Šablona:Článek dne HL/2025/06

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2024/35“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání)))
m (-- optimalizace)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|right|160px|alt="Tomáš Garrigue Masaryk"|The first President of the Republic of Czechoslovakia, Tomáš Garrigue Masaryk]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''<big>[[Tomáš Garrigue Masaryk]]</big>''' (* [[7. březen|7. března]] 1850, † [[14. září]] [[1937]]) byl [[učitel|pedagog]], [[politik]], státník a [[Filosofie|filozof]]. Byl poslancem rakouské říšské&nbsp;rady a univerzitním profesorem. V roce [[1918]] se stal prvním [[Seznam prezidentů Československa|prezidentem Československa]]. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a&nbsp;k&nbsp;80.&nbsp;narozeninám byl přijat speciální&nbsp;zákon '''[[Zákon o zásluhách T. G. Masaryka|Lex&nbsp;Masaryk]]'''.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Na gymnáziu (studia byla přerušena Prusko-Rakouskou válkou 1866) v&nbsp;[[Brno|Brně]] byl podporován jednou z nich, rodinou policejního ředitele Antona&nbsp;Le&nbsp;Monniera, s kterou v roce 1869 odešel do Vídně, aby dostudoval na Akademickém&nbsp;gymnáziu. Po maturitě (1872) začal studovat [[Filosofie|filosofickou]] fakultu. Během studia se seznámil s&nbsp;Franzem Brentanem, novým profesorem filosofie, který přišel do Vídně v dubnu 1874.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Po smrti Antona Le Monniera, v roce 1873, našel nové výnosné místo hofmistra v rodině Rudolfa Schlessingera, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyučoval. Za odměnu za úspěšnou maturitu mladého Schlessingera odjeli společně, po Masarykově doktorátu (obhajobou disertační práce „Podstata duše u Platóna“ roku 1876), na cestu po Itálii a na roční pobyt na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]]. Tam se Masaryk seznámil s [[Charlotta Garrigue|Charlottou Garrigue]], dcerou [[New York|newyorského]] podnikatele a [[10. srpen|10.&nbsp;srpna]] 1877 byli zasnoubeni.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Masaryk chtěl ale před sňatkem získat [[docent]]uru z filozofie na [[vídeňská univerzita|vídeňské univerzitě]], což sňatek, narychlo uspořádaný rodinou Charlotty v [[New York]]u [[15. březen|15. března]] 1878, pozdrželo. Jeho náhlost zase naopak pozdržela docenturu. Ve Vídni tedy Masaryk živil rodinu a sebe suplováním na střední škole, přednáškami a „[[kondice]]mi“, vypůjčoval si také od přátel. Habilitoval v březnu 1879 prací ''Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart'' (Sebevražda jako masový sociální jev současnosti) a začal bezplatně přednášet na univerzitě jako soukromý docent.
 +
 
 +
Už za dob studií byl Masaryk literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. V lednu 1875 se Masaryk stal předsedou Českého&nbsp;akademického&nbsp;spolku ve Vídni a začal se pravidelně stýkat s rodinou A.&nbsp;V.&nbsp;Šembery (1807–1882), profesora české řeči a literatury na vídeňské univerzitě.
 +
 
 +
V roce 1879 se Masaryk stal otcem Alice a 1880 Herberta. Jako docent čekal ve&nbsp;Vídni na&nbsp;akademický postup. Jeho habilitační práce tam vyšla roku 1881 a&nbsp;proslavila Masaryka i&nbsp;v&nbsp;zahraničí. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na&nbsp;českou a&nbsp;německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě a&nbsp;tak v&nbsp;létě 1882 s&nbsp;rodinou přijel do [[Praha|Prahy]], aby zde začal přednášet.
 +
 
 +
V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve, její centralismus a dogma neomylnosti. Viděl nutnost [[náboženství]] pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Zdůrazňoval nezbytnost procesu poznání věcí a jevů. Jako fundovaný a ve světě již uznávaný filosof si ale získal mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou založil. Na jejích stránkách poukazoval již v roce 1885 na nutnost zřízení druhé české univerzity.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 7. 3. 2025, 19:55

"Tomáš Garrigue Masaryk"

Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března 1850, † 14. září 1937) byl pedagog, politik, státník a filozof. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a k 80. narozeninám byl přijat speciální zákon Lex Masaryk.

Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Na gymnáziu (studia byla přerušena Prusko-Rakouskou válkou 1866) v Brně byl podporován jednou z nich, rodinou policejního ředitele Antona Le Monniera, s kterou v roce 1869 odešel do Vídně, aby dostudoval na Akademickém gymnáziu. Po maturitě (1872) začal studovat filosofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem, novým profesorem filosofie, který přišel do Vídně v dubnu 1874.

Po smrti Antona Le Monniera, v roce 1873, našel nové výnosné místo hofmistra v rodině Rudolfa Schlessingera, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyučoval. Za odměnu za úspěšnou maturitu mladého Schlessingera odjeli společně, po Masarykově doktorátu (obhajobou disertační práce „Podstata duše u Platóna“ roku 1876), na cestu po Itálii a na roční pobyt na univerzitě v Lipsku. Tam se Masaryk seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele a 10. srpna 1877 byli zasnoubeni.

Masaryk chtěl ale před sňatkem získat docenturu z filozofie na vídeňské univerzitě, což sňatek, narychlo uspořádaný rodinou Charlotty v New Yorku 15. března 1878, pozdrželo. Jeho náhlost zase naopak pozdržela docenturu. Ve Vídni tedy Masaryk živil rodinu a sebe suplováním na střední škole, přednáškami a „kondicemi“, vypůjčoval si také od přátel. Habilitoval v březnu 1879 prací Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako masový sociální jev současnosti) a začal bezplatně přednášet na univerzitě jako soukromý docent.

Už za dob studií byl Masaryk literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. V lednu 1875 se Masaryk stal předsedou Českého akademického spolku ve Vídni a začal se pravidelně stýkat s rodinou A. V. Šembery (1807–1882), profesora české řeči a literatury na vídeňské univerzitě.

V roce 1879 se Masaryk stal otcem Alice a 1880 Herberta. Jako docent čekal ve Vídni na akademický postup. Jeho habilitační práce tam vyšla roku 1881 a proslavila Masaryka i v zahraničí. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě a tak v létě 1882 s rodinou přijel do Prahy, aby zde začal přednášet.

V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve, její centralismus a dogma neomylnosti. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Zdůrazňoval nezbytnost procesu poznání věcí a jevů. Jako fundovaný a ve světě již uznávaný filosof si ale získal mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou založil. Na jejích stránkách poukazoval již v roce 1885 na nutnost zřízení druhé české univerzity.