. Tanasugarn	1. kolo (1/128)	Dementěvová	2. kolo (1/64)	Dinara Safinová	1. kolo (1/128)	Marion Bartoliová
2007	—		—		1. kolo (1/128)	Tamira Paszeková	—
2008	—		—		3. kolo (1/32)	Kuzněcovová	—
2009	1. kolo (1/128)	S. Cohen-Aloro	1. kolo (1/128)	Domínguez Lino	1. kolo (1/128)	J. Makarovová	2. kolo (1/64)	Viktoria Azarenková
2010	2. kolo (1/64)	Dinara Safinová	1. kolo (1/128)	R. De Los Rios	3. kolo (1/32)	M. Šarapovová	—

Ženská čtyřhra

Rok	Australian Open		French Open		Wimbledon		US Open
2005	—		2. kolo (1/32) Duševinová	B. Stewart S. Stosur	3. kolo (1/16) Émilie Loitová	Cara Blacková Liezel Huberová	1. kolo (1/64) K. Peschke	E. Camerin T. Garbin
2006	1. kolo (1/64) Vaidišová	Hantuchová Ai Sugijamová	3. kolo (1/16) Benešová	C’ Jenová Čeng	2. kolo (1/32) Benešová	J. Gajdošová Harkleroad	1. kolo (1/64) Benešová	C’ Jenová Čeng
2007	1. kolo (1/64) Benešová	Brémond Mauresmo	1. kolo (1/64) T. Paszek	Grandin Granville	2. kolo (1/32) Vaidišová	M. Bartoli Meilen Tuová	1. kolo (1/64) J. Kostanič	A. Medina V. Ruano
2008	3. kolo (1/16) Vaidišová	C’ Jenová Čeng	1. kolo (1/64) Arvidsson	J. Vesnina Zvonarevová	—		1. kolo (1/32) K. Koukalová	T. Pučeková A. Rodionova
2009	2. kolo (1/32) I. Benešová	A. Szávay J. Vesnina	2. kolo (1/32) I. Benešová	F. Schiavone Pavljučenkova	2. kolo (1/32) I. Benešová	C. Black L. Huber	2. kolo (1/32) I. Benešová	C. Black L. Huber
2010	2. kolo (1/32) I. Benešová	Hlaváčková L. Hradecká	3. kolo (1/16) I. Benešová	L. Huber Garrigues	3. kolo (1/16) I. Benešová	J. Vesnina Zvonarevová	-

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Čtyřhra

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Barbora Strýcová

Reference

1. ↑ http://www.cztenis.cz/index.php?hracid=32115&rok=2008
2. ↑ Strýcová ukončila spolupráci s trenérem. Sport.cz [online].  [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.  
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2} Tenistka Záhlavová-Strýcová dostala za doping stopku na půl roku, iDNES.cz, 14.2.2013
4. ↑ Záhlavová-Strýcová postoupila v Melbourne po nejdelším utkání, Sport.cz, 19.1.2010
5. ↑ Záhlavová-Strýcová nadávala jako dlaždič v přímém přenosu, diváci se bouří, Sport.cz, 21.7.2010
6. ↑ Záhlavová-Strýcová: Udělala jsem hloupost, ale nejsem podvodnice, iDNES.cz, 14.2.2013

Externí odkazy

• WTAtennis.com – Barbora Strýcová (anglicky)
• ITFtennis.com – Barbora Strýcová (anglicky)
• Billie Jean King Cup – Barbora Strýcová (anglicky)
• Český tenisový svaz – Barbora Strýcová
• Barbora Strýcová na Twitteru (anglicky)