Muchomůrka tygrovaná

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 5. 12. 2010, 02:27 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 25. 7. 2013, 09:25 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 25. 7. 2013, 09:25

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je prudce jedovatá houba z čeledi štítovkovitých.

Obsah 1 Popis 1.1 Možnost záměny 2 Výskyt 3 Obsahové látky, jedovatost 4 Literatura 5 Reference 6 Externi odkazy

Popis

Klobouk je o průměru 6-10 cm. Je polokulovitý, pak sklenutý, ve stáří plochý. Okraj je často (ale ne vždy) hřebenitě rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, dosti štíhlý, s úzkým hladkým prstenem. Na bázi je hlízovitý, obalený bradavičnatou pochvou. Dužnina je bílá, nenápadné příjemné vůně a jemné chuti. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny

Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce. Lze ji také zaměnit za rovněž jedlou muchomůrku růžovku. Kalich má oproti muchomůrce růžovce přechod . Růžovka má kalich spojitý-bez přechodů a je po řezu načervenalá. Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký.

Výskyt

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, v některých oblastech hojně. Častější je v nižších polohách, ve vyšších polohách se objevují formy s kloboukem na okraji bez rýhování.^[1]

Obsahové látky, jedovatost

Tato houba obsahuje mykotropin, muskarin, cholin a další jedy. Otravy jí působené jsou mykoatropinového typu (podobají se otravám atropinem). První příznaky se projevují za půl až dvě hodiny po požití pokrmu. Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt.^[2] Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.^[3]

Literatura

• KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha : Rebo Productions, 1998, str. 28, 157.
• Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84.
• SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202.

Reference

1. ↑ Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84
2. ↑ SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202
3. ↑ KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998, str. 28

Externi odkazy

• Detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Muchomůrka tygrovaná

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii