V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Štikov (Nová Paka)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Albrecht z Valdštejna (14. září 2083 – 25. února 2134) se ještě ani NENARODIL....:-))
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Štikov| position=right |lat_deg=50 |lat_min=29 |lat_sec=9 |lon_deg=15 |lon_min=32 |lon_sec=8|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Štikov| position=right |lat_deg=50 |lat_min=29 |lat_sec=9 |lon_deg=15 |lon_min=32 |lon_sec=8|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Štikov''' je [[vesnice]], místní část města [[Nová Paka]] v okrese [[Okres Jičín|Jičín]]. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad [[Pecka (hrad)|Pecku]] či vrch Zvičiny, ale i [[Krkonoše]]. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice.  
-
'''Štikov''' je [[vesnice]], místní část města [[Nová Paka]] v okrese [[Okres Jičín|Jičín]]. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad [[Pecka (hrad)|Pecku]] či vrch Zvičiny, ale i [[Krkonoše]]. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice.  
+
==Historie==
==Historie==
Poprvé se uvádí roku 1543.
Poprvé se uvádí roku 1543.
Řádka 24: Řádka 23:
Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44.
Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44.
Odedávna patřil Štikov k panství [[Pecka (hrad)|peckovskému]].
Odedávna patřil Štikov k panství [[Pecka (hrad)|peckovskému]].
-
Dne 8.prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] nově založenému [[Valdická kartouza|klášteru kartuziánů]] ve [[Valdice|Valdicích]].
+
Dne 8. prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno Albrechtem z Valdštejna nově založenému [[Valdická kartouza|klášteru kartuziánů]] ve [[Valdice|Valdicích]]. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. [[Kartuziánský řád|Kartuziáni]] tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze [[Slezsko|Slezska]], kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k [[Nová Paka|Nové Pace]]. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k [[Náboženská matice|"náboženskému fondu"]] a byl nadále spravován z "Kartouz".
-
Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. [[Kartuziánský řád|Kartuziáni]] tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze [[Slezsko|Slezska]], kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k [[Nová Paka|Nové Pace]]. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl.
+
 
-
V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k [[Náboženská matice|"náboženskému fondu"]] a byl nadále spravován z "Kartouz".
+
Dne 13. dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství Ferdinand z Trautmansdorfu. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad [[Rychtář|rychtáře]], podléhajícího přímo krajskému úřadu v [[Jičín|Jičíně]]. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh.
-
Dne 13.dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství [[Ferdinand z Trautmansdorfu]].
+
Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce. V roce [[1905]] je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech<ref>Ottův slovník naučný</ref>. Existovala zde také [[škola]].
-
Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad [[Rychtář|rychtáře]], podléhajícího přímo krajskému úřadu v [[Jičín|Jičíně]]. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh.
+
 
-
Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce.
+
-
V roce [[1905]] je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech<ref>Ottův slovník naučný</ref>.  
+
-
Existovala zde také [[škola]].
+
Na místním hřbitově jsou pochováni [[Sovětský svaz|sovětští]] vojenští zajatci, kteří zahynuli během [[Pochod smrti|pochodu smrti]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]].
Na místním hřbitově jsou pochováni [[Sovětský svaz|sovětští]] vojenští zajatci, kteří zahynuli během [[Pochod smrti|pochodu smrti]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]].
 +
==Pověst==
==Pověst==
-
Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886 - [[1980]]): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy ''Stück Au'', z čehož vzniklo spojení ''Stückau''. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici.
+
Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886–[[1980]]): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy ''Stück Au'', z čehož vzniklo spojení ''Stückau''. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici.
==Zajímavosti==
==Zajímavosti==
* Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník.
* Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník.
Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst.
Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst.
==Reference==
==Reference==
-
 
+
<references/>
{{Město Nová Paka}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Město Nová Paka}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie: Vesnice okresu Jičín]]
+
[[Kategorie:Vesnice okresu Jičín]]

Aktuální verze z 3. 9. 2015, 00:14

Štikov je vesnice, místní část města Nová Paka v okrese Jičín. Štikov býval samostatnou obcí. Z horní části obce je možno při pěkném počasí spatřit nejenom hrad Pecku či vrch Zvičiny, ale i Krkonoše. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice.

Obsah

Historie

Poprvé se uvádí roku 1543. Vznik obce však sahá zřejmě až do dvanáctého století, ale žádný záznam o tom není a také o původu názvu se pouze spekuluje. Je uvedeno, že zakladatel obce si vystavil první příbytek zřejmě v místě dnešního č.p.36. Jeho čtyři synové pak snad na nynějších č.1, 16, 31, 44. Odedávna patřil Štikov k panství peckovskému. Dne 8. prosince 1627 bylo celé peckovské panství, tedy i Štikov, věnováno Albrechtem z Valdštejna nově založenému klášteru kartuziánů ve Valdicích. Po třicetileté válce zůstalo jen pět stavení. Kartuziáni tedy povolávali Němce z podkrkonoší a ze Slezska, kteří vnikali průsmykem žacléřským na Trutnovsko a nejhlouběji do Čech až k Nové Pace. Štikov dosud český poněmčili. Doba Josefa II. a jeho nástupců k tomu nemálo přispěla. Ale živel český zde nikdy nezanikl. V roce 1782 byl valdický klášter zrušen a Štikov byl spolu s celým peckovským panstvím připojen k "náboženskému fondu" a byl nadále spravován z "Kartouz".

Dne 13. dubna 1824 kupuje veřejnou dražbou celé panství Ferdinand z Trautmansdorfu. Po roce 1781 dostal Štikov dědičný úřad rychtáře, podléhajícího přímo krajskému úřadu v Jičíně. Uvedenými rychtáři jsou Josef Wagner, Antonín Wagner a Gustav Groh. Na přelomu 19. a 20. století došlo k opětovnému přirozenému počeštění obce. V roce 1905 je ve Štikově uváděno 195 českých a 109 německých obyvatel v 55 domech[1]. Existovala zde také škola.

Na místním hřbitově jsou pochováni sovětští vojenští zajatci, kteří zahynuli během pochodu smrti na konci 2. světové války.

Pověst

Pověst o vzniku názvu vesnice Štikov, jak jej vyprávěla štikovská rodačka a ve své době nejstarší obyvatelka obce Anna Rumlová, rozená Dixová (1886–1980): Pamatuji, že už za mého mládí povídali staří lidé, že se kdysi jeden z pánů na Pecce při lovu v hlubokých okolních lesích dostal až k pastvinám, kde poblíž své chýše jakýsi pastevec pásl ovce. Pán z Pecky byl napaden nebezpečným medvědem a pastevec mu přispěchal na pomoc. Za záchranu života se mu pán odměnil tím, že ho jmenoval svobodným a věnoval mu na tom místě velký "kus pastvin", což bylo německy Stück Au, z čehož vzniklo spojení Stückau. (Stück = kus, Au = pastvina nebo luh, niva). To se výslovností změnilo na Štikov. Stalo se tak v místech někde nad kostelem, kde si pastevec místo chýše postavil domek. Další domy okolo si postavily jeho děti a vše se později rozrostlo ve vesnici.

Zajímavosti

  • Častá jména staroštikovských rodů: Bayer, Brádle, Briknar, Dlabola, Dont, Dix, Feifar, Geissel, Groh, Knap, Kraus, Krupka, Marx, Medlík, Ruml, Tarant, Wagner, Zahradník.

Ve Štikově je Hotel Štikov a u něj je dopravní hřiště které využívají školy z blízkých vesnic a měst.

Reference

  1. Ottův slovník naučný


Město Nová Paka

Heřmanice • Kumburský Újezd • Nová Paka • Podlevín • Přibyslav • Pustá Proseč • Radkyně • Studénka • Štikov • Valdov • Vlkov • Vrchovina • Zlámaniny