Tachov

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 8. 2019, 14:16

Náměstí v Tachově

Tachov (německy Tachau), je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně, 51 km severně od Domažlic, 51 km jihovýchodně od Chebu a 15 km východně od německé hranice (hraniční přechod Pavlův Studenec/Barnau). Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě. Podle údajů Ministerstva vnitra mělo město k 13. březnu 2006 13 017 obyvatel. Toto číslo je však vyšší, než uvádí Český statistický úřad, který uvádí k počátku roku 2010 12 476 obyvatel. V průběhu roku 2009 totiž došlo zejm. vlivem negativního hospodářského vývoje v okrese k úbytku cca stovky obyvatel města, a to zejména migrací (přirozený pohyb obyvatelstva byl ve městě v roce 2009 přibližně vyrovnaný). Tachov má včetně přidružených obcí rozlohu 41 km².

Historie a současnost

Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. První zmínka o městě pochází z roku 1115, ale není zcela věrohodná. První konkrétní písemná zmínka o městě pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti – mezi nimi i Přimdu a Tachov. Zmínka z roku 1131 potom již uvádí hrad v blízkosti vesnice Tachov. Bouřlivý rozvoj město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí nechal patrně kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami, které se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území.

Městské opevnění (Tachov)

Již ve 13. století se Tachov stal centrem širokého okolí, okolo města vznikaly statky, které podléhaly městskému purkrabímu. Statkáři měli také ,mimo jiné, za úkol střežit česko-bavorskou hranici. Po nástupu Lucemburků na český trůn město vykoupil Jan Lucemburský. V Tachově také pobýval Karel IV. V 15. století se v Tachově třikrát střetli Husité a jejich odpůrci, z čehož nejvíce se zapsala do historie bitva u Tachova (v roce 1427). V roce 1616 město postihl ničivý požár. 17. století bylo pro Tachov vůbec velmi nešťastné. V roce 1623, když se ještě město nestačilo vzpamatovat z velkého požáru, bylo prodáno Janu Filipovi Hussmannovi z Namédy. Byl to trest císaře Ferdinanda II. Štýrského za účast v protihabsburském povstání. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Za Hussmanna navíc probíhala násilná rekatolizace obyvatelstva a také germanizace.

V době třicetileté války bylo město město poničeno a vypáleno Švédy. Po třicetileté válce město jsou majiteli města Losyové, kteří v roce 1784 město prodávají Windischgrätzům, za nichž Tachov a okolí vzkvétalo a pod tachovský velkostatek spadalo téměř 50 vsí (na dnešním území okresu Tachov je 51 obcí). V roce 1869 žilo ve městě 3 857 obyvatel, většinou Němců. V roce 1895 byla do města zavedena železniční trať na trati Planá-Tachov, později (1910) prodloužená pod Českým lesem až do Domažlic. Do roku 1930 se počet obyvatel zvýšil na 7000. Poté však přišla světová hospodářská krize a Druhá světová válka.

V roce 1938 bylo nejprve z českého pohraničí odsunuto české obyvatelstvo a oblasti se stalo součástí Německé říše. Po válce v roce 1945 bylo naše pohraničí opět připojeno k tehdejší Československé republice a nastal problém, jak řešit otázku Němců. Tento problém se vyřešil odsunem dosavadního německého obyvatelstva. Po odsunu rapidně klesl počet obyvatel a město muselo být tím pádem (stejně jako jiná pohraniční města) dosidlováno lidmi z vnitrozemí a krajany žijícími v cizině (např. na Slovensku, Ukrajině, v Rumunsku). V roce 1950 žilo v již částečně „dosídleném“ městě 4073 lidí. V souvislosti s nástupem komunismu (v roce 1948) došlo západně od Tachova (v Českém Lese) k vytvoření „zakázaného pásma“, velké množství vylidněných obcí tímto zaniklo. Po roce 1948 počet obyvatel města začal opět stoupat a v 60. letech již převýšil počet obyvatel z roku 1930. Ve městě však bohužel došlo k velkým demolicím zchátralé, historické zástavby, v lepším případě chátrání (viz jízdárna ve Světcích). V roce 1960 si město „obhájilo“ titul okresního města a stalo se tím střediskem pro území o rozloze 1379 km² (sloučením bývalých okresů Tachov a Stříbro). Okres Tachov se tehdy stal logicky součástí Západočeského kraje se sídlem v Plzni. Kvůli potřebě bytů ve městě byly stavěny sídliště. 1. sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ (při ulici Hornická). Později, kolem roku 1974 bylo vystavěno sídliště Východ (při ulici Stadtrodská). Posledním panelovým sídliště se stalo kolem roku 1990 sídliště Rapotín na kopci na jižním okraji města, pro armádu a policii. Došlo také k velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízeny uranové doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov V roce 1974 byla na řece Mži dostavěna vodárenská nádrž Lučina, která zásobuje vodou Tachovsko. Pod její hladinou zůstala stejnojmenná obec. V roce 1980 mělo město již 11 000 obyvatel. V 80. letech byly v centru města postaveny navíc 3 velmi výrazné stavby. Přímo na náměstí se jedná o obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o Okresní výbor KSČ (později stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a v neposlední řadě o plánovaný kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a jeho smůlou bylo, že nebyl dokončen do roku 1989. Po roce 1990 se totiž nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou „betonovou krabici“ dostavěl. Její problém byl vyřešen až v roce 2004, kdy byla budova dostavěna a stala se z ní samoobsluha Albert.

Po sametovém státním převratu a pádu komunismu v roce 1989 došlo k otevření hranice a tím pádem Tachov přestal být „zapadlým okresním městem na kraji východního bloku“, ale městem, které může těžit ze své nyní už výhodné polohy na hranicích s Německem. S otevřením hranice ovšem přišly kromě výhod i některé problémy. Došlo k privatizaci státních podniků a vznik nových firem hlavně ve službách. Byla zrušena velká vojenská posádka, kasárna byla předělána na kanceláře a sídlo OŘ Policie ČR, Tachov. Některé podniky sice zanikly a často došlo k odkoupení těchto podniků zahraničními podnikateli. Tím se podařilo udržet nezaměstnanost na celém okrese (který je na podnicích okresního města závislý) lehce pod celostátním průměrem. Ve městě se výrazně zlepšila kvalita služeb a začalo docházet k opravám zchátralých historických památek. V roce 1997 došlo k prodloužení dálnice D5 o 88 km úsek Plzeň-Rozvadov. Tím se dálnice velmi přiblížila k městu, (ze sjezdu EXIT 128 Bor na 12 km). Dálnice podpořila hospodářský rozvoj celého okresu. V roce 2000 vznikly nové kraje. Okres Tachov se stal součástí Plzeňského kraje, později (1.1.2003) došlo k zániku okresních úřadů a přenesení jejich pravomocí na města. V okrese Tachov jsou tyto pověřené obce 2: Tachov a Stříbro. Okres však dále zůstává ve svých hranicích jako statistická jednotka a okresní město je stále sídlem mnoha institucí (jako např. okresního soudu, okresní hygienické stanice, okresní policie). V roce 2002 byl zastaven provoz jediné nemocnice v okrese, nemocnice Planá, z důvodu nedostatku financí. Znamenalo a znamená to velkou ránu pro zdravotnictví celého okresu, protože tímto není v okrese žádná nemocnice. S obnovením provozu zařízení se sice počítá, ale od roku 2002 se zatím v této oblasti nestalo nic převratného. V roce 2004 došlo k celkové rekonstrukci a přístavbě budovy okresního soudu.

Památky

Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. rozšířen taktéž v gotickém slohu. Vnitřní zařízení kostela pochází z roku 1670. Kostel prošel v nedávné době rekonstrukcí, která byla z části hrazena evropskými fondy. Skvostem jsou městské hradby, které patří k nejzachovalejším v republice. Jejich současná podoba pochází z přelomu 13. a 14. století. Hradby obklopují historický střed města v délce asi 700 m.

Tachovský zámek v klasicistním stylu. Dříve majetek Windischgrätzů

Mohyla obětem pochodu smrti na Višňovce

Významnou památkou je také Tachovský zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 zámek vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Zámek naposledy prošel velkou rekonstrukcí na sklonku 70. let. V lokalitě Vysoká nad městem najdeme od roku 1971 památník bitvy u Tachova, na Třešnovce v severní části města najdeme Mohylu, která je místem posledního odpočinku 232 obětí pochodu smrti, které na konci Druhé světové války procházely územím Tachovska. Ve Světcích, které jsou vzdáleny asi 2 km západně od středu města, najdeme pozůstatky kláštera, který byl zrušen již v roce 1786. Jediná zachovalá stavba je monumentální Windischgrätzova jízdárna v pseudorománském stylu. Této krásné stavbě již hrozil po letech chátrání zánik, ale naštěstí se ji podařilo zachránit. Po dokončení rekonstrukce bude stavba sloužit jako kulturní stánek.

Doprava

Město leží mimo hlavní silniční a železniční tahy. Hlavními silnicemi které procházejí městem jsou silnice II. třídy č. 198 (Železná–Přimda–Mlýnec, dálnice D5 Tachov–Planá–Teplá–Toužim–Bochov); a č. 199 (Holostřevy–Bor, dálnice D5 Tachov–Halže–HP Pavlův Studenec/Bärnau). Vzdálenost na dálnici D5 je asi 11 km. Železniční dopravu reprezentuje ve městě trať č. 184 Planá–Domažlice. Tato trať do Tachova zajíždí úvraťově a jezdí na ní pouze osobní vlaky. Nádraží se nachází v severní části města u sídliště Východ. V Plané navazuje trať na hlavní rychlíkovou trať 170 Cheb–Plzeň–Praha. Nedaleko nádraží je i (nedávno zrekonstruované) autobusové nádraží. Veřejnou autobusovou dopravu zajišťuje převážně podnik ČSAD autobusy Plzeň a jeho dopravní závod Tachov. (Na území okresu Tachov má ČSAD autobusy Plzeň provozovny Tachov a Stříbro). Z Tachova se rozjíždějí autobusové linky do oblasti Rozvadova, Přimdy, Lesné, Chodského Újezda a Plané. Významná je autobusová linka Tachov–Stříbro–Plzeň. Linka Tachov–Praha je provozována již pouze velmi sporadicky. V roce 1988 byla v Tachově obnovena linka městské autobusové dopravy.

Tvář města

Letecký pohled na dnešní Tachov

Alej k minerálnímu prameni.

Tachov je velmi malebně uložen do údolí řeky Mže a přilehlých kopců. Leží v relativně nepoškozené krajině v podhůří Českého lesa. Ve městě a jeho okolí najdeme množství zeleně, parků, lesů a alejí. Centrum města je docela klidné a v poslední době již pěkně opravené. Mezi oblíbené vycházkové cíle ve městě patří také Alej k minerálnímu prameni v jihovýchodní části města. Budova pramene je nově opravená. Krásný kus přírody najdeme v Aglaině údolí při řece Mži, směrem k jejímu prameni. V tomto krásném údolí najdeme také klášter Světce. Pěkný rozhled na město se nám naskytne od Mohyly obětí pochodu smrti na Višňovce,památníku bitvy u Tachova na Vysoké a také například z panelového sídliště Rapotín (v jehož blízkosti najdeme městský hřbitov.) Město nabízí možnosti kulturního (galerie, kino, muzeum, knihovna) a sportovního (zimní stadion, bazén, motocross) vyžití. V Tachově jsou rozličné možnosti ubytování i stravování. I v tomto městě však najdeme místa méně vzhledná. Jedná se například o oblast křižovatky ulic Panonská a Míru, kde najdeme vietnamské tržiště.

Služby

V Tachově najdeme 3 základní školy, šestileté gymnázium, zvláštní školu a základní uměleckou školu. V místní části Světce sídlí Střední průmyslová škola, na tom místě má také internát. Zdravotnictví je ve městě reprezentováno poliklinikou ve Václavské ulici. Pro děti byl v roce 1961 otevřen Dům dětí a mládeže Mraveniště. Možnosti nákupu jsou poplatné velikosti města, najdeme tam asi 5 větších samoobsluh, ale žádný hypermarket. Ve městě sídlí okresní pobočky spořitelen, pojišťoven a bank a v neposlední řadě také velké množství úřadů od okresní správy HZS, PČR, atd. až po samotnou městskou radnici, která zároveň spravuje celý obvod obce s rozšířenou působností.

Místní části

Rekonstruovaná novorománská jízdárna ve Světcích.

Kaplička v Oldřichově

• Světce – najdeme 2 km západně od Tachova. Najdeme tam pozůstatky bývalého paulinského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a vybudoval si z něj honosné sídlo, v roce 1861 u něj byla vybudována krásná novorománská jízdárna, která se také jako jediná a spíše šťastnou shodou náhod zachovala do dneška. Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.
• Vilémov – bývalý panský dvůr, dnes v rekonstrukci. Leží asi 2 km východně od Tachova a 2 km jižně od Bíletína.
• Bíletín – ves asi 4 km východně od Tachova na železniční trati Tachov- Planá, železniční zastávka. Založena okolo roku 1774, ves je upravená, má zachovalou zástavbu. Dnes přibližně 30 obyvatel.
• Malý Rapotín – na jihovýchodním okraji města, zástavbou s Tachovem téměř splývá. Železniční zastávka. První písemná zmínka z roku 1379. Do katastru obce patří část průmyslové zóny města (podnik ROTAREX). V současnosti tam žije okolo 40 lidí.
• Mýto – ves asi 5 km západně od Tachova, nad vodní nádrží Lučina. Dnes tam žije asi 20 obyvatel, v obci je dřevozpracující podnik a farma.
• Oldřichov – nejlidnatější a nejstarší místní část Tachova, dnes s ním již stavebně splynula (díky průmyslové zóně). První zmínka je z roku 1251. Vesnicí protéká řeka Mže. Do katastrálního území Oldřichova spadá většina tachovské průmyslové zóny s velkými podniky Strojplast (dříve Plastimat) a Inotech. Dnes ve vesnici žije asi 180 lidí, zajíždí tam pravidelně městská hromadná doprava.
• Vítkov – asi 1 km severovýchodně od Tachova, brzy zřejmě dojde ke splynutí zástavby vlivem postupující výstavby na severu města. Vesnice leží na hlavní silnici na Planou. Dnes ji obývá okolo 80 občanů, v její blízkosti nedávno vznikly podniky NOVASPORT a KENDRION. Mezi Vítkovem a Oldřichovem se těžil za komunismu uran.
• Velký Rapotín – pěkná upravená ves asi 4 km jižně od centra města. Vsí protéká Brtný potok, první zmínka je z roku 1379. Dnes ve vsi žije okolo 80 obyvatel.

Externí odkazy

• Oficiální informační web města Tachov
  • Historie Města Tachov
• http://www.tachov.cz
• Mapa cyklotras (1:50000)
• Tachovsko.net - Portál regionu Tachov
• Tachovský deník - Informace z regionu