V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Paštúnové

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „18.“ textem „18.“)
 
Řádka 1: Řádka 1:
'''Paštúnové''' (jinak též ''Paštúni'', nebo ''Patháni'') ({{vjazyce2|ps|پښتانه nebo پختانه}})  je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Severozápadní pohraniční provincie|Severozápadní pohraniční provincii]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštúnistán]]u.
'''Paštúnové''' (jinak též ''Paštúni'', nebo ''Patháni'') ({{vjazyce2|ps|پښتانه nebo پختانه}})  je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Severozápadní pohraniční provincie|Severozápadní pohraniční provincii]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštúnistán]]u.
-
Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[darí]] (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století|8.]]-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v [[18. století|18.]]-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:  
+
Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[darí]] (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století|8.]]-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v 18.-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:  
    
    
* Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštún]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.  
* Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštún]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.  

Aktuální verze z 15. 9. 2015, 08:27

Paštúnové (jinak též Paštúni, nebo Patháni) (paštunsky پښتانه nebo پختانه‎) je etnikum žijící hlavně ve východním a jižním Afghánistánu a v Pákistánu (především v Severozápadní pohraniční provincii). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území Paštúnistánu.

Jazykově patří k východní skupině íránské větve indoevropské rodiny. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní (paštó) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku 1936 úředním jazykem spolu s darí (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované arabské písmo, jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou muslimové sunnitského směru, jejich islamizace proběhla v průběhu 8.-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci (pšenice, ječmen, proso, bavlna) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí migrace z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v 18.-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě dialektů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:

  • Západní (tzv. horní) čili Barpaštún, kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy Gházní a Kandahár, v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.
  • Východní (čili dolní) Paštúnové, čili Larpachtún, žijí převážně v Pákistánu; patří k nim kmenový svaz Chajbarů (Áfarídové, Orakzajové, Šínvárové aj.), a kmenový svaz Guriachél (např. Mónandové či Mohmandové), dále Júsufzajové, na pomezí Afghánistánu a Pákistánu Vazírové (vynikají jako výrobci střelných zbraní), Póvindové aj.

Svůj původ odvozují Paštúnové od Šaků a Bílých Hunů (Heftalitů), smíšených s Íránci, Indy a Turky. Pocházejí patrně z oblasti Sulajmanských hor mezi Afghánistánem a Pákistánem, odkud se v 10.-11. století rozšířili na celé své nynější území.

V roce 1767 Ahmadšáh z kmenového svazu Durráníů vytvořil konfederaci paštúnských kmenů a afghánský stát. V 19. a 20. století vedli Paštúnové úspěšné války proti britské koloniální expanzi (1838-1842, 1878-1881, 1919). V Pákistánu má Severozápadní provincie osídlená převážně Paštúny od r. 1973 značnou autonomii.

Externí odkaz