Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Mahmúd Ahmadínežád
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Mahmoud Ahmadinejad 2012.jpg|thumb|240px|Mahmúd Ahmadínežád (2012)]] |
'''Mahmúd Ahmadínežád''' (jméno též přepisováno jako ''Ahmadínedžád''; [[Perština|persky]] {{Cizojazyčně|fa|'''محمود احمدی نژاد'''}} ; * [[28. říjen|28. října]] [[1956]] [[Garmsár]], íránská provincie [[Semnán]]) je šestým [[prezident]]em [[Írán]]u. | '''Mahmúd Ahmadínežád''' (jméno též přepisováno jako ''Ahmadínedžád''; [[Perština|persky]] {{Cizojazyčně|fa|'''محمود احمدی نژاد'''}} ; * [[28. říjen|28. října]] [[1956]] [[Garmsár]], íránská provincie [[Semnán]]) je šestým [[prezident]]em [[Írán]]u. | ||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
== Ahmadínežádovy názory a postoje == | == Ahmadínežádovy názory a postoje == | ||
- | V roce [[2006]] s ním týdeník ''[[Der Spiegel]]'' provedl interview, kde mezi tématy byl [[holocaust]], budoucnost Izraele, íránský jaderný program i [[válka v Iráku]],<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=kL7UaHIZ_q4 záznam interview pro Spiegel] se slovenskými titulky</ref><ref>[http://www.zvedavec. | + | V roce [[2006]] s ním týdeník ''[[Der Spiegel]]'' provedl interview, kde mezi tématy byl [[holocaust]], budoucnost Izraele, íránský jaderný program i [[válka v Iráku]],<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=kL7UaHIZ_q4 záznam interview pro Spiegel] se slovenskými titulky</ref><ref>[http://www.zvedavec.news/komentare/2006/06/1627-bdquojsme-silni-a-rozhodnildquo.htm „Jsme silní a rozhodní“] – překlad rozhovoru</ref> a čtenáři tak měli možnost dozvědět se podrobněji o Ahmadínežádově postoji vůči holocaustu, jež je charakterizován jako [[revizionismus|revizionistický]],<ref>[http://mrazek.blog.idnes.cz/c/74246/Izrael-x-Palestina-Ahmadinezad-polozil-3-otazky.html Izrael x Palestina: Ahmadínežád položil 3 otázky]</ref> ale i například zajímavosti jako prezidentův zájem o studium [[historie]] nebo třeba vášeň pro [[kopaná|kopanou]]. |
== Reference == | == Reference == | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
* [http://politicaltheatrics.org/2009/09/24/full-text-of-ahmadinejads-speech-to-the-un-general-assembly/ Ahmadínežádův projev na konferenci OSN v září 2009 (anglicky)] | * [http://politicaltheatrics.org/2009/09/24/full-text-of-ahmadinejads-speech-to-the-un-general-assembly/ Ahmadínežádův projev na konferenci OSN v září 2009 (anglicky)] | ||
- | {{Commonscat|Mahmoud Ahmadinejad}} | + | |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Mahmoud Ahmadinejad}}{{Článek z Wikipedie}} |
{{DEFAULTSORT:Ahmadínedžád, Mahmúd}} | {{DEFAULTSORT:Ahmadínedžád, Mahmúd}} | ||
[[Kategorie:Íránští politici]] | [[Kategorie:Íránští politici]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2022, 09:06
Mahmúd Ahmadínežád (jméno též přepisováno jako Ahmadínedžád; persky محمود احمدی نژاد ; * 28. října 1956 Garmsár, íránská provincie Semnán) je šestým prezidentem Íránu.
Obsah |
Dětství a mládí
Rodina Mahmúda Ahmadínežáda pochází z Arádánu, vesnice poblíž města Garmsár, ležícího asi 80 km od Teheránu na okraji pouště Dašt-e Kavír. V regionu, charakterizovaném zejména zemědělstvím a pastevecvím, neviděl Ahmadínežádův otec Ahmad perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján na Ahmadínežád, což bylo tehdy u rodin stěhujících se do metropole relativně obvyklé. Je pravděpodobné, že Ahmadínežád je židovského původu, protože příjmení Sabúrdžiján je typické pro íránské Židy.[1][2]
Ahmad Ahmadínežád, který se uchytil v kovozpracujícím průmyslu, se brzy domohl jistého blahobytu. Rodina žila v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze se investovaly do vzdělání dětí. Mahmúd navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školu Danéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku.[3]
Politická kariéra
Pro nadaného studenta Mahmúdova typu byl dalším logickým krokem nástup na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovala islámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak jistý čas v milicích Basídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovat stavebnictví, obor, který ukončil roku 1989 s titulem inženýra.[4] Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostou Teheránu, přičemž v úřadě setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil starého politického harcovníka Alího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce ájatolláh Alí Chameneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu.
Jeho působení v čele vlády charakterizuje zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Dnes je prezident Ahmadínežád považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků. Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 1979–1980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili. Velkou nevoli vzbudil Ahmadínežád svými výroky, v nichž ostře kritizoval stát Izrael.[5] Dne 26. října 2005 v jednom ze svých projevů údajně použil slovní spojení „vymazat Izrael z mapy“. Tato fráze byla ovšem špatně přeložena (klíčová dvojice slov „Sahné rúzgár“ zaměněna za „Safhé rúzgár“)[6] a onou větou, jejíž volný překlad je „tento režim, který okupuje Jeruzalém, musí být eliminován ze stránek historie“,[7] Ahmadínežád narážel na izraelsko-palestinský konflikt a projevil přání, aby se stal minulostí.[8] Sám je ortodoxním zástáncem islámských tradic, což ostře kontrastuje se smířlivým postojem jeho předchůdce v úřadu Muhammada Chátamího. Ve Spojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsou homosexuálové jako v Americe.
Rodina
Ahmadínežád má tři děti – dva syny a dceru – s ženou, jejíž jméno není v oficiálních životopisech připomínáno a o níž se ví jen to, že má stejně jako on inženýrský diplom. Prezidentova sestra Parvín byla v prosinci 2006 zvolena do teheránské městské rady.
Ahmadínežádovy názory a postoje
V roce 2006 s ním týdeník Der Spiegel provedl interview, kde mezi tématy byl holocaust, budoucnost Izraele, íránský jaderný program i válka v Iráku,[9][10] a čtenáři tak měli možnost dozvědět se podrobněji o Ahmadínežádově postoji vůči holocaustu, jež je charakterizován jako revizionistický,[11] ale i například zajímavosti jako prezidentův zájem o studium historie nebo třeba vášeň pro kopanou.
Reference
- ↑ Ahmadínežád má patrně židovské kořeny, Rozhlas.cz, 3.10.2009
- ↑ Mahmoud Ahmadinejad revealed to have Jewish past, Daily Telegraph, 3.10.2009
- ↑ Jafarzadeh, Alireza: The Iran Threat. President Ahmadinejad and the coming nuclear crisis, Palgrave Macmillan 2007.
- ↑ Ahmadínežád později působil na univerzitě i jako vyučující a v roce 1997 získal doktorát v oboru dopravního inženýrství.
- ↑ Novinky.cz Ahmadínežád v USA znovu ostře kritizoval Izrael
- ↑ Lost in translation, The Guardian, 14. 6. 2006
- ↑ If Iran is ready to talk, the US must do so unconditionally, The Guardian, 2. 6. 2006
- ↑ THE WORLD; Just How Far Did They Go, Those Words Against Israel?, The Washington Post, 11. 6. 2006
- ↑ záznam interview pro Spiegel se slovenskými titulky
- ↑ „Jsme silní a rozhodní“ – překlad rozhovoru
- ↑ Izrael x Palestina: Ahmadínežád položil 3 otázky
Externí odkazy
- Oficiální stránky prezidenta Íránu (anglicky)
- Ahmadínežádův blog (anglicky)
- Ahmadínežádův projev na konferenci OSN v září 2009 (anglicky)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |