Třída Bismarck

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 17. 2. 2026, 19:48

Třída Bismarck byla třída bitevních lodí německé Kriegsmarine, která se skládala z lodí Bismarck a Tirpitz. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně námořnictva a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když Washingtonská a Versailleská smlouva (podepsaná po konci I. světové války) byly vůči poválečnému Německu a Třetí říši velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce 1935 dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35 % tonáže britského loďstva. Už na Londýnské konferenci v roce 1930 bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností.

V roce 1936 začala Třetí říše stavět třídu válečných lodí, s velkou rychlostí, akčním rádiusem a silnou pancéřovou výzbrojí, třídu, jaká neměla do té doby na světě obdoby: Bismarck. První jednotka nesla jméno po bývalém "železném kancléři" Otto von Bismarckovi, druhá po císářském admirálovi a bývalém ministru války Alfrédu Tirpitzovi. Odborník Anthony Preston konstatuje, že konstrukce vycházela z válečných lodí první světové války německé třídy Baden. A to hlavně výzbrojí, skládající se ze čtyřech dvouhlavňových věží hlavní ráže 380 mm označovaných (od přídě po kormidlo) A (Anton), B (Bruno), C (Caesar) a D (Dora) s hmotností vystřelených dělostreleckých granátů až sedm tun (podle druhu munice) s dostřelem až 20 mil (cca 37 km).

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Tirpitz-1.jpg|220px|thumb|[[Tirpitz]]]]
+[[Soubor:Tirpitz-1.jpg|220px|thumb|[[Tirpitz (1939)|Tirpitz]]]]
-'''Třída Bismarck''' byla třída [[Bitevní loď|bitevních lodí]] [[Třetí říše|německé]] [[Kriegsmarine]], která se skládala z lodí [[Bismarck (bitevní loď)|Bismarck]] a [[Tirpitz]]. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně [[námořnictvo|námořnictva]] a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když [[Washingtonská konference|Washingtonská]] a [[Versailleská smlouva]] (podepsaná po konci [[první světová válka|I. světové války]]) byly vůči [[Výmarská republika|poválečnému Německu]] a [[Třetí říše|Třetí říši]] velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce [[1935]] dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35&nbsp;% tonáže britského loďstva. Už na [[Londýnská konference|Londýnské konferenci]] v roce [[1930]] bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností.
+'''Třída Bismarck''' byla třída [[Bitevní loď|bitevních lodí]] [[Třetí říše|německé]] [[Kriegsmarine]], která se skládala z lodí [[Bismarck (bitevní loď)|Bismarck]] a [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]]. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně [[námořnictvo|námořnictva]] a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když [[Washingtonská konference|Washingtonská]] a [[Versailleská smlouva]] (podepsaná po konci [[první světová válka|I. světové války]]) byly vůči [[Výmarská republika|poválečnému Německu]] a [[Třetí říše|Třetí říši]] velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce [[1935]] dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35&nbsp;% tonáže britského loďstva. Už na [[Londýnská konference|Londýnské konferenci]] v roce [[1930]] bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností.
 V roce [[1936]] začala Třetí říše stavět třídu [[válečná loď|válečných lodí]], s velkou rychlostí, akčním rádiusem a silnou [[pancéřování|pancéřovou]] výzbrojí, třídu, jaká neměla do té doby na světě obdoby: Bismarck. [[Bismarck (bitevní loď)|První jednotka]] nesla jméno po bývalém "železném kancléři" [[Otto von Bismarck|Otto von Bismarckovi]], [[Tirpitz|druhá]] po [[Německé císařství|císářském]] [[admirál]]ovi a bývalém [[ministr]]u války [[Alfred von Tirpitz|Alfrédu Tirpitzovi]]. Odborník [[Anthony Preston]] konstatuje, že konstrukce vycházela z válečných lodí první světové války německé [[třída Baden|třídy Baden]]. A to hlavně výzbrojí, skládající se ze čtyřech dvouhlavňových věží hlavní [[ráže]] 380 mm označovaných (od přídě po kormidlo) A (Anton), B (Bruno), C (Caesar) a D (Dora) s hmotností vystřelených dělostreleckých granátů až sedm tun (podle druhu [[střelivo|munice]]) s dostřelem až 20 [[Námořní míle|mil]] (cca 37 km).