V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Requiem pro panenku

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivni vylepšení)
(Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 17: Řádka 17:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.cfn.cz/detail_film.php?17805 ČFN.cz - Requiem pro panenku]
+
* {{Kinobox film|id=17805-requiem-pro-panenku}}
-
* [http://www.csfd.cz/film/7633-requiem-pro-panenku/ ČSFD.cz - Requiem pro panenku]
+
* {{Čsfd film|id=7633|název=Requiem pro panenku}}
-
* [http://www.fdb.cz/filmy/17805-requiem-pro-panenku.html FDb.cz - Requiem pro panenku (1991)]
+
* [http://www.fdb.cz/filmy/17805-requiem-pro-panenku.html FDb.cz Requiem pro panenku (1991)]
-
* [http://www.imdb.com/title/tt0102774/ IMDb.com - Requiem pro panenku (anglicky)]
+
* [http://www.imdb.com/title/tt0102774/ IMDb.com Requiem pro panenku (anglicky)]

Aktuální verze z 22. 2. 2016, 19:45

Requiem pro panenku je český film, který natočil režisér Filip Renč na motivy skutečné události v roce 1991.

Děj filmu

Namísto do dětského domova je dívka (Aňa Geislerová), kterou znásilnil otec, umístěna nesprávně do ústavu pro mentálně postižené. V ústavu se stane hlavním terčem týrání od „pečovatelek“. Film je metaforou nelidskosti a nezájmu Čechů o své spolubližní. Řediteli ústavu je například zcela jedno, co se v jeho instituci děje: zajímá se o modely automobilů, případně o to, že pojede na konferenci do zahraničí. Jediné osoby - starý ústavní lékař - alkoholik a jedna pečovatelka - věřící - které si uvědomují hrůzu, v níž ústav existuje, jsou zcela neefektivní a pro lidskost neudělají nic. Hlavní hrdinka nemá jinou možnost jak se vymknout teroru pečovatelek, než že ústav podpálí. Avšak stejně děsivě nelidský a sobecký jako pečovatelky je vnější svět. Hasiči, kteří přijedou s hasičským vozem na místo hořícího domu, nehasí, nezájem - „není voda“. V hasičské stříkačce mají naházené lahváče. „A nakonec je to stejně pro ty debily lepší, jestliže umřou“, míní požárníci, líní snažit se děti z hořícího domu zachraňovat.

Film je zjevně metaforou nelidskosti české společnosti za komunismu, pozoruhodné na něm však je to, že neobviňuje systém, ale sobectví a nelidskost jednotlivých lidí. V tomto smyslu je Renčův film předvídavý, protože vysvětluje, jak je možné, že obdobně sobecký a nelidský způsob jednání existuje v české společnosti dosud, dávno po pádu komunistické totality. Možná je tedy zdrojem nelidskosti prostředí v české kotlině něco jiného než „totalitní útlak“, argumentuje film (také to ovšem lze považovat za ex-post dodaný význam).

Externí odkazy