V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Havlíčkův Brod

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Nové šablony)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 31: Řádka 31:
| nad.výš = 422
| nad.výš = 422
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |position=top |width=250 |lat=49.605 |long=15.578 |float=center |caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |position=top |width=250 |lat=49.605 |long=15.578 |float=center |caption= }}
-
}}
+
}}'''Havlíčkův Brod''' (do roku [[1945]] ''Německý Brod'', {{Vjazyce2|de|''Deutsch Brod''}}) je [[město]] ve [[okres Havlíčkův Brod|stejnojmenném okrese]], v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 23 km severně od [[Jihlava|Jihlavy]] na řece [[Sázava|Sázavě]]. V roce 2011 zde žilo 23 893 obyvatel.  
-
'''Havlíčkův Brod''' (do roku [[1945]] ''Německý Brod'', {{Vjazyce2|de|''Deutsch Brod''}}) je [[město]] ve [[okres Havlíčkův Brod|stejnojmenném okrese]], v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 23 km severně od [[Jihlava|Jihlavy]] na řece [[Sázava|Sázavě]]. V roce 2011 zde žilo 23 893 obyvatel.  
+
== Historie ==
== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Havlíčkova Brodu}}
{{Viz též|Dějiny Havlíčkova Brodu}}
-
Původně zde stála hornická osada u brodu přes [[Sázava|Sázavu]]. Nejdříve to byl ''Smilův Brod'' podle zakladatele [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]], o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k [[26. říjen|26. říjnu]] [[1256]], ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.<ref>{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Urban | titul = Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | stránky = 81}}</ref> Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala [[stříbro|stříbrná]] ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce [[1274]] byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno [[hradba]]mi. Od roku [[1308]] se město jmenovalo ''Německý Brod'' až do roku [[1945]]. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené [[Jan Žižka|Janem Žižkou]] Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.  
+
Původně zde stála hornická osada u brodu přes [[Sázava|Sázavu]]. Nejdříve to byl ''Smilův Brod'' podle zakladatele [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]], o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k [[26. říjen|26. říjnu]] [[1256]], ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.<ref>{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Urban | titul = Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | stránky = 81}}</ref> Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala [[stříbro|stříbrná]] ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno [[hradba]]mi. Od roku [[1308]] se město jmenovalo ''Německý Brod'' až do roku [[1945]]. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené [[Jan Žižka|Janem Žižkou]] Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.  
V letech 1871 - 1874 působil na zdejším gymnáziu [[Vilém Kurz starší|Vilém Kurz]], vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] a jeden z iniciátorů stavby [[Petřínská rozhledna|Petřínské rozhledny]] v Praze.
V letech 1871 - 1874 působil na zdejším gymnáziu [[Vilém Kurz starší|Vilém Kurz]], vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] a jeden z iniciátorů stavby [[Petřínská rozhledna|Petřínské rozhledny]] v Praze.
Řádka 137: Řádka 136:
== Rodáci ==
== Rodáci ==
-
* [[Jan Václav Stamic]] ([[1717]] [[1757]]), český skladatel a houslista světového významu
+
* Jan Václav Stamic (1717 – 1757), český skladatel a houslista světového významu
* [[Vilém Kurz mladší|Vilém Kurz]] (1872 - [[1945]]), český klavírní virtuos a pedagog
* [[Vilém Kurz mladší|Vilém Kurz]] (1872 - [[1945]]), český klavírní virtuos a pedagog
* [[Václav Felix]] (1873 – 1933) - český matematik a rektor ČVUT
* [[Václav Felix]] (1873 – 1933) - český matematik a rektor ČVUT
Řádka 164: Řádka 163:
== Související články ==
== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě]]
* [[Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě]]
-
 
+
== Souřadnice ==
 +
{{Geo cz|49|36|24|15|34|46|E_type:city(25000)|region:CZ}}
== Reference ==
== Reference ==
-
{{Geo cz|49|36|24|15|34|46|E_type:city(25000)|region:CZ}}
 
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádka 176: Řádka 175:
-
{{commonscat|Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Havlickuv+Brod}}{{Commonscat|Havlíčkův Brod}}{{Město Havlíčkův Brod}}{{Okres Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Havlíčkův Brod| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
Řádka 183: Řádka 183:
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
-
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]
 

Aktuální verze z 20. 7. 2018, 10:33

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutsch Brod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. V roce 2011 zde žilo 23 893 obyvatel.

Obsah

Historie

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[1] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.

V letech 1871 - 1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze.

Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě sídlí pivovar Rebel.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Muzea a galerie

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 8189 8811 9359 10240 12628 13150 15232 17238 17533 20197 23146 24472 24375

Sport

Členění města

Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 částí:

Správní území

Havlíčkův Brod je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod se skládá ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.

Rodáci

Partnerská města

Související články

Souřadnice

Reference

  1. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Havlíčkův Brod
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Havlíčkův Brod
  Město Havlíčkův Brod
Místní části (14)

Březinka • Havlíčkův Brod • Herlify • Jilemník • Klanečná • Květnov • Mírovka • Poděbaby • Suchá • Svatý Kř힊molovy • Termesivy • Veselice • Zbožice

Katastrální území (13)

Březinka u Havlíčkova Brodu • Havlíčkův Brod • Jilemník • Klanečná • Květnov • Mírovka • Perknov • Poděbaby • Suchá u Havlíčkova BroduŠmolovy u Havlíčkova Brodu • Termesivy • Veselice u Havlíčkova Brodu • Zbožice

  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole