Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/56
Z Multimediaexpo.cz
(+ Doplnění) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/56 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/56) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:HMS Queen Mary Jutland.jpg|right|160px|Exploze britského bitevního křižníku HMS Queen Mary v bitvě u Jutska.]] | [[Soubor:HMS Queen Mary Jutland.jpg|right|160px|Exploze britského bitevního křižníku HMS Queen Mary v bitvě u Jutska.]] | ||
| - | '''[[Bitva u Jutska]]''' nebo také '''bitva u Skagerraku''', byla největší námořní bitvou [[První světová válka|první světové války]] a zároveň jedinou bitvou této války, ve které se utkaly hlavní síly britského a německého loďstva. Bitva se uskutečnila [[31. květen|31. května]] až [[1. červen|1. června]] [[1916]] v [[Severní moře|Severním moři]] u pobřeží [[Jutsko|Jutského poloostrova]]. | + | '''[[Bitva u Jutska]]''' nebo také '''bitva u Skagerraku''', byla největší námořní bitvou [[První světová válka|první světové války]] a zároveň jedinou bitvou této války, ve které se utkaly hlavní síly britského a německého loďstva. Bitva se uskutečnila [[31. květen|31. května]] až [[1. červen|1. června]] [[1916]] v [[Severní moře|Severním moři]] u pobřeží [[Jutsko|Jutského poloostrova]]. |
| - | Po vypuknutí první světové války zahájilo [[Royal Navy|britské námořnictvo]], toho času největší na světě, námořní blokádu Německa. Německé námořnictvo, i když bylo druhé největší na světě, zůstávalo kromě několika výpadů v přístavech. Jedinou výjimkou byly [[ponorka|ponorky]], proti kterým v té době neexistovala účinná protizbraň a které působily britskému obchodnímu loďstvu těžké ztráty a to zejména po zavedení neomezené [[ponorková válka|ponorkové války]]. Poté, co důsledky námořní blokády začaly být citelné, změnilo německé námořnictvo taktiku | + | Po vypuknutí první světové války zahájilo [[Royal Navy|britské námořnictvo]], toho času největší na světě, námořní blokádu [[Německo|Německa]]. Německé námořnictvo, i když bylo druhé největší na světě, zůstávalo kromě několika výpadů v přístavech. Jedinou výjimkou byly [[ponorka|ponorky]], proti kterým v té době neexistovala účinná protizbraň a které působily britskému obchodnímu loďstvu těžké ztráty a to zejména po zavedení neomezené [[ponorková válka|ponorkové války]]. Poté, co důsledky [[Moře|námořní]] blokády začaly být citelné, změnilo německé námořnictvo taktiku. |
31. května 1916 v jednu hodinu po půlnoci vyplula německá ''Hochseeflotte'' z [[Wilhelmshaven]]u k další „provokační“ akci. Nejprve vyplula průzkumná skupina, které velel viceadmirál Franz von Hipper, který měl k dispozici 5 [[bitevní křižník|bitevních křižníků]], 4 [[Lehký křižník|lehké křižníky]] a 31 velkých torpédovek. Za ní vyplul viceadmirál Reinhard Scheer s hlavním jádrem ''Hochseeflotte'', které tvořilo 16 [[bitevní loď|bitevních lodí]], 6 [[Predreadnought|starých bitevních lodí]], 7 lehkých křižníků a 30 velkých torpédovek. | 31. května 1916 v jednu hodinu po půlnoci vyplula německá ''Hochseeflotte'' z [[Wilhelmshaven]]u k další „provokační“ akci. Nejprve vyplula průzkumná skupina, které velel viceadmirál Franz von Hipper, který měl k dispozici 5 [[bitevní křižník|bitevních křižníků]], 4 [[Lehký křižník|lehké křižníky]] a 31 velkých torpédovek. Za ní vyplul viceadmirál Reinhard Scheer s hlavním jádrem ''Hochseeflotte'', které tvořilo 16 [[bitevní loď|bitevních lodí]], 6 [[Predreadnought|starých bitevních lodí]], 7 lehkých křižníků a 30 velkých torpédovek. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Britové se o akci včas dozvěděli, protože dokázali rozšifrovat německé kódy a vypluli Němcům naproti. Vepředu plula skupina, která vyplula z Rosythu a které velel viceadmirál [[Sir]] David Beatty. Jeho skupina byla složena ze 6 bitevních křižníků, 4 rychlých bitevních lodí. Šlo o čtyři z pěti jednotek třídy [[Třída Queen Elizabeth|Queen Elizabeth]]: ''[[HMS Barham (04)|HMS Barham]]'', ''[[HMS Malaya (1915)|HMS Malaya]]'', ''[[HMS Valiant (1914)|HMS Valiant]]'' a ''[[HMS Warspite (03)|HMS Warspite]]'', které jako jediné bitevní lodě [[Royal Navy]] té doby byly schopné vyvinout dostatečnou rychlost, aby stačily britským bitevním křižníkům. Bitvy se účastnili jako 5. eskadra rychlých bitevních lodí pod velením [[kontradmirál]]a Hugh Evan-Thomase, 11 lehkých křižníků, 27 torpédoborců a mateřské lodi [[hydroplán]]ů. Za ní plula hlavní část ''Home Fleet'' pod velením [[admirál]]a Sira Johna Jellicoeho, která vyplula ze [[Scapa Flow]] a Cromarty Firth. K dispozici měl 24 bitevních lodí, 3 [[bitevní křižník|bitevní křižníky]], 6 pancéřových křižníků, 15 lehkých křižníků a 51 [[Torpédoborec|torpédoborců]]. | Britové se o akci včas dozvěděli, protože dokázali rozšifrovat německé kódy a vypluli Němcům naproti. Vepředu plula skupina, která vyplula z Rosythu a které velel viceadmirál [[Sir]] David Beatty. Jeho skupina byla složena ze 6 bitevních křižníků, 4 rychlých bitevních lodí. Šlo o čtyři z pěti jednotek třídy [[Třída Queen Elizabeth|Queen Elizabeth]]: ''[[HMS Barham (04)|HMS Barham]]'', ''[[HMS Malaya (1915)|HMS Malaya]]'', ''[[HMS Valiant (1914)|HMS Valiant]]'' a ''[[HMS Warspite (03)|HMS Warspite]]'', které jako jediné bitevní lodě [[Royal Navy]] té doby byly schopné vyvinout dostatečnou rychlost, aby stačily britským bitevním křižníkům. Bitvy se účastnili jako 5. eskadra rychlých bitevních lodí pod velením [[kontradmirál]]a Hugh Evan-Thomase, 11 lehkých křižníků, 27 torpédoborců a mateřské lodi [[hydroplán]]ů. Za ní plula hlavní část ''Home Fleet'' pod velením [[admirál]]a Sira Johna Jellicoeho, která vyplula ze [[Scapa Flow]] a Cromarty Firth. K dispozici měl 24 bitevních lodí, 3 [[bitevní křižník|bitevní křižníky]], 6 pancéřových křižníků, 15 lehkých křižníků a 51 [[Torpédoborec|torpédoborců]]. | ||
| - | Oba protivníci tedy byli na moři, ale ani jeden z nich nevěděl, že protivník vyslal na moře celé svoje loďstvo... | + | Oba protivníci tedy byli na [[Moře|moři]], ale ani jeden z nich nevěděl, že protivník vyslal na moře celé svoje loďstvo... |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:18
Bitva u Jutska nebo také bitva u Skagerraku, byla největší námořní bitvou první světové války a zároveň jedinou bitvou této války, ve které se utkaly hlavní síly britského a německého loďstva. Bitva se uskutečnila 31. května až 1. června 1916 v Severním moři u pobřeží Jutského poloostrova.
Po vypuknutí první světové války zahájilo britské námořnictvo, toho času největší na světě, námořní blokádu Německa. Německé námořnictvo, i když bylo druhé největší na světě, zůstávalo kromě několika výpadů v přístavech. Jedinou výjimkou byly ponorky, proti kterým v té době neexistovala účinná protizbraň a které působily britskému obchodnímu loďstvu těžké ztráty a to zejména po zavedení neomezené ponorkové války. Poté, co důsledky námořní blokády začaly být citelné, změnilo německé námořnictvo taktiku.
31. května 1916 v jednu hodinu po půlnoci vyplula německá Hochseeflotte z Wilhelmshavenu k další „provokační“ akci. Nejprve vyplula průzkumná skupina, které velel viceadmirál Franz von Hipper, který měl k dispozici 5 bitevních křižníků, 4 lehké křižníky a 31 velkých torpédovek. Za ní vyplul viceadmirál Reinhard Scheer s hlavním jádrem Hochseeflotte, které tvořilo 16 bitevních lodí, 6 starých bitevních lodí, 7 lehkých křižníků a 30 velkých torpédovek.
Britové se o akci včas dozvěděli, protože dokázali rozšifrovat německé kódy a vypluli Němcům naproti. Vepředu plula skupina, která vyplula z Rosythu a které velel viceadmirál Sir David Beatty. Jeho skupina byla složena ze 6 bitevních křižníků, 4 rychlých bitevních lodí. Šlo o čtyři z pěti jednotek třídy Queen Elizabeth: HMS Barham, HMS Malaya, HMS Valiant a HMS Warspite, které jako jediné bitevní lodě Royal Navy té doby byly schopné vyvinout dostatečnou rychlost, aby stačily britským bitevním křižníkům. Bitvy se účastnili jako 5. eskadra rychlých bitevních lodí pod velením kontradmirála Hugh Evan-Thomase, 11 lehkých křižníků, 27 torpédoborců a mateřské lodi hydroplánů. Za ní plula hlavní část Home Fleet pod velením admirála Sira Johna Jellicoeho, která vyplula ze Scapa Flow a Cromarty Firth. K dispozici měl 24 bitevních lodí, 3 bitevní křižníky, 6 pancéřových křižníků, 15 lehkých křižníků a 51 torpédoborců.
Oba protivníci tedy byli na moři, ale ani jeden z nich nevěděl, že protivník vyslal na moře celé svoje loďstvo...