V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Mirovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města|
{{Infobox české obce a města|
   název = Mirovice
   název = Mirovice
Řádka 31: Řádka 30:
| starosta = Zdeněk Bárta  
| starosta = Zdeněk Bárta  
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Mirovice |lat_deg=49 |lat_min=30 |lat_sec=55.99 |lon_deg=14 |lon_min=2 |lon_sec=8.95 |float=center }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Mirovice |lat_deg=49 |lat_min=30 |lat_sec=55.99 |lon_deg=14 |lon_min=2 |lon_sec=8.95 |float=center }}
-
}}
+
}}'''Mirovice''' jsou převážně zemědělské [[město]] ležící v údolí říčky [[Skalice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] v [[Okres Písek|okrese Písek]]. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje [[Prácheňsko|Prácheňského]].  
-
'''Mirovice''' jsou převážně zemědělské [[město|městečko]] ležící v údolí říčky [[Skalice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] v [[Okres Písek|okrese Písek]]. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje [[Prácheňsko|Prácheňského]]. V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku [[2003]] [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
+
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''1 622''' obyvatel.
 +
 
 +
V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku [[2003]] [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
== Historické památky ==
== Historické památky ==
* Na pravoúhlém náměstí se nachází [[morový sloup]], který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou  [[Marie Ernestina Eggenbergová|Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou)]] jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy [[svatá Barbora|svaté Barbory]] s kalichem, [[svatý Leonard|svatého Leonarda]] v biskupském rouše, [[svatý Florian|svatý Floriána]] s přilbicí a žehnajícího [[svatý Benedikt|svatého Benedikta]] s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn [[Kilian Dietzenhofer|Kiliana Dietzenhofera]], pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
* Na pravoúhlém náměstí se nachází [[morový sloup]], který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou  [[Marie Ernestina Eggenbergová|Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou)]] jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy [[svatá Barbora|svaté Barbory]] s kalichem, [[svatý Leonard|svatého Leonarda]] v biskupském rouše, [[svatý Florian|svatý Floriána]] s přilbicí a žehnajícího [[svatý Benedikt|svatého Benedikta]] s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn [[Kilian Dietzenhofer|Kiliana Dietzenhofera]], pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
-
* Rodiště básníka [[Antonín Klášterský|Anotnína Klášterského]] (1866-1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č.p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových  60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
+
* Rodiště básníka Anotnína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č.p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových  60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
* Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty [[Bedřich Šupčík|Bedřicha Šupčíka (1898-1957)]], který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. [[olympijské hry|olympijských hrách]] v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
* Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty [[Bedřich Šupčík|Bedřicha Šupčíka (1898-1957)]], který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. [[olympijské hry|olympijských hrách]] v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
* Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
* Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
Řádka 62: Řádka 63:
* [http://www.mirovice.mirovicko.net/ Neoficiální web městečka Mirovice]
* [http://www.mirovice.mirovicko.net/ Neoficiální web městečka Mirovice]
* [http://www.ccsh-mirovice.cz/ Církev československá husitská Mirovice]
* [http://www.ccsh-mirovice.cz/ Církev československá husitská Mirovice]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
 
-
[[Boješice]]&nbsp;|
+
 
-
[[Kakovice (Mirovice)|Kakovice]]&nbsp;|
+
{{Flickr|Mirovice}}{{Commonscat|Mirovice}}{{Město Mirovice}}{{Okres Písek}}{{Článek z Wikipedie}}  
-
'''Mirovice'''&nbsp;|
+
[[Kategorie:Mirovice| ]]
-
[[Ohař (Mirovice)|Ohař]]&nbsp;|
+
-
[[Plíškovice]]&nbsp;|
+
-
[[Ráztely]]&nbsp;|
+
-
[[Řeteč]]&nbsp;|
+
-
[[Sochovice]]&nbsp;|
+
-
[[Touškov]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Okres Písek}}
+
-
{{commonscat|Mirovice}}
+
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
-
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Písek]]
 
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]

Aktuální verze z 22. 2. 2021, 12:09

Mirovice jsou převážně zemědělské město ležící v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje Prácheňského.

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 1 622 obyvatel.

V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Obsah

Historické památky

  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
  • Rodiště básníka Anotnína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (č.p. 77) na jižní straně náměstí, dílo prof. A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na VIII. olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází vzácný a pozoruhodný židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680, posléze byl rozšířen roku 1731). Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
  • V Slomníku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. (Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)

Přírodní pozoruhodnosti

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy - přírodní památku Nerestský lom - lze spatřit 1 km jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů (jsou chráněným přírodním územím), mimo jiné lze zde spatřit výra velkého (Bubo bubo), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je ca. 0,5 km vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Současnost

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem je dnes JZD Plíškovice a Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, pobočka České spořitelny, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

Místní části

Literatura

  • Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I-II. Prácheňské nakladatelství, Písek 2002.
  • Ivo Chlupáč a kolektiv: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha 2002.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století 1-3. České Budějovice 2003.
  • Jan Toman: Dějiny města Mirovic I. (Stavební vývoj, obyvatelstvo a dějiny domů). MNV v Mirovicích 1948.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mirovice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mirovice
Město Mirovice

BoješiceKakoviceMiroviceOhař • Plíškovice • Ráztely • Řeteč • Sochovice • Touškov

  Města a obce okresu Písek  

Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár