Šablona:Článek dne HL/2025/06

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 7. 3. 2025, 19:55

Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března 1850, † 14. září 1937) byl pedagog, politik, státník a filozof. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a k 80. narozeninám byl přijat speciální zákon Lex Masaryk.

Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Na gymnáziu (studia byla přerušena Prusko-Rakouskou válkou 1866) v Brně byl podporován jednou z nich, rodinou policejního ředitele Antona Le Monniera, s kterou v roce 1869 odešel do Vídně, aby dostudoval na Akademickém gymnáziu. Po maturitě (1872) začal studovat filosofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem, novým profesorem filosofie, který přišel do Vídně v dubnu 1874.

Po smrti Antona Le Monniera, v roce 1873, našel nové výnosné místo hofmistra v rodině Rudolfa Schlessingera, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyučoval. Za odměnu za úspěšnou maturitu mladého Schlessingera odjeli společně, po Masarykově doktorátu (obhajobou disertační práce „Podstata duše u Platóna“ roku 1876), na cestu po Itálii a na roční pobyt na univerzitě v Lipsku. Tam se Masaryk seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele a 10. srpna 1877 byli zasnoubeni.

Masaryk chtěl ale před sňatkem získat docenturu z filozofie na vídeňské univerzitě, což sňatek, narychlo uspořádaný rodinou Charlotty v New Yorku 15. března 1878, pozdrželo. Jeho náhlost zase naopak pozdržela docenturu. Ve Vídni tedy Masaryk živil rodinu a sebe suplováním na střední škole, přednáškami a „kondicemi“, vypůjčoval si také od přátel. Habilitoval v březnu 1879 prací Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako masový sociální jev současnosti) a začal bezplatně přednášet na univerzitě jako soukromý docent.

Už za dob studií byl Masaryk literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. V lednu 1875 se Masaryk stal předsedou Českého akademického spolku ve Vídni a začal se pravidelně stýkat s rodinou A. V. Šembery (1807–1882), profesora české řeči a literatury na vídeňské univerzitě.

V roce 1879 se Masaryk stal otcem Alice a 1880 Herberta. Jako docent čekal ve Vídni na akademický postup. Jeho habilitační práce tam vyšla roku 1881 a proslavila Masaryka i v zahraničí. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě a tak v létě 1882 s rodinou přijel do Prahy, aby zde začal přednášet.

V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve, její centralismus a dogma neomylnosti. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Zdůrazňoval nezbytnost procesu poznání věcí a jevů. Jako fundovaný a ve světě již uznávaný filosof si ale získal mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou založil. Na jejích stránkách poukazoval již v roce 1885 na nutnost zřízení druhé české univerzity.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|right|160px|alt="Tomáš Garrigue Masaryk"|The first President of the Republic of Czechoslovakia, Tomáš Garrigue Masaryk]]
-<big>'''[[Tomáš Garrigue Masaryk]]'''</big> (* [[7. březen|7. března]] 1850, † [[14. září]] [[1937]]) byl [[učitel|pedagog]], [[politik]], státník a [[Filosofie|filozof]]. Byl poslancem rakouské říšské&nbsp;rady a univerzitním profesorem. V roce [[1918]] se stal prvním [[Seznam prezidentů Československa|prezidentem Československa]]. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a&nbsp;k&nbsp;80.&nbsp;narozeninám byl přijat speciální&nbsp;zákon '''[[Zákon o zásluhách T. G. Masaryka|Lex&nbsp;Masaryk]]'''.
+'''<big>[[Tomáš Garrigue Masaryk]]</big>''' (* [[7. březen|7. března]] 1850, † [[14. září]] [[1937]]) byl [[učitel|pedagog]], [[politik]], státník a [[Filosofie|filozof]]. Byl poslancem rakouské říšské&nbsp;rady a univerzitním profesorem. V roce [[1918]] se stal prvním [[Seznam prezidentů Československa|prezidentem Československa]]. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a&nbsp;k&nbsp;80.&nbsp;narozeninám byl přijat speciální&nbsp;zákon '''[[Zákon o zásluhách T. G. Masaryka|Lex&nbsp;Masaryk]]'''.
 Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Na gymnáziu (studia byla přerušena Prusko-Rakouskou válkou 1866) v&nbsp;[[Brno|Brně]] byl podporován jednou z nich, rodinou policejního ředitele Antona&nbsp;Le&nbsp;Monniera, s kterou v roce 1869 odešel do Vídně, aby dostudoval na Akademickém&nbsp;gymnáziu. Po maturitě (1872) začal studovat [[Filosofie|filosofickou]] fakultu. Během studia se seznámil s&nbsp;Franzem Brentanem, novým profesorem filosofie, který přišel do Vídně v dubnu 1874.
@@ Řádka 11: / Řádka 11: @@
 Už za dob studií byl Masaryk literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. V lednu 1875 se Masaryk stal předsedou Českého&nbsp;akademického&nbsp;spolku ve Vídni a začal se pravidelně stýkat s rodinou A.&nbsp;V.&nbsp;Šembery (1807–1882), profesora české řeči a literatury na vídeňské univerzitě.
-V roce 1879 se Masaryk stal otcem Alice a 1880 Herberta. Jako docent čekal ve&nbsp;Vídni na&nbsp;akademický postup. Jeho habilitační práce tam vyšla roku 1881 a&nbsp;proslavila Masaryka i&nbsp;v&nbsp;zahraničí.
+V roce 1879 se Masaryk stal otcem Alice a 1880 Herberta. Jako docent čekal ve&nbsp;Vídni na&nbsp;akademický postup. Jeho habilitační práce tam vyšla roku 1881 a&nbsp;proslavila Masaryka i&nbsp;v&nbsp;zahraničí. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na&nbsp;českou a&nbsp;německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě a&nbsp;tak v&nbsp;létě 1882 s&nbsp;rodinou přijel do [[Praha|Prahy]], aby zde začal přednášet.
-Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě a tak v létě 1882 s rodinou přijel do [[Praha|Prahy]], aby zde začal přednášet.
+V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve, její centralismus a dogma neomylnosti. Viděl nutnost [[náboženství]] pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Zdůrazňoval nezbytnost procesu poznání věcí a jevů. Jako fundovaný a ve světě již uznávaný filosof si ale získal mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou založil. Na jejích stránkách poukazoval již v roce 1885 na nutnost zřízení druhé české univerzity.
-V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve, její centralismus a dogma neomylnosti. Viděl nutnost [[náboženství]] pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Zdůrazňoval nezbytnost procesu poznání věcí a jevů. Jako fundovaný a ve světě již uznávaný filosof si ale získal mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou založil. Na jejích stránkách poukazoval již v roce 1885 na nutnost zřízení druhé české univerzity (v [[Olomouc]]i z Univerzity založené roku 1573 již fungovala pouze&nbsp;Theologická&nbsp;fakulta).
-Masaryk začal svou činnost na poli politiky. Masaryk hledal politické seskupení, kde by mohl prosazovat své zásady a zájmy. Po neúspěšných jednáních realistů se staročechy byli koncem roku 1890 přijati k&nbsp;mladočechům, kteří na jaře 1891 získali mandáty do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] ([[Rakousko-Uhersko|celorakouského]] parlamentu), v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do českého zemského sněmu. Ještě v témž roce předložil ve Vídeňské říšské radě návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě a tomuto problému se věnoval i v dalších letech ve svých článcích a sháněním souhlasných podpisů mezi vědeckou veřejností a studenty. V září 1893 se ale obou mandátů vzdal. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti.
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>