Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Dněpropetrovsk
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ FLICKR) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
| starosta = Ivan Ivanovyč Kuličenko | | starosta = Ivan Ivanovyč Kuličenko | ||
| web = meria.dp.ua | | web = meria.dp.ua | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Montages of Dnipropetrovsk.jpg|thumb|240px|Dominanty města Dněpropetrovsk]] |
| + | [[Soubor:Collage of Dnipro city images.jpg|thumb|240px|Dominanty města Dněpropetrovsk]] | ||
'''Dněpropetrovsk''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] {{cizojazyčně|uk|Дніпропетровськ}}, ''Dnipropetrovsk''; [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|ru|Днепропетро́вск}}, ''Dněpropetrovsk'', dříve {{cizojazyčně|ru|''Jekatěrinoslav''}}/{{cizojazyčně|uk|''Katerynoslav''}}, ''Novorossijsk'', ''Sičelav'') je s více než milionem obyvatel [[Seznam ukrajinských měst|třetí největší]] [[město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/city/</ref>, důležité průmyslové centrum a středisko [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovské oblasti]]. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky [[Dněpr]]. | '''Dněpropetrovsk''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] {{cizojazyčně|uk|Дніпропетровськ}}, ''Dnipropetrovsk''; [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|ru|Днепропетро́вск}}, ''Dněpropetrovsk'', dříve {{cizojazyčně|ru|''Jekatěrinoslav''}}/{{cizojazyčně|uk|''Katerynoslav''}}, ''Novorossijsk'', ''Sičelav'') je s více než milionem obyvatel [[Seznam ukrajinských měst|třetí největší]] [[město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/city/</ref>, důležité průmyslové centrum a středisko [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovské oblasti]]. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky [[Dněpr]]. | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
| - | |||
Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast [[Skythové|skythského]] a následně [[Sarmati|sarmatského]] osídlení. | Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast [[Skythové|skythského]] a následně [[Sarmati|sarmatského]] osídlení. | ||
V 9. století, za časů [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y [[monastýr]] (odtud dnešní název ''Monastýrský ostrov''); v roce 1240 jej však zničili [[Tataři]]. | V 9. století, za časů [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y [[monastýr]] (odtud dnešní název ''Monastýrský ostrov''); v roce 1240 jej však zničili [[Tataři]]. | ||
| Řádka 32: | Řádka 32: | ||
Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V krátké době [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]] ([[1918]]–[[1919]]) neslo město název ''Sičeslav'' (název odkazoval k [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]], symbolu ukrajinské bojovnosti). Současný název pak získalo r. [[1926]] podle významného bolševického revolucionáře [[Grigorij Petrovskij|Grigorije Petrovského]]. Během druhé světové války byla téměř zničena místní početná židovská komunita. | Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V krátké době [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]] ([[1918]]–[[1919]]) neslo město název ''Sičeslav'' (název odkazoval k [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]], symbolu ukrajinské bojovnosti). Současný název pak získalo r. [[1926]] podle významného bolševického revolucionáře [[Grigorij Petrovskij|Grigorije Petrovského]]. Během druhé světové války byla téměř zničena místní početná židovská komunita. | ||
== Současný význam == | == Současný význam == | ||
| - | [[Soubor:Sviato-Preobrazhenskyi Cathedral.jpg|thumb|''Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor'' | + | [[Soubor:Sviato-Preobrazhenskyi Cathedral.jpg|thumb|240px|''Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor'']] |
| - | + | ||
V Dněpropetrovsku žije přes milion obyvatel a s nedalekým [[Dniprodzeržynsk]]em a dalšími městy tvoří tzv. [[Dněperská aglomerace|Dněperskou aglomeraci]] s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovské oblasti]], druhé nejlidnatější na Ukrajině. | V Dněpropetrovsku žije přes milion obyvatel a s nedalekým [[Dniprodzeržynsk]]em a dalšími městy tvoří tzv. [[Dněperská aglomerace|Dněperskou aglomeraci]] s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovské oblasti]], druhé nejlidnatější na Ukrajině. | ||
| + | |||
Dněpropetrovsk je významným [[průmysl]]ovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či [[hutnictví|hutnický]] [[průmysl]], nacházejí se tu také továrny bývalého [[Sovětský vesmírný program|sovětského vesmírného programu]]. Do rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] sem vzhledem k strategickému významu výroby zbraní nebyl povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. | Dněpropetrovsk je významným [[průmysl]]ovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či [[hutnictví|hutnický]] [[průmysl]], nacházejí se tu také továrny bývalého [[Sovětský vesmírný program|sovětského vesmírného programu]]. Do rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] sem vzhledem k strategickému významu výroby zbraní nebyl povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. | ||
Současně je Dněpropetrovsk kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik [[Dmytro Javorynckyj]]. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]]. | Současně je Dněpropetrovsk kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik [[Dmytro Javorynckyj]]. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]]. | ||
| Řádka 45: | Řádka 45: | ||
* [[Boris Sagal]] – americký režisér | * [[Boris Sagal]] – americký režisér | ||
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
| - | * | + | * {{flagicon|USA}} [[Lexington (Massachusetts)|Lexington]], [[Massachusetts]], [[Spojené státy americké]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Romania}} [[Ploieşti]], [[Rumunsko]] |
| - | * | + | * {{flagicon|China}} [[Si-an]], [[Čína]] 1998 |
| - | * | + | * {{flagicon|ISR}} [[Herzlija]], [[Izrael]] |
| - | * | + | * {{flagicon|POL}} [[Wałbrzych]], [[Polsko]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Lithuania}} [[Vilnius]], [[Litva]] (29. 9. 1998) |
| - | * | + | * {{flagicon|Russia}} [[Samara]], [[Rusko]] 25. 5. 1993) |
| - | * | + | * {{flagicon|Uzbekistan}} [[Taškent]], [[Uzbekistán]] (1998) |
| - | * | + | * {{flagicon|Slovakia}} [[Žilina]], [[Slovensko]] (13. 2. 1993) |
| - | * | + | * {{flagicon|Greece}} [[Soluň]], [[Řecko]] (13. 2. 1993) |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Metro v Dněpropetrovsku]] | * [[Metro v Dněpropetrovsku]] | ||
| Řádka 60: | Řádka 60: | ||
* [[Dněpr]] | * [[Dněpr]] | ||
* [[Kozáci]] | * [[Kozáci]] | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://gorod.dp.ua/eng Městský portál (anglicky, ukrajinsky, rusky)] | * [http://gorod.dp.ua/eng Městský portál (anglicky, ukrajinsky, rusky)] | ||
| Řádka 66: | Řádka 68: | ||
| - | {{Commonscat| | + | {{Flickr|Dnipro}}{{Commonscat|Dnipro}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města na Ukrajině]] | [[Kategorie:Města na Ukrajině]] | ||
[[Kategorie:Dněpropetrovská oblast]] | [[Kategorie:Dněpropetrovská oblast]] | ||
[[Kategorie:Dněpropetrovsk]] | [[Kategorie:Dněpropetrovsk]] | ||
Aktuální verze z 13. 3. 2022, 11:11
Dněpropetrovsk (ukrajinsky Дніпропетровськ, Dnipropetrovsk; rusky Днепропетро́вск, Dněpropetrovsk, dříve Jekatěrinoslav/Katerynoslav, Novorossijsk, Sičelav) je s více než milionem obyvatel třetí největší město Ukrajiny[1], důležité průmyslové centrum a středisko Dněpropetrovské oblasti. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky Dněpr.
Obsah |
Dějiny
Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast skythského a následně sarmatského osídlení. V 9. století, za časů Kyjevské Rusi, byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen byzantskými mnichy monastýr (odtud dnešní název Monastýrský ostrov); v roce 1240 jej však zničili Tataři. Během kozácké éry náleželo území Záporožské Siči a bylo předmětem sporů a bojů Ruské říše s Polskem a Tureckem. Roku 1635 byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost Kodak. Vlastní město Dněpropetrovsk bylo založeno pod vedením knížete Potěmkina roku 1776 v rámci osidlování nově dobyté tzv. Nové Rusi; dostalo název Jekatěrinoslav na počest tehdejší carevny Kateřiny II. Veliké. Ta zde plánovala vybudovat „jižní metropoli“ Ruského impéria, která by se vyrovnala Petrohradu a Moskvě; měl být též postaven veliký chrám srovnatelný s chrámem ve Vatikánu. Plány však byly po Kateřinině smrti opuštěny a z města se stalo řadové centrum gubernie. V letech 1796–1802 se město nazývalo Novorossijsk, později se vrátilo ke starému jménu. Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V krátké době Ukrajinské národní republiky (1918–1919) neslo město název Sičeslav (název odkazoval k Záporožské Siči, symbolu ukrajinské bojovnosti). Současný název pak získalo r. 1926 podle významného bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského. Během druhé světové války byla téměř zničena místní početná židovská komunita.
Současný význam
V Dněpropetrovsku žije přes milion obyvatel a s nedalekým Dniprodzeržynskem a dalšími městy tvoří tzv. Dněperskou aglomeraci s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem Dněpropetrovské oblasti, druhé nejlidnatější na Ukrajině.
Dněpropetrovsk je významným průmyslovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či hutnický průmysl, nacházejí se tu také továrny bývalého sovětského vesmírného programu. Do rozpadu SSSR sem vzhledem k strategickému významu výroby zbraní nebyl povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. Současně je Dněpropetrovsk kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik Dmytro Javorynckyj. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park Tarase Ševčenka.
Doprava
Město má velmi rozvinutý dopravní systém – tramvajovou, trolejbusovou síť, jednu linku metra. Hlavní tepnou města je Bulvár Karla Maxe. Je zde také důležitý říční přístav a letiště. Dněpropetrovsk je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z Kyjeva a západní Ukrajiny přes Dněpropetrovsk do stanice Synelnykove, kde se větví na tratě ve směru Charkov - Moskva, Donbas a Záporoží - Krym; další tratě vedou do Krasnohradu, Pavlohradu a Apostolova. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s Prahou.[2] Dněpropetrovsk je sídlem Podněperské dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[3]
Rodáci
- Julia Tymošenková – současná ukrajinská politička
- Helena Petrovna Blavatská – zakladatelka Theosofické společnosti
- Boris Sagal – americký režisér
Partnerská města
-
Lexington, Massachusetts, Spojené státy americké
-
Ploieşti, Rumunsko
-
Si-an, Čína 1998
-
Herzlija, Izrael
-
Wałbrzych, Polsko
-
Vilnius, Litva (29. 9. 1998)
-
Samara, Rusko 25. 5. 1993)
-
Taškent, Uzbekistán (1998)
-
Žilina, Slovensko (13. 2. 1993)
-
Soluň, Řecko (13. 2. 1993)
Související články
Reference
- ↑ http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/city/
- ↑ http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049
- ↑ http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk uz.gov.ua – Придніпровська залізниця
Externí odkazy
- Městský portál (anglicky, ukrajinsky, rusky)
- Elektronická mapa města
- Tajmer - novinky z města a okolí
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |