Proplétací stroj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
Proplétat se dají [[textil]]ní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného [[rouno|rouna]] a proplétání [[osnova (textil)|osnovy]] s pásem příčných [[nit]]í.   
Proplétat se dají [[textil]]ní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného [[rouno|rouna]] a proplétání [[osnova (textil)|osnovy]] s pásem příčných [[nit]]í.   
== Proplétání rouna osnovními nitěmi ==
== Proplétání rouna osnovními nitěmi ==
-
[[File:Nähwirken 2.jpg|thumbnail|150px|Schéma proplétání rouna bez vazné niti]]
 
Vlákenné rouno se proplétá vaznými osnovními nitěmi (český systém ''Arachne'', německý ''Maliwatt''), spojenými do [[řetízková vazba pletenin|řetízkové]] nebo [[trikotová vazba pletenin|trikotové vazby]], proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 1500 za minutu. Rouno se tvoří většinou z [[rouno|pavučinky]] [[mykání|válcových mykacích stojů]] kladené v několika vrstvách nad sebou. Proplétací stroj je zpravidla spojen s mykacím strojem do jednoho agregátu, zařízení může zpracovat až 1000 kg umělých vláken za hodinu. <ref>Moderní proplétací stroj MALIWATT http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/965.jsp;jsessionid=EEA18D3A7DFC1018600FB1ACF9D90D9B.kamosprod2</ref> Proplety se vyrábí s hmotností 100-700 g/m² a používají jako čisticí, izolační a obalový materiál.
Vlákenné rouno se proplétá vaznými osnovními nitěmi (český systém ''Arachne'', německý ''Maliwatt''), spojenými do [[řetízková vazba pletenin|řetízkové]] nebo [[trikotová vazba pletenin|trikotové vazby]], proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 1500 za minutu. Rouno se tvoří většinou z [[rouno|pavučinky]] [[mykání|válcových mykacích stojů]] kladené v několika vrstvách nad sebou. Proplétací stroj je zpravidla spojen s mykacím strojem do jednoho agregátu, zařízení může zpracovat až 1000 kg umělých vláken za hodinu. <ref>Moderní proplétací stroj MALIWATT http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/965.jsp;jsessionid=EEA18D3A7DFC1018600FB1ACF9D90D9B.kamosprod2</ref> Proplety se vyrábí s hmotností 100-700 g/m² a používají jako čisticí, izolační a obalový materiál.
== Proplétání rouna svazky vláken ==
== Proplétání rouna svazky vláken ==
Vlákenné rouno tvořením [[očko (pletenina)|oček]] přímo z vlákenného materiálu (český systém ''Arachne-Arabeva''), ze kterých vzniká [[řetízková vazba pletenin|řetízková vazba]]. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně  20 % vláken délších než 40 mm. Oproti systému s vaznou nití se u propletů z vláken dá počítat s cca polovičním výkonem stroje. Proplety váží 130-500 g/m². <ref>Vlastnosti a použití propletů bez vazné niti (německy): http://www.polytex-by.com/de/malimo.php</ref>
Vlákenné rouno tvořením [[očko (pletenina)|oček]] přímo z vlákenného materiálu (český systém ''Arachne-Arabeva''), ze kterých vzniká [[řetízková vazba pletenin|řetízková vazba]]. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně  20 % vláken délších než 40 mm. Oproti systému s vaznou nití se u propletů z vláken dá počítat s cca polovičním výkonem stroje. Proplety váží 130-500 g/m². <ref>Vlastnosti a použití propletů bez vazné niti (německy): http://www.polytex-by.com/de/malimo.php</ref>
== Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním ==
== Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním ==
-
[[File:Multiaxial.jpg|thumbnail|150px|Multiaxiální proplet]]
 
Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „[[útek|útkových]]“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé ''Malimo'', český ''Arachne-Arutex'' aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokladají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. ''multiaxiální proplet''. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání [[filament]]ů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1800 otáček/min. <ref>Příklad proplétacího stroje s ukládáním příčných nití (německy)     
Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „[[útek|útkových]]“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé ''Malimo'', český ''Arachne-Arutex'' aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokladají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. ''multiaxiální proplet''. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání [[filament]]ů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1800 otáček/min. <ref>Příklad proplétacího stroje s ukládáním příčných nití (německy)     
http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=4&ved=0CC0QFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.liba.de%2Fdownload%2Fbrochure%2F04%2520Multiaxial%2FCopcentra%2520MAX%25203%2520CNC.pdf&ei=3ftLTe_KO4r1sgbmq-GNDw&usg=AFQjCNHARcxvrsDZdnfY1SEtcdEK-6EL5A</ref>  
http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=4&ved=0CC0QFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.liba.de%2Fdownload%2Fbrochure%2F04%2520Multiaxial%2FCopcentra%2520MAX%25203%2520CNC.pdf&ei=3ftLTe_KO4r1sgbmq-GNDw&usg=AFQjCNHARcxvrsDZdnfY1SEtcdEK-6EL5A</ref>  
Řádka 16: Řádka 14:
http://bnrunyuan.en.made-in-china.com/product/CoYJDVXyCfcR/China-Stitch-Bonding-Machine-BS1-F-.html</ref>
http://bnrunyuan.en.made-in-china.com/product/CoYJDVXyCfcR/China-Stitch-Bonding-Machine-BS1-F-.html</ref>
V Československu bylo ARACHNE, podobný stroj vlastní konstrukce, patentováno v roce 1951 (vynálezce ''Zmatlík''). <ref>Jednání o čs. stroji Arachne: http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/eknih/1964ns/stenprot/012schuz/s012012.htm</ref> Do roku 1963 bylo zhotoveno asi 20 exeplářů, do 80. let minulého století se pak stroje (s výkonem asi o 30 % nižším než MALI) vyráběly v tehdejších ''Kdyňských strojírnách'' a experimentovalo se s různými možnostmi použití pro netkané textilie <ref>Přednáška H.Ježka o použití proplétací techniky v Československu (německy):  http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=10&ved=0CG0QFjAJ&url=http%3A%2F%2Fwww.lenzing.com%2Ffileadmin%2Ftemplate%2Fpdf%2Fkonzern%2Flenzinger_berichte%2Fausgabe_43_1977%2FLB-0431977122.pdf&ei=ZRZMTb6UDZH0sgaY4qSuDw&usg=AFQjCNEpFO-DhkDWGTaM6dp44tsD4CbfUQ</ref> Z pozdější doby však není o výrobě strojů Arachne nic známo.
V Československu bylo ARACHNE, podobný stroj vlastní konstrukce, patentováno v roce 1951 (vynálezce ''Zmatlík''). <ref>Jednání o čs. stroji Arachne: http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/eknih/1964ns/stenprot/012schuz/s012012.htm</ref> Do roku 1963 bylo zhotoveno asi 20 exeplářů, do 80. let minulého století se pak stroje (s výkonem asi o 30 % nižším než MALI) vyráběly v tehdejších ''Kdyňských strojírnách'' a experimentovalo se s různými možnostmi použití pro netkané textilie <ref>Přednáška H.Ježka o použití proplétací techniky v Československu (německy):  http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=10&ved=0CG0QFjAJ&url=http%3A%2F%2Fwww.lenzing.com%2Ffileadmin%2Ftemplate%2Fpdf%2Fkonzern%2Flenzinger_berichte%2Fausgabe_43_1977%2FLB-0431977122.pdf&ei=ZRZMTb6UDZH0sgaY4qSuDw&usg=AFQjCNEpFO-DhkDWGTaM6dp44tsD4CbfUQ</ref> Z pozdější doby však není o výrobě strojů Arachne nic známo.
-
== Literatura ==
+
 
-
* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
+
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />
 +
== Literatura ==
 +
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 812-823
 +
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 29

Aktuální verze z 23. 4. 2015, 20:06

Proplétací stroj (angl.: stitch bonding machine, něm.: Nähwirkmaschine) je zařízení na výrobu speciálních výplňkových osnovních pletenin, které se řadí k tzv. netkaným textiliím. Princip proplétání: Proplétací dvoudílné jehly prostupují předkládaným výplňkem po celé pracovní šíři stroje tak, že na straně kladecích přístrojů vznikají spojovací kličky a za výplňkem očka. Proplétat se dají textilní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného rouna a proplétání osnovy s pásem příčných nití.

Obsah

Proplétání rouna osnovními nitěmi

Vlákenné rouno se proplétá vaznými osnovními nitěmi (český systém Arachne, německý Maliwatt), spojenými do řetízkové nebo trikotové vazby, proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 1500 za minutu. Rouno se tvoří většinou z pavučinky válcových mykacích stojů kladené v několika vrstvách nad sebou. Proplétací stroj je zpravidla spojen s mykacím strojem do jednoho agregátu, zařízení může zpracovat až 1000 kg umělých vláken za hodinu. [1] Proplety se vyrábí s hmotností 100-700 g/m² a používají jako čisticí, izolační a obalový materiál.

Proplétání rouna svazky vláken

Vlákenné rouno tvořením oček přímo z vlákenného materiálu (český systém Arachne-Arabeva), ze kterých vzniká řetízková vazba. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně 20 % vláken délších než 40 mm. Oproti systému s vaznou nití se u propletů z vláken dá počítat s cca polovičním výkonem stroje. Proplety váží 130-500 g/m². [2]

Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním

Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „útkových“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé Malimo, český Arachne-Arutex aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokladají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. multiaxiální proplet. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání filamentů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1800 otáček/min. [3] Použití: Technické textilie, výztuž kompozitů

Z historie proplétacího stroje

Nejstarší úspěšný patent pochází od Němce Mauersbergra z roku 1949, se seriovou výrobou se začalo v bývalé NDR v roce 1957 pod značkou MALIMO. Strojírenský podnik s tímto jménem převzala v roce 1992 firma Karl Mayer, která zde vyrábí hlavně stroje na proplety se zanášením útku. [4] Proplétací stroje se vyrábí (v roce 2011) mimo jiné také v Číně.[5] V Československu bylo ARACHNE, podobný stroj vlastní konstrukce, patentováno v roce 1951 (vynálezce Zmatlík). [6] Do roku 1963 bylo zhotoveno asi 20 exeplářů, do 80. let minulého století se pak stroje (s výkonem asi o 30 % nižším než MALI) vyráběly v tehdejších Kdyňských strojírnách a experimentovalo se s různými možnostmi použití pro netkané textilie [7] Z pozdější doby však není o výrobě strojů Arachne nic známo.

Reference

  1. ↑ Moderní proplétací stroj MALIWATT http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/965.jsp;jsessionid=EEA18D3A7DFC1018600FB1ACF9D90D9B.kamosprod2
  2. ↑ Vlastnosti a použití propletů bez vazné niti (německy): http://www.polytex-by.com/de/malimo.php
  3. ↑ Příklad proplétacího stroje s ukládáním příčných nití (německy) http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=4&ved=0CC0QFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.liba.de%2Fdownload%2Fbrochure%2F04%2520Multiaxial%2FCopcentra%2520MAX%25203%2520CNC.pdf&ei=3ftLTe_KO4r1sgbmq-GNDw&usg=AFQjCNHARcxvrsDZdnfY1SEtcdEK-6EL5A
  4. ↑ Z historie stroje Malimo (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/kmweltweit/67.jsp
  5. ↑ Proplétací stroj čínské výroby (anglicky): http://bnrunyuan.en.made-in-china.com/product/CoYJDVXyCfcR/China-Stitch-Bonding-Machine-BS1-F-.html
  6. ↑ Jednání o čs. stroji Arachne: http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/eknih/1964ns/stenprot/012schuz/s012012.htm
  7. ↑ Přednáška H.Ježka o použití proplétací techniky v Československu (německy): http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=10&ved=0CG0QFjAJ&url=http%3A%2F%2Fwww.lenzing.com%2Ffileadmin%2Ftemplate%2Fpdf%2Fkonzern%2Flenzinger_berichte%2Fausgabe_43_1977%2FLB-0431977122.pdf&ei=ZRZMTb6UDZH0sgaY4qSuDw&usg=AFQjCNEpFO-DhkDWGTaM6dp44tsD4CbfUQ

Literatura

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 812-823
  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 29


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Propl%C3%A9tac%C3%AD_stroj“