Josef Cukr

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (Nahrazení textu „Karmelitánské nakladatelství“ textem „Karmelitánské nakladatelství“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] obnovil [[poutní místo]] [[Bohosudov]]. V roce [[1999]] mu prezident [[Václav Havel]] udělil [[Medaile Za zásluhy|Medaili Za zásluhy]] I. třídy.
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] obnovil [[poutní místo]] [[Bohosudov]]. V roce [[1999]] mu prezident [[Václav Havel]] udělil [[Medaile Za zásluhy|Medaili Za zásluhy]] I. třídy.
== Použitá literatura ==
== Použitá literatura ==
-
* [[Miloš Doležal]]: ''[[Proti zlému krompáč a lopata]]'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[2006]], ISBN 80-7195-005-X (str. 54-69)
+
* [[Miloš Doležal]]: ''[[Proti zlému krompáč a lopata]]'', Karmelitánské nakladatelství, [[Kostelní Vydří]] [[2006]], ISBN 80-7195-005-X (str. 54-69)
{{Článek z Wikipedie}}  {{DEFAULTSORT:Cukr, Josef}}
{{Článek z Wikipedie}}  {{DEFAULTSORT:Cukr, Josef}}
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]

Aktuální verze z 2. 1. 2024, 23:20

Josef Cukr (* 3. ledna 1917) je český římskokatolický kněz, jezuita, člen protinacistického odboje a politický vězeň nacismu a komunismu. Za druhé světové války se účastnil odposlouchávání porad gestapáckých agentů ve špatně zajištěném bytě a předávání získaných informací odboji. V roce 1944 byl zatčen a po brutálních výsleších, při nichž přišel o velkou část zubů, byl vězněn v Terezíně a na Pankráci. V květnu 1945 se podílel na pražském povstání. Po válce studoval na Heythrop College v Anglii a poté se vrátil do Československa. V roce 1950 byl nejprve v rámci akce K internován v koncentračním klášteře v Bohosudově a poté přiřazen k PTP. V roce 1953 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajnou velezradu a špionáž k 11 letům vězení. Nejprve byl vězněn na Mírově, posléze musel pracovat v koncetračních táborech u uranových dolů na Jáchymovsku. Propuštěn byl v roce 1960. Po sametové revoluci obnovil poutní místo Bohosudov. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. třídy.

Použitá literatura