František Ringo Čech

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 1. 2016, 14:25

František Ringo Čech (únor 2011)

František Ringo Čech, původním jménem František Čech, (* 9. července 1943, Praha) je český bubeník, zpěvák, textař, herec, politik, publicista, scenárista, divadelník, naivní malíř a spisovatel. Člověk, který kolem sebe neustále vytváří image velmi vtipného, energického a bystrého muže mnoha různorodých zájmů jakož i mnoha rozličných uměleckých řemesel.

Životopis

Pochází z rodiny známého českého hudebníka, je synem písničkáře Františka Čecha pražského. Vyučil se televizním opravářem, poté studoval hru na bicí na pražské konzervatoři u profesora Vlasáka. Jako bubeník nejprve působil v několika souborech hrajících tradiční jazz, z nichž nejznámější byl soubor vedený Pavlem Smetáčkem. V roce 1963 se František Čech stává členem skupiny Olympic, se kterou účinkoval v Divadle Semafor v představení Ondráš podotýká. Z tehdejší doby pochází umělecké přízvisko Ringo podle vzoru bubeníka Beatles Ringo Starra. V Olympicu také začal psát své první písňové texty, v roce 1965 byl vyhlášen nejlepším bigbeatovým bubeníkem. V závěru roku 1965 ale odchází do amerického Las Vegas, kde hrál na bubny v Černém divadle hotelu Tropicana. Zde měl možnost se poznat s mnohými předními americkými jazzovými hudebníky. S některými z nich si i zahrál. Po návratu do vlasti v roce 1967 sestavil ze špičkových českých hudebníků „festivalový“ bigbeatový orchestr Rogers band, se kterým se zúčastnil 1. bigbeatového festivalu v pražské Lucerně. V roce 1968 se svým bratrem saxofonistou Svatoplukem Čechem z této skupiny odešel a založil novou rockovu skupinu Shut Up, která pak vystupovala de facto jakožto 2. orchestr Divadla Semafor v představeních Šimka a Grossmana a v sólovém představení Jiřího Šlitra Ďábel z Vinohrad i v dalších hrách. Z té doby se také patrně datují jeho první pokusy o komiku, v pozdějším semaforském představení Kytice hrál poustevníka. V roce 1982 se soubor Shut Up přejmenoval na Skupinu Františka Čecha.

František Ringo zde již nehrál na bubny, ale pouze na bonga a působil zde jako speaker kapely resp. velice vtipný moderátor. Nadále intenzivně psal hudbu i texty nejen pro svoji kapelu, ale i pro různé interprety z oblasti rocku, jazzrocku i středního proudu. Psal také české texty na hity odposlouchané či natočené z rádia Luxembourg, psal povídky, básničky pro děti, vymýšlel scénáře. V televizi moderoval zábavné programy Ring volný a Hovoří a zpívá F. R. Čech. Mimo toho všeho také občas zpíval. Po Jiřim Kornovi a Viktorovi Sodomovi se hlavní pěveckou hvězdou jeho souboru stal tehdy velmi nadějný zpěvák Jiří Schelinger. S ním si i zahrál ve filmu Romance za korunu a Na startu je delfín, kromě toho spolu také připravili hudbu k libereckému divadelnímu představení hry na motivy Páralovy novely Mladý muž a bílá velryba. Tuto spolupráci přerušila násilně smrt Jiřího Schelingera v roce 1981, což způsobilo i zánik kapely. Sólové album František Ringo Čech pak natočil s hudebníky ze skupiny Projektil.

Počátkem 80. let podstatně vzrostlo jeho nehudební působení na poli literárním a v oblasti naivního malířství. Psal scénáře, v roce 1983 založil svůj vlastní divadelní soubor Čechovo prozatímní divadlo, ve kterém působil jako hlavní autor, umělecký vedoucí, ředitel i herec. Parodické zájezdové divadlo, které kritiky velmi udivovalo a pobuřovalo nejen svým nezvyklým naivisticky laděným humorem, ale i faktickým divadelním neumětelstvím (patrně cílevědomým), nicméně mělo u obyčejných diváků velký úspěch, diváci se při Čechových humoriádách velmi dobře bavili, počty repríz jednotlivých her šly do mnoha stovek či více. V 90. letech se F. R. Čech pokusil svoje naivní divadelní humoriády neúspěšně přenést i do české politiky, což se mu naštěstí (či bohužel) nepodařilo ani v jedné z četných politických stran, jenž po listopadu '89 poctil svým členstvím. V roce 1998 neúspěšně kandidoval do senátu na Jičínsku za ČSSD.^[1] František Ringo Čech se ale (k překvapení všech svých osobních kritiků) prosadil i jako naivní malíř, jeho výtvory stále více pronikají i na uměleckou půdu renomovaných galerií. F. R. Čech je člověk, který neustále své příznivce a obdivovatele jakož i své kritiky a odpůrce něčím novým udivuje. Činí tak především jak svojí neutuchající aktivitou tak šířkou svých uměleckých zájmů, jedná se o lidskou bytost, která je bezesporu nepřehlédnutelná, stejně tak jako je nepřehlédnutelný rozměr všech jejích osobních ambicí.

Nejznámější texty písní

• Jahody mražený
• Což takhle dát si špenát
• Švihák lázeňský
• Já už jdu

Literatura

• František Ringo Čech: Ruský týden/Titanic aneb kdo jinému jamu kopá, sám do ní padá, (2 vydání, Ikar - 2007, ISBN: 978-80-249-0972-1 - Titanik vyd. 2., Ruský týden vyd. 3., (V Euromedia Group 2.)
• František Ringo Čech: Proč ta sova tolik houkala, Hú Is Hú,Eminent, 1998, ISBN 80-85876-72-8,
• František Ringo Čech: Dívčí válka, Eminent, 1999, ISBN 80-85876-82-5,
• František Ringo Čech: Pra pra pra..., Pilsen Press, 1999, ISBN 80-238-6756-3,
• František Ringo Čech: Cucurucuců, Ikar, 2003, ISBN 80-249-0292-3,
• František Ringo Čech: Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci, Galén, 2007, ISBN 978-80-7262-503-1,
• Petr Novotný a František Ringo Čech: Jako Čuk a Gek, Ikar, 2008, ISBN 978-80-249-1081-9,

YouTube

Související články

• Jiří Schelinger
• Seznam českých písňových textařů

Reference

1. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=19981114&xobvod=37&xv=1&xt=1 Senátní volby 1998

Externí odkazy

• Oficiální stránky - www.ringo-cech.cz
• Filmografie
• Životopis - Český hudební slovník osob a institucí
• Cfn.cz
• Video: Já už jdu
• Video: Všechnopárty