Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2017/19
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/19 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2017/19) |
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“) |
||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Sériová výroba nového jednomístného MiGu probíhala v moskevském závodě „''Znamja Truda''“ a jeho dvoumístná verze MiG-23UB byla vyráběna v [[Irkutsk]]u. Celkem bylo vyrobeno 5 047 strojů, z toho 4 278 kusů v závodě „Znamja Trudy“ a 768 ks v Irkutsku. Sériová výroba byla ukončena v roce 1985. MiG-23 znamenal radikální odklon od předešlých návrhů konstrukční kanceláře MiG. Namísto charakteristického nasávacího otvoru v ose letadla byly zvoleny boční nasávací otvory. To uvolnilo místo pro instalaci rozměrného radaru Safír-23. Použití křídla s měnitelnou geometrií znamenalo vynikající letové vlastnosti při vysokých rychlostech a snadnou ovladatelnost při nízkých rychlostech. | Sériová výroba nového jednomístného MiGu probíhala v moskevském závodě „''Znamja Truda''“ a jeho dvoumístná verze MiG-23UB byla vyráběna v [[Irkutsk]]u. Celkem bylo vyrobeno 5 047 strojů, z toho 4 278 kusů v závodě „Znamja Trudy“ a 768 ks v Irkutsku. Sériová výroba byla ukončena v roce 1985. MiG-23 znamenal radikální odklon od předešlých návrhů konstrukční kanceláře MiG. Namísto charakteristického nasávacího otvoru v ose letadla byly zvoleny boční nasávací otvory. To uvolnilo místo pro instalaci rozměrného radaru Safír-23. Použití křídla s měnitelnou geometrií znamenalo vynikající letové vlastnosti při vysokých rychlostech a snadnou ovladatelnost při nízkých rychlostech. | ||
| - | V roce [[1979]] začala [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětská intervence v Afghánistánu]]. Mezi letadly, které SSSR vyslal byly i MiGy-23. Byly umístěny na leteckých základnách v [[Kábul|Kábulu]] a Bagramu. Kromě své prvotní úlohy, kterou byla ochrana před možným zásahem pákistánských vzdušných sil, byly MiGy-23MLD hojně používané k útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných bojích sestřelily sovětské MiGy-23MLD pákistánskou [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16A]], přičemž pákistánským pilotům se podařilo zničit 2 afghánské MiGy-23.<noinclude>[[Kategorie: | + | V roce [[1979]] začala [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětská intervence v Afghánistánu]]. Mezi letadly, které SSSR vyslal byly i MiGy-23. Byly umístěny na leteckých základnách v [[Kábul|Kábulu]] a Bagramu. Kromě své prvotní úlohy, kterou byla ochrana před možným zásahem pákistánských vzdušných sil, byly MiGy-23MLD hojně používané k útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných bojích sestřelily sovětské MiGy-23MLD pákistánskou [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16A]], přičemž pákistánským pilotům se podařilo zničit 2 afghánské MiGy-23.<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 7. 1. 2019, 12:44
MiG-23 je sovětský proudový stíhací letoun, který je v některých státech užívaný ještě v současné době.
Počátky vzniku MiGu-23 je možné vystopovat už počátkem 60. let 20. století. Tehdy konstrukční kancelář MiG pověřili vývojem stíhačky, která by nahradila MiG-21. První požadavky určovaly použití co největšího počtu dílů z MiGu-21. Prototyp tohoto stroje s označením E-8, se poprvé vznesl 17. dubna 1962, pilotovaný zkušebním pilotem G. K. Mosolovem. Na dvou prototypech stroje E-8 se uskutečnilo množství letů, ale po havárii jednoho z nich byl v září 1962 program ukončen a začalo se s vývojem nového stroje. Za hlavního konstruktéra byl určen G.A. Sedov, přičemž na projekt dohlížel Arťom Mikojan a po jeho smrti R. A. Beljakov. Nový stroj měl dosahovat rychlost do 2 000 km/h a měl být vybaven raketami R-23 středního doletu. Avšak zanedlouho se požadavky zákazníka změnily a byla vydána podmínka, aby byl nový stroj schopen startovat z malých a neupravených vzletových a přistávacích drah.
Speciálně pro nový MiG-23 bylo navrženo nové ovládání zbraňových systémů S-23. To zajišťovalo detekci a odpálení řízených střel mimo přímou viditelnost. MiG-23 byl navržen jako hornoplošník s měnitelnou geometrií křídla. Křídlo může být nastaveno do tří poloh: 16°, 45° a 72°. Pod trupem je stabilizační kýl, který je při pobytu letadla na zemi sklopený na pravou stranu pod úhlem 95°. Podvozek je uzpůsoben ke startu z nezpevněných a neupravených drah. Při konstrukci trupu byly ve velkém množství použity ocelové slitiny.
Sériová výroba nového jednomístného MiGu probíhala v moskevském závodě „Znamja Truda“ a jeho dvoumístná verze MiG-23UB byla vyráběna v Irkutsku. Celkem bylo vyrobeno 5 047 strojů, z toho 4 278 kusů v závodě „Znamja Trudy“ a 768 ks v Irkutsku. Sériová výroba byla ukončena v roce 1985. MiG-23 znamenal radikální odklon od předešlých návrhů konstrukční kanceláře MiG. Namísto charakteristického nasávacího otvoru v ose letadla byly zvoleny boční nasávací otvory. To uvolnilo místo pro instalaci rozměrného radaru Safír-23. Použití křídla s měnitelnou geometrií znamenalo vynikající letové vlastnosti při vysokých rychlostech a snadnou ovladatelnost při nízkých rychlostech.
V roce 1979 začala sovětská intervence v Afghánistánu. Mezi letadly, které SSSR vyslal byly i MiGy-23. Byly umístěny na leteckých základnách v Kábulu a Bagramu. Kromě své prvotní úlohy, kterou byla ochrana před možným zásahem pákistánských vzdušných sil, byly MiGy-23MLD hojně používané k útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných bojích sestřelily sovětské MiGy-23MLD pákistánskou F-16A, přičemž pákistánským pilotům se podařilo zničit 2 afghánské MiGy-23.