V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kolomyja

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 8. 1. 2014, 19:42


Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2004 zde žilo přes 61 000 obyvatel.

Dějiny a kultura

Kolomyjská radnice

Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie. Mezi lety 1772–1918 město patřilo s celou Haličí Rakouskému monarchii. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železnici (LvovČernovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Po polském intermezzu (19181939) obsadila město Rudá armáda a v srpnu 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci. V Kolomyji se nachází možná jediné a určitě nejznámější muzeum kraslic, které se stalo i jedním z tzv. divů Ukrajiny. Kolomyja je také známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tancekolomyjky. V současnosti se také obrací pozornost na kulturu a osud kolomyjských Židů. Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.

Doprava a hospodářství

Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kolomyja