V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Dálnice D5

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (+ Typo)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Soubor:CZ traffic sign IS16a - D5.png|thumb|240px|Značka dálnice D5]]
'''[[Dálnice]] D5''' spojuje [[Praha|Prahu]] s hranicí s [[Německo|Německem]]. Trasa dálnice je Praha – [[Plzeň]] – [[Rozvadov]] – [[státní hranice]] ČR/SRN.
'''[[Dálnice]] D5''' spojuje [[Praha|Prahu]] s hranicí s [[Německo|Německem]]. Trasa dálnice je Praha – [[Plzeň]] – [[Rozvadov]] – [[státní hranice]] ČR/SRN.
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Beroun, dálniční most II.JPG|left|thumb|Dálniční most přes [[Berounka|Berounku]] v [[Beroun]]ě. Tato část dálnice D5 byla zprovozněna v říjnu [[1985]] ]]
+
[[Soubor:Beroun, dálniční most II.JPG|240px|thumb|Dálniční most přes [[Berounka|Berounku]] v [[Beroun]]ě. Tato část dálnice D5 byla zprovozněna v říjnu [[1985]] ]]
Rozhodnutí o stavbě padlo už v roce [[1963]], usnesení vlády bylo několikrát aktualizováno. Stavba byla zahájena stavbou mostu v [[Beroun]]ě v roce 1976. Dokončení stavby bylo plánováno v roce [[2000]]. Ze začátku probíhala stavba velice pomalu, první otevřený úsek bylo 9 km dálnice z Prahy-Zličína do [[Loděnice (okres Beroun)|Loděnice]] v roce [[1982]], poté stavba postupovala tempem cca 2-3 km ročně. V roce [[1989]] byl zprovozněn úsek do [[Bavoryně]] (vesnice cca 1 km západně od [[Zdice|Zdic]]) a délka zprovozněného úseku dálnice tak dosáhla 29 km. Termín dokončení celé dálnice byl posunut na rok 2010.
Rozhodnutí o stavbě padlo už v roce [[1963]], usnesení vlády bylo několikrát aktualizováno. Stavba byla zahájena stavbou mostu v [[Beroun]]ě v roce 1976. Dokončení stavby bylo plánováno v roce [[2000]]. Ze začátku probíhala stavba velice pomalu, první otevřený úsek bylo 9 km dálnice z Prahy-Zličína do [[Loděnice (okres Beroun)|Loděnice]] v roce [[1982]], poté stavba postupovala tempem cca 2-3 km ročně. V roce [[1989]] byl zprovozněn úsek do [[Bavoryně]] (vesnice cca 1 km západně od [[Zdice|Zdic]]) a délka zprovozněného úseku dálnice tak dosáhla 29 km. Termín dokončení celé dálnice byl posunut na rok 2010.
Řádka 11: Řádka 12:
Jediným nezprovozněným úsekem dálnice byla dlouhou dobu část [[Silniční obchvat|obchvatu]] města Plzně. Ten se stal velice problematickým úsekem dálnice. Jeho projednávání trvalo 15 let a jedná se tak o nejsložitější kauzu [[Sametová revoluce|porevoluční]] historie správních řízení. Během projednávání došlo k čtyřem změnám na pozici [[ministr]]a životního prostředí (a tím i změnám v pohledu na výstavbu), silnou roli zde sehrály i [[lobby]]stické skupiny (tzv. zelená a betonová lobby).
Jediným nezprovozněným úsekem dálnice byla dlouhou dobu část [[Silniční obchvat|obchvatu]] města Plzně. Ten se stal velice problematickým úsekem dálnice. Jeho projednávání trvalo 15 let a jedná se tak o nejsložitější kauzu [[Sametová revoluce|porevoluční]] historie správních řízení. Během projednávání došlo k čtyřem změnám na pozici [[ministr]]a životního prostředí (a tím i změnám v pohledu na výstavbu), silnou roli zde sehrály i [[lobby]]stické skupiny (tzv. zelená a betonová lobby).
Původně bylo rozhodnuto roku [[1988]] o severním obchvatu Plzně. Z důvodu odporu chatařů v oblasti západně od Plzně a vodohospodářů (dálnice měla přetínat [[vodní nádrž Hracholusky]]) se začala zvažovat jižní varianta. Zde už od počátku proti sobě stály dvě varianty, tzv. varianta S a varianta K. [[Vláda ČR]] z podnětu města Plzně schválila 20. prosince 1991 upravenou variantu K (tzv. KU) jakožto prioritní variantu výstavby. V následujícím [[správní řízení|správním řízení]] vyhodnotil posudek [[EIA]] variantu KU jako přiznivou, a to v optimalizované úpravě jako tzv. KU0. Vláda, která se mezitím vyměnila, použila ovšem jiný posudek a schválila v roce 1994 upravenou variantu S, tzv. SUK. [[Okresní úřad]] Plzeň-jih pak vyhověl námitkám [[občanské sdružení|občanských sdružení]] a posunul vedení dálnice jižně od vrchu [[Valík]], aby nedošlo tak k výraznému zásahu do lesního komplexu a snížil se vliv stavby na krajinný ráz - tzv. varianta SUK1. [[Ministr]] životního prostředí [[František Benda]] ovšem toto rozhodnutí okresního úřadu označil za rozporné vůči nařízení vlády z roku 1994, a tak vydal souhlas se zásahem do [[významný krajinný prvek|významného krajinného prvku]] Valík v původně navržené trase SUK. Poté následoval koloběh neúspěšných [[odvolání]] různých účastníků řízení (obce, občané, občanská sdružení), během nějž byla trasa upravena o tunel v nejhlubší části zářezu.  
Původně bylo rozhodnuto roku [[1988]] o severním obchvatu Plzně. Z důvodu odporu chatařů v oblasti západně od Plzně a vodohospodářů (dálnice měla přetínat [[vodní nádrž Hracholusky]]) se začala zvažovat jižní varianta. Zde už od počátku proti sobě stály dvě varianty, tzv. varianta S a varianta K. [[Vláda ČR]] z podnětu města Plzně schválila 20. prosince 1991 upravenou variantu K (tzv. KU) jakožto prioritní variantu výstavby. V následujícím [[správní řízení|správním řízení]] vyhodnotil posudek [[EIA]] variantu KU jako přiznivou, a to v optimalizované úpravě jako tzv. KU0. Vláda, která se mezitím vyměnila, použila ovšem jiný posudek a schválila v roce 1994 upravenou variantu S, tzv. SUK. [[Okresní úřad]] Plzeň-jih pak vyhověl námitkám [[občanské sdružení|občanských sdružení]] a posunul vedení dálnice jižně od vrchu [[Valík]], aby nedošlo tak k výraznému zásahu do lesního komplexu a snížil se vliv stavby na krajinný ráz - tzv. varianta SUK1. [[Ministr]] životního prostředí [[František Benda]] ovšem toto rozhodnutí okresního úřadu označil za rozporné vůči nařízení vlády z roku 1994, a tak vydal souhlas se zásahem do [[významný krajinný prvek|významného krajinného prvku]] Valík v původně navržené trase SUK. Poté následoval koloběh neúspěšných [[odvolání]] různých účastníků řízení (obce, občané, občanská sdružení), během nějž byla trasa upravena o tunel v nejhlubší části zářezu.  
-
[[Soubor:Valik_tunel.jpg|thumb|left|[[Tunel Valík]], těsně před dokončením (srpen 2006)]]
+
[[Soubor:Valik_tunel.jpg|thumb|240px|[[Tunel Valík]], těsně před dokončením (srpen 2006)]]
-
Teprve v roce [[1998]] ruší ministr životního prostředí (tentokrát [[Martin Bursík]]) souhlas se zásahem do krajinného prvku, neboť na tuto variantu nebyla provedena EIA a byl tak porušen zákon. Spor se tak vrátil do samotného počátku. Po dalších 4 letech jednání, během nichž byla stavba obchvatu rozdělena na tři dílčí stavby, západní a východní nekonfliktní část byla schválena, byla zde zahájena stavba a střední nadále procházela dalšími řízeními, byla dálnice schválena opět ve variantě SUK2. [[Tunel Valík|Tunel pod vrchem Valík]] je dlouhý 380 m a výška průjezdního profilu je 5,35 m.
+
Teprve v roce [[1998]] ruší ministr životního prostředí (tentokrát [[Martin Bursík]]) souhlas se zásahem do krajinného prvku, neboť na tuto variantu nebyla provedena EIA a byl tak porušen zákon. Spor se tak vrátil do samotného počátku. Po dalších 4 letech jednání, během nichž byla stavba obchvatu rozdělena na tři dílčí stavby, západní a východní nekonfliktní část byla schválena, byla zde zahájena stavba a střední nadále procházela dalšími řízeními, byla dálnice schválena opět ve variantě SUK2. [[Tunel Valík|Tunel pod vrchem Valík]] je dlouhý 380 m a výška průjezdního profilu je 5,35 m.
Otevření první části obchvatu 15.12.2003 bylo velkolepou oslavou za účasti [[krajský hejtman|hejtmana]] a [[primátor]]a. Hejtman [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]] označil dálnici D5 za nejdůležitější stavbu v kraji po roce 1989. Oslava i následně média prezentovala obchvat nesprávně jako dokončený (nikoliv jen zčásti dokončený), a tak v prvních měsících došlo v nedokončených úsecích k několika velmi vážným dopravním nehodám.
Otevření první části obchvatu 15.12.2003 bylo velkolepou oslavou za účasti [[krajský hejtman|hejtmana]] a [[primátor]]a. Hejtman [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]] označil dálnici D5 za nejdůležitější stavbu v kraji po roce 1989. Oslava i následně média prezentovala obchvat nesprávně jako dokončený (nikoliv jen zčásti dokončený), a tak v prvních měsících došlo v nedokončených úsecích k několika velmi vážným dopravním nehodám.
Dálnice D5 je součástí [[Panevropské koridory|IV. Panevropského koridoru]] ve větvi A ([[Berlín]]/[[Norimberk]] - [[Praha]] - [[Bratislava]] - [[Budapešť]] - [[Constanta]]/[[Thesaloniki]]/[[Istanbul]]) a také mezinárodní silnice E50 [[Brest (Francie)]] - [[Paříž]] - [[Norimberk]] - [[Praha]] - [[Košice]] - [[Doněck]] - [[Machačkala]].
Dálnice D5 je součástí [[Panevropské koridory|IV. Panevropského koridoru]] ve větvi A ([[Berlín]]/[[Norimberk]] - [[Praha]] - [[Bratislava]] - [[Budapešť]] - [[Constanta]]/[[Thesaloniki]]/[[Istanbul]]) a také mezinárodní silnice E50 [[Brest (Francie)]] - [[Paříž]] - [[Norimberk]] - [[Praha]] - [[Košice]] - [[Doněck]] - [[Machačkala]].
Celá dálnice (z Prahy až po německou [[dálnice A93|dálnici A93]]) byla zprovozněna [[6. říjen|6. října]] [[2006]]. Návazná [[dálnice A6 (Německo)|dálnice A6]] (od křižovatky s A93 směrem na [[Norimberk]] a [[Paříž]]) pak [[10. září]] [[2008]].
Celá dálnice (z Prahy až po německou [[dálnice A93|dálnici A93]]) byla zprovozněna [[6. říjen|6. října]] [[2006]]. Návazná [[dálnice A6 (Německo)|dálnice A6]] (od křižovatky s A93 směrem na [[Norimberk]] a [[Paříž]]) pak [[10. září]] [[2008]].
 +
 +
== Stavba dálnice D5 (úseky 511 a 512) ==
 +
<gallery>
 +
Soubor:STAVBA-DALNICE-D5-01-24-10-2020.png
 +
Soubor:STAVBA-DALNICE-D5-02-24-10-2020.png
 +
Soubor:STAVBA-DALNICE-D5-03-24-10-2020.png
 +
Soubor:STAVBA-DALNICE-D5-04-31-11-2020.png
 +
</gallery>
 +
== Dílčí stavby ==
== Dílčí stavby ==
-
{| class="wikitable"
+
{| class="wikitable sortable"
-
! Stavba || Délka (km) || Úsek || Stavba || V provozu
+
|- style="text-align: center; background-color: #FFE0E0"
 +
! Stavba || Délka (km) || Úsek || Kategorie || Zahájení výstavby || V provozu
 +
!Křižovatky
|-
|-
| 0502
| 0502
| align="right" | 13,400
| align="right" | 13,400
-
| Praha - Vráž
+
| [[Praha]] – [[Vráž (okres Beroun)|Vráž]]
 +
| D26,5/120
| 06/1977
| 06/1977
| 12/1983
| 12/1983
 +
|Rudná (exit 5)<br />Loděnice (exit 10)
|-
|-
| 0503
| 0503
| align="right" | 15,300
| align="right" | 15,300
-
| Vráž - Bavoryně
+
| [[Vráž (okres Beroun)|Vráž]] – [[Bavoryně]]
 +
| D26,5/120
| 03/1982
| 03/1982
| 10/1985
| 10/1985
 +
|Beroun - východ (exit 14) <br />Beroun - centrum (exit 18) <br />Beroun - západ (exit 22) <br />Bavoryně (exit 28)
|-
|-
| 0504
| 0504
| align="center" | -
| align="center" | -
-
| Most v Berouně (přes řeky Berounku a Litavku)
+
| Most v [[Beroun]]ě (přes řeky [[Berounka|Berounku]] a [[Litavka|Litavku]])
 +
| D26,5/120
| 10/1976
| 10/1976
| 10/1985
| 10/1985
 +
|
|-
|-
| 0505
| 0505
| align="right" | 21,538
| align="right" | 21,538
-
| Bavoryně - Mýto
+
| [[Bavoryně]] – [[Mýto]]
 +
| D26,5/120
| 10/1992
| 10/1992
| 10/1995
| 10/1995
 +
|Žebrák (exit 34)<br />Cerhovice (exit 41)
|-
|-
| 0507
| 0507
| align="right" | 5,975
| align="right" | 5,975
-
| Mýto - Svojkovice
+
| [[Mýto]] – [[Svojkovice (okres Rokycany)|Svojkovice]]
 +
| D26,5/120
| 10/1991
| 10/1991
| 10/1993
| 10/1993
 +
|Mýto (exit 50)
|-
|-
| 0508
| 0508
| align="right" | 8,198
| align="right" | 8,198
-
| Svojkovice - Klabava
+
| [[Svojkovice (okres Rokycany)|Svojkovice]] – [[Klabava (okres Rokycany)|Klabava]]
 +
| D26,5/120
| 10/1990
| 10/1990
| 10/1993
| 10/1993
 +
|Rokycany (exit 62)
|-
|-
| 0509
| 0509
| align="right" | 3,710
| align="right" | 3,710
-
| Klabava - Ejpovice
+
| [[Klabava (okres Rokycany)|Klabava]] – [[Ejpovice]]
 +
| D26,5/120
| 12/1993
| 12/1993
| 10/1995
| 10/1995
 +
|Ejpovice (exit 67)
|-
|-
| 0510
| 0510
| align="right" | 20,437
| align="right" | 20,437
-
| Ejpovice - Sulkov
+
| [[Ejpovice]] – [[Sulkov]] ([[Líně]])
 +
| D27,5/120
| 1997
| 1997
| 10/2006
| 10/2006
 +
|
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/IA
| → 0510/IA
| align="right" | 8,569
| align="right" | 8,569
-
| Ejpovice - Černice
+
| [[Ejpovice]] – [[Černice (Plzeň)|Černice]]
 +
| D27,5/120
| 04/2002
| 04/2002
| 12/2003
| 12/2003
 +
|I/20 (exit 73)
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/IB
| → 0510/IB
| align="right" | 3,470
| align="right" | 3,470
-
| Černice - Útušice
+
| [[Černice (Plzeň)|Černice]] – [[Útušice]]
 +
| D27,5/120
| 12/2003
| 12/2003
| 10/2006
| 10/2006
 +
|
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/II
| → 0510/II
| align="right" | 8,398
| align="right" | 8,398
-
| Útušice - Sulkov
+
| [[Útušice]] – [[Sulkov]] ([[Líně]])
 +
| D27,5/120
| 03/2001
| 03/2001
| 12/2003
| 12/2003
 +
|I/27 (exit 80)
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/III
| → 0510/III
| align="center" | -
| align="center" | -
-
| most přes řeku Úslavu
+
| most přes řeku [[Úslava|Úslavu]]
 +
| D27,5/120
| 1997
| 1997
| 12/2003
| 12/2003
 +
|
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/IV
| → 0510/IV
| align="center" | -
| align="center" | -
-
| most přes řeku Úhlavu
+
| most přes řeku [[Úhlava|Úhlavu]]
 +
| D27,5/120
| 12/2003
| 12/2003
| 10/2006
| 10/2006
 +
|
|- style="background:#eee;"
|- style="background:#eee;"
| → 0510/V
| → 0510/V
| align="center" | -
| align="center" | -
-
| most přes řeku Radbuzu
+
| most přes řeku [[Radbuza|Radbuzu]]
 +
| D27,5/120
| 07/1997
| 07/1997
| 12/2003
| 12/2003
 +
|
|-
|-
| 0511
| 0511
| align="right" | 29,366
| align="right" | 29,366
-
| Sulkov - Benešovice
+
| [[Sulkov]] ([[Líně]]) – [[Benešovice]]
 +
| D26,5/120
| 06/1994
| 06/1994
| 11/1997
| 11/1997
 +
|Sulkov (exit 89) <br />Nýřany (exit 93) <br />Heřmanova Huť (exit 100) <br />Stříbro (exit 107)
|-
|-
| 0512
| 0512
| align="right" | 25,400
| align="right" | 25,400
-
| Benešovice - Rozvadov
+
| [[Benešovice]] – [[Rozvadov]]
 +
| D26,5/120
| 06/1994
| 06/1994
| 11/1997
| 11/1997
 +
|Benešovice (exit 119) <br />Bor (exit 128) <br />Mlýnec (exit 136) <br />Kateřina (exit 144)
|-
|-
| 0513
| 0513
| align="right" | 7,845
| align="right" | 7,845
-
| Rozvadov - hranice s Německem
+
| [[Rozvadov]] – hranice s Německem
 +
| D26,5/120
| 06/1994
| 06/1994
| 11/1997
| 11/1997
 +
|
|}
|}
 +
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://de.wikipedia.org/wiki/Bundesautobahn 6]
+
* [https://web.archive.org/web/20050404221313/http://www.ceskedalnice.cz/d5.htm Stránka o dálnici D5, aktuality] na webu České dálnice
-
* [http://www.ceskedalnice.cz/d5.htm Stránka o dálnici D5, aktuality]
+
* [https://web.archive.org/web/20120507043645/http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Dalnice/publikace-o-dalnici-d5 Publikace o D5] na stránkách Ředitelství silnic a dálnic
* [http://archivdz.wz.cz/plobhicz.htm Historie dálničního obchvatu města Plzně 1988-1998]
* [http://archivdz.wz.cz/plobhicz.htm Historie dálničního obchvatu města Plzně 1988-1998]
-
* [http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/E7FA2B71DAF3BE60C1256DBF002CCEEF Stránka Ředitelství silnic a dálnic o D5]
 
-
* [http://dalnice.wz.cz/D5.htm Dálnice D5] – Podrobná historie stavby
 
* [http://archivdz.wz.cz/plobchcz.htm Asi nejpodrobnější stránka o obchvatu Plzně]
* [http://archivdz.wz.cz/plobchcz.htm Asi nejpodrobnější stránka o obchvatu Plzně]
 +
{{Dálnice a rychlostní silnice v Česku}}
{{Dálnice a rychlostní silnice v Česku}}
-
{{Commonscat|Highway D5}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Highway+D5}}{{Commonscat|Highway D5}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dálnice v Česku]]
[[Kategorie:Dálnice v Česku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Praze]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Praze]]
[[Kategorie:Doprava ve Středočeském kraji]]
[[Kategorie:Doprava ve Středočeském kraji]]
[[Kategorie:Doprava v Plzeňském kraji]]
[[Kategorie:Doprava v Plzeňském kraji]]

Aktuální verze z 7. 3. 2021, 15:19

Značka dálnice D5

Dálnice D5 spojuje Prahu s hranicí s Německem. Trasa dálnice je Praha – Plzeň – Rozvadov – státní hranice ČR/SRN.

Obsah

Historie

Dálniční most přes Berounku v Berouně. Tato část dálnice D5 byla zprovozněna v říjnu 1985

Rozhodnutí o stavbě padlo už v roce 1963, usnesení vlády bylo několikrát aktualizováno. Stavba byla zahájena stavbou mostu v Berouně v roce 1976. Dokončení stavby bylo plánováno v roce 2000. Ze začátku probíhala stavba velice pomalu, první otevřený úsek bylo 9 km dálnice z Prahy-Zličína do Loděnice v roce 1982, poté stavba postupovala tempem cca 2-3 km ročně. V roce 1989 byl zprovozněn úsek do Bavoryně (vesnice cca 1 km západně od Zdic) a délka zprovozněného úseku dálnice tak dosáhla 29 km. Termín dokončení celé dálnice byl posunut na rok 2010.

Po roce 1989 se stala dálnice D5 prioritní stavbou, která měla zajistit zlepšení dopravního spojení se západní Evropou. Rychlost stavby se zněkolikanásobila. Již v roce 1995 byl otevřen celý úsek až k Ejpovicím, odkud vede čtyřpruhová komunikace na východní okraj Plzně. Usnesením vlády ze dne 24. května 1995 č. 304 bylo schváleno propojení české dálnice D5 a německé dálnice A6 na společných státních hranicích výstavbou hraničního mostu. Toto propojení se stalo realitou v roce 1997, kdy byl dokončen celý úsek z Plzně až do pohraničního městečka Waidhaus v Německu. Dálnice z Prahy směrem na Norimberk je také nazývána jako královská cesta Via Carolina.

Současný stav

Jediným nezprovozněným úsekem dálnice byla dlouhou dobu část obchvatu města Plzně. Ten se stal velice problematickým úsekem dálnice. Jeho projednávání trvalo 15 let a jedná se tak o nejsložitější kauzu porevoluční historie správních řízení. Během projednávání došlo k čtyřem změnám na pozici ministra životního prostředí (a tím i změnám v pohledu na výstavbu), silnou roli zde sehrály i lobbystické skupiny (tzv. zelená a betonová lobby). Původně bylo rozhodnuto roku 1988 o severním obchvatu Plzně. Z důvodu odporu chatařů v oblasti západně od Plzně a vodohospodářů (dálnice měla přetínat vodní nádrž Hracholusky) se začala zvažovat jižní varianta. Zde už od počátku proti sobě stály dvě varianty, tzv. varianta S a varianta K. Vláda ČR z podnětu města Plzně schválila 20. prosince 1991 upravenou variantu K (tzv. KU) jakožto prioritní variantu výstavby. V následujícím správním řízení vyhodnotil posudek EIA variantu KU jako přiznivou, a to v optimalizované úpravě jako tzv. KU0. Vláda, která se mezitím vyměnila, použila ovšem jiný posudek a schválila v roce 1994 upravenou variantu S, tzv. SUK. Okresní úřad Plzeň-jih pak vyhověl námitkám občanských sdružení a posunul vedení dálnice jižně od vrchu Valík, aby nedošlo tak k výraznému zásahu do lesního komplexu a snížil se vliv stavby na krajinný ráz - tzv. varianta SUK1. Ministr životního prostředí František Benda ovšem toto rozhodnutí okresního úřadu označil za rozporné vůči nařízení vlády z roku 1994, a tak vydal souhlas se zásahem do významného krajinného prvku Valík v původně navržené trase SUK. Poté následoval koloběh neúspěšných odvolání různých účastníků řízení (obce, občané, občanská sdružení), během nějž byla trasa upravena o tunel v nejhlubší části zářezu.

Tunel Valík, těsně před dokončením (srpen 2006)

Teprve v roce 1998 ruší ministr životního prostředí (tentokrát Martin Bursík) souhlas se zásahem do krajinného prvku, neboť na tuto variantu nebyla provedena EIA a byl tak porušen zákon. Spor se tak vrátil do samotného počátku. Po dalších 4 letech jednání, během nichž byla stavba obchvatu rozdělena na tři dílčí stavby, západní a východní nekonfliktní část byla schválena, byla zde zahájena stavba a střední nadále procházela dalšími řízeními, byla dálnice schválena opět ve variantě SUK2. Tunel pod vrchem Valík je dlouhý 380 m a výška průjezdního profilu je 5,35 m. Otevření první části obchvatu 15.12.2003 bylo velkolepou oslavou za účasti hejtmana a primátora. Hejtman Plzeňského kraje označil dálnici D5 za nejdůležitější stavbu v kraji po roce 1989. Oslava i následně média prezentovala obchvat nesprávně jako dokončený (nikoliv jen zčásti dokončený), a tak v prvních měsících došlo v nedokončených úsecích k několika velmi vážným dopravním nehodám. Dálnice D5 je součástí IV. Panevropského koridoru ve větvi A (Berlín/Norimberk - Praha - Bratislava - Budapešť - Constanta/Thesaloniki/Istanbul) a také mezinárodní silnice E50 Brest (Francie) - Paříž - Norimberk - Praha - Košice - Doněck - Machačkala. Celá dálnice (z Prahy až po německou dálnici A93) byla zprovozněna 6. října 2006. Návazná dálnice A6 (od křižovatky s A93 směrem na Norimberk a Paříž) pak 10. září 2008.

Stavba dálnice D5 (úseky 511 a 512)

STAVBA-DALNICE-D5-01-24-10-2020.png
STAVBA-DALNICE-D5-02-24-10-2020.png
STAVBA-DALNICE-D5-03-24-10-2020.png
STAVBA-DALNICE-D5-04-31-11-2020.png

Dílčí stavby

Stavba Délka (km) Úsek Kategorie Zahájení výstavby V provozu Křižovatky
0502 13,400 Praha – Vráž D26,5/120 06/1977 12/1983 Rudná (exit 5)
Loděnice (exit 10)
0503 15,300 Vráž – Bavoryně D26,5/120 03/1982 10/1985 Beroun - východ (exit 14)
Beroun - centrum (exit 18)
Beroun - západ (exit 22)
Bavoryně (exit 28)
0504 - Most v Berouně (přes řeky Berounku a Litavku) D26,5/120 10/1976 10/1985
0505 21,538 Bavoryně – Mýto D26,5/120 10/1992 10/1995 Žebrák (exit 34)
Cerhovice (exit 41)
0507 5,975 Mýto – Svojkovice D26,5/120 10/1991 10/1993 Mýto (exit 50)
0508 8,198 Svojkovice – Klabava D26,5/120 10/1990 10/1993 Rokycany (exit 62)
0509 3,710 Klabava – Ejpovice D26,5/120 12/1993 10/1995 Ejpovice (exit 67)
0510 20,437 Ejpovice – Sulkov (Líně) D27,5/120 1997 10/2006
→ 0510/IA 8,569 Ejpovice – Černice D27,5/120 04/2002 12/2003 I/20 (exit 73)
→ 0510/IB 3,470 Černice – Útušice D27,5/120 12/2003 10/2006
→ 0510/II 8,398 Útušice – Sulkov (Líně) D27,5/120 03/2001 12/2003 I/27 (exit 80)
→ 0510/III - most přes řeku Úslavu D27,5/120 1997 12/2003
→ 0510/IV - most přes řeku Úhlavu D27,5/120 12/2003 10/2006
→ 0510/V - most přes řeku Radbuzu D27,5/120 07/1997 12/2003
0511 29,366 Sulkov (Líně) – Benešovice D26,5/120 06/1994 11/1997 Sulkov (exit 89)
Nýřany (exit 93)
Heřmanova Huť (exit 100)
Stříbro (exit 107)
0512 25,400 Benešovice – Rozvadov D26,5/120 06/1994 11/1997 Benešovice (exit 119)
Bor (exit 128)
Mlýnec (exit 136)
Kateřina (exit 144)
0513 7,845 Rozvadov – hranice s Německem D26,5/120 06/1994 11/1997

Externí odkazy



Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dálnice D5
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dálnice D5
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/D%C3%A1lnice_D5“