František Janouch

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
(++)
 
Řádka 11: Řádka 11:
== Osobní život ==
== Osobní život ==
-
Na vyskoškolská studia odešel do [[Sovětský svaz|SSSR]], Vystudoval fyzikální fakultu [[Leningrad]]ské univerzity.  Následovala aspirantura a kandidátská disertace na [[Lomonosova univerzita|Lomonosově univerzitě]] v Moskvě.
+
Na vyskoškolská studia odešel do [[Sovětský svaz|SSSR]], Vystudoval fyzikální fakultu [[Petrohrad|Leningradské]] univerzity.  Následovala aspirantura a kandidátská disertace na [[Lomonosova univerzita|Lomonosově univerzitě]] v Moskvě.
Po návratu do [[Československo|Československa]] byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v [[Ústav jaderné fyziky|ÚJF]] v [[Řež]]i, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na [[MFF UK]] v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka.
Po návratu do [[Československo|Československa]] byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v [[Ústav jaderné fyziky|ÚJF]] v [[Řež]]i, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na [[MFF UK]] v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka.
V roce [[1970]] byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce [[1974]] umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do [[Stockholm]]u. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno.
V roce [[1970]] byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce [[1974]] umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do [[Stockholm]]u. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno.
Řádka 23: Řádka 23:
* ''Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75'' – překlad [[Josef Brettschneider]], ilustrace [[Jan Kristofori]] – [[Tiden]], Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
* ''Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75'' – překlad [[Josef Brettschneider]], ilustrace [[Jan Kristofori]] – [[Tiden]], Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
* ''En osminkad bild av Kina'' – překlad [[Josef Brettschneider]], [[Lída Müllerová]], [[Bromberg]], Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
* ''En osminkad bild av Kina'' – překlad [[Josef Brettschneider]], [[Lída Müllerová]], [[Bromberg]], Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
-
* ''Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl'' – překlad a přepracování [[Ulla Nordlöf-Lagerkranz]], [[Utrikespolitiska institutet]], Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
+
* ''Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl'' – překlad a přepracování [[Ulla Nordlöf-Lagerkranz]], Utrikespolitiska institutet, Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
* ''Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik'' – [[Jiří Brabec (literární historik|Jiří Brabec]], František Janouch, [[Miloslava Slavíčková]], [[Ordfront]] : [[Charta 77]] stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
* ''Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik'' – [[Jiří Brabec (literární historik|Jiří Brabec]], František Janouch, [[Miloslava Slavíčková]], [[Ordfront]] : [[Charta 77]] stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
-
* ''Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika'' – [[Nakladatelství Mladá fronta|Mladá fronta]], Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
+
* ''Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika'' – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
-
* ''Případ [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrej Sacharov]] – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem'' – [[Atlantis (nakladatelství)|Atlantis]], [[Brno]] 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
+
* ''Případ [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrej Sacharov]] – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem'' – Atlantis, [[Brno]] 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
* ''Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]'' – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
* ''Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]'' – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
-
* ''Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků'' – [[Nakladatelství Akropolis|Akropolis]], Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
+
* ''Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků'' – Nakladatelství Akropolis, Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
-
* "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007
+
* "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001", Akropolis, Praha 2007
=== Odborné publikace ===
=== Odborné publikace ===
* ''Selected Topics in Nuclear Theory'' – editoval F. Janouch, [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Vídeň]] 1963 – ISBN B0000BON5T
* ''Selected Topics in Nuclear Theory'' – editoval F. Janouch, [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Vídeň]] 1963 – ISBN B0000BON5T
Řádka 41: Řádka 41:
* [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz]
* [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz]
* [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se]
* [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se]
-
* [https://www.scribd.com/doc/12734356/Self-assigned-professor-Frantisek-Janouch Profesorský titul – vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha
+
* [https://www.scribd.com/doc/12734356/Self-assigned-professor-Frantisek-Janouch Profesorský titul – vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha]

Aktuální verze z 5. 11. 2024, 11:03

František Janouch (2016)

Prof. RNDr. František Janouch, CSc. (* 22. září 1931, Lysá nad Labem, † 12. ledna 2024, Stockholm)[1][2] byl českýšvédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident[3] a zakladatel Nadace Charty 77, jíž byl také předsedou.

Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství.[3]

Obsah

Osobní život

Na vyskoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 19962000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, komentuje a publikuje, mj. i populárně vedecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem Stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polenmických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích. Dcera Katerina (Kateřina, *1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu.

Bibliografie

Odborné publikace

  • Selected Topics in Nuclear Theory – editoval F. Janouch, IAEA, Vídeň 1963 – ISBN B0000BON5T

Citát

  • „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ (Ján Sebechlebský, [1])

Reference

Reference

  1. Krátký životopis na Janouchově blogu na blog.aktualne.centrum.cz
  2. Zemřel zakladatel Nadace Charty 77, fyzikovi Františku Janouchovi bylo 92 let. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  3. 3,0 3,1 Staňte se občany, vyzval studenty chartista

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
František Janouch