V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Okres Plzeň-jih

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „Josef Hlávka“ textem „Josef Hlávka“)
(+ Základní mapa)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 14: Řádka 14:
SPZ=PJ
SPZ=PJ
}}
}}
-
[[Soubor:Zelená hora na Nepomucku.jpg|thumb|right|Dominantou kraje je zámek Zelená Hora u Nepomuku.]]
+
[[Soubor:Map CZ - district Plzen-jih.PNG|thumb|290px|Okres Plzeň-jih – poloha v rámci kraje a ČR]]
 +
[[Soubor:Zelená hora na Nepomucku.jpg|thumb|220px|Dominantou kraje je zámek Zelená Hora u Nepomuku.]]
'''Okres Plzeň-jih''' je [[okres]]em v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Jeho sídlem je město [[Plzeň]], které ovšem není jeho součástí. Rozloha okresu je 990,04 km², počet obyvatel je 58 404 osoby (hustota zalidnění je 59 obyvatel na 1 km²). V okrese Plzeň-jih je 90 obcí, z toho 7 měst a 1 městys.
'''Okres Plzeň-jih''' je [[okres]]em v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Jeho sídlem je město [[Plzeň]], které ovšem není jeho součástí. Rozloha okresu je 990,04 km², počet obyvatel je 58 404 osoby (hustota zalidnění je 59 obyvatel na 1 km²). V okrese Plzeň-jih je 90 obcí, z toho 7 měst a 1 městys.
Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města [[Plzeň]]. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou [[Přeštice]], [[Stod]] nebo [[Nepomuk]], nebo okolních okresních měst (zejm. měst [[Klatovy]] a [[Domažlice]]).
Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města [[Plzeň]]. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou [[Přeštice]], [[Stod]] nebo [[Nepomuk]], nebo okolních okresních měst (zejm. měst [[Klatovy]] a [[Domažlice]]).
Řádka 20: Řádka 21:
== Změny od 1. 1. 2007 ==
== Změny od 1. 1. 2007 ==
Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.
Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.
-
[[Soubor:Nebilovy zamek.jpg|thumb|Barokní zámek Nebílovy se stal po rekonstrukci vyhledávaným turistickým cílem.]]
+
 
== Přírodní podmínky ==
== Přírodní podmínky ==
 +
[[Soubor:Nebilovy zamek.jpg|thumb|220px|Barokní zámek Nebílovy se stal po rekonstrukci vyhledávaným turistickým cílem.]]
=== Struktura povrchu ===
=== Struktura povrchu ===
Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří [[Brdská vrchovina|Brdy]] na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí [[Míšov]], najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.
Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří [[Brdská vrchovina|Brdy]] na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí [[Míšov]], najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m.
Řádka 36: Řádka 38:
V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je [[Merklínský rybník]] – 35,8 ha.
V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je [[Merklínský rybník]] – 35,8 ha.
== Hospodářství okresu ==
== Hospodářství okresu ==
-
[[Soubor:Dobřany_(Stod,_CZE)_-_St._Vít_Church.jpg|thumb|Druhé největší město na okrese - Dobřany je známé zejména díky své rozsáhlé psychiatrické léčebně.]]
+
[[Soubor:Dobřany_(Stod,_CZE)_-_St._Vít_Church.jpg|thumb|220px|Druhé největší město na okrese - Dobřany je známé zejména díky své rozsáhlé psychiatrické léčebně.]]
Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný [[region]]. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.
Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný [[region]]. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.
=== Průmysl ===
=== Průmysl ===

Aktuální verze z 12. 4. 2015, 23:58


Okres Plzeň-jih – poloha v rámci kraje a ČR
Dominantou kraje je zámek Zelená Hora u Nepomuku.

Okres Plzeň-jih je okresem v Plzeňském kraji. Jeho sídlem je město Plzeň, které ovšem není jeho součástí. Rozloha okresu je 990,04 km², počet obyvatel je 58 404 osoby (hustota zalidnění je 59 obyvatel na 1 km²). V okrese Plzeň-jih je 90 obcí, z toho 7 měst a 1 městys. Okres se rozkládá, jak jeho název napovídá, jižně od krajského města Plzeň. S rostoucí vzdálenosti od Plzně její vliv na obce okresu klesá, naopak stoupá vliv menších měst okresu jako jsou Přeštice, Stod nebo Nepomuk, nebo okolních okresních měst (zejm. měst Klatovy a Domažlice). Sousedí s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Klatovy, Rokycany, středočeským okresem Příbram a jihočeským okresem Strakonice.

Obsah

Změny od 1. 1. 2007

Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb. byly ke dni 1. 1. 2007 pozměněny hranice okresu. Obce (zejména v severovýchodních oblastech okresu) spadající do SORP Plzeň byly včleněny přímo do okresu Plzeň-město. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel byl tento krok pro okres dosti citelný – rozloha okresu se tím zmenšila asi o 95 km², počet obyvatel poklesl přibližně o 10 tisíc osob. Zároveň byly do okresu přičleněny dosavadní obce okresu Klatovy – Nezdice a Borovy ze SORP Přeštice.

Přírodní podmínky

Barokní zámek Nebílovy se stal po rekonstrukci vyhledávaným turistickým cílem.

Struktura povrchu

Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, v jeho střední části pak Přešticko-blovická vrchovina. Přirozenou hranici mezi západními a středními Čechami tvoří pohoří Brdy na východní hranici okresu. V tomto pohoří, nad vsí Míšov, najdeme nejvyšší bod okresu – Nad Maráskem, který je vysoký 802 m. K 31. prosinci 2003 má okres celkovou plochu 1 075,95 km², z toho:

  • 60,3 % zemědělských pozemků, které z 72,37 % tvoří orná půda (43,64 % rozlohy okresu)
  • 39,7 % ostatní pozemky, z toho 75,66 % lesy (30,04 % rozlohy okresu)

Surovinové zdroje

Severní část okresu je relativně bohatá na různé druhy surovin. V okolí vesnice Štěnovice se těží žula, území mezi Přešticemi a Dobřany je bohaté na kaolín a jíl.

Vodstvo

Pro okres Plzeň-jih jsou významné 3 řeky – Úhlava, Úslava a Radbuza. Pro okres nejvýznamnější je Úslava. Vzniká u městyse Žinkovy. Do Žinkovského rybníka přitékají potoky Bradlava a Tůně, z něj vytéká již řeka Úslava. Její tok se poté stáčí k východu a obtéká Zelenou horu nad městem Nepomuk. Za ním se opět stáčí, tentokrát k severu a protéká městem Blovice. U Žákavy opouští území okresu a teče dále přes Starý Plzenec do Plzně, kde ústí zprava do Berounky. Její délka na území okresu je 39 km. Řeka Radbuza přitéká do okresu z Českého Lesa. Na jeho území se objevuje u obce Hradec u Stoda. Protéká Stodem, Chotěšovem a Dobřany, za nimiž vtéká na území města Plzeň. Tam je její tok vzedmut hladinou vodní nádrže České údolí. Za její hrází řeka pokračuje dále do Plzně, v Doudlevcích přijímá zprava řeku Úhlavu, aby mohla v centru města zprava ústit do Mže. Délka řeky na území okresu je 29 km. Poslední významnou řekou je Úhlava. Ta přitéká ze Šumavy, a Klatovsko opouští za obcí Červené Poříčí. Jako první obcí jižního Plzeňska protéká Borovy. Dále teče přes největší město okresu – Přeštice, a obec Štěnovice, za níž vtéká na území Plzně. V Doudlevcích ústí zprava do Radbuzy. Její délka na území okresu je 31 km. V okrese najdeme ale také řadu rybníků zejména v okolí Nepomuku a Merklína. Největším rybníkem je ale rybník Žinkovský o rozloze 57,8 ha. Druhý největší je Merklínský rybník – 35,8 ha.

Hospodářství okresu

Druhé největší město na okrese - Dobřany je známé zejména díky své rozsáhlé psychiatrické léčebně.

Hospodářsky je jižní Plzeňsko relativně silný a významný region. Příznivými faktory jsou blízkost Plzně, kvalitní zemědělská půda a dostatek surovin.

Průmysl

Nerostné suroviny tvoří dobrou základnu pro zpracovatelský průmysl – vzhledem k těženým surovinám je na území jižního Plzeňska nejvíce zastoupen průmysl stavebních hmot, který zaměstnává největší množství pracovníků. Jedná se zejména o firmu Lasselsberger, která má na okrese obrovský závod v obci Chlumčany u Dobřan. Firma vyrábí zejména keramické výrobky a stavební hmoty. Mezi další významné průmyslové podniky okresu řadíme LEKOV Blovice, OKAL Žákava, ELYTEX Nepomuk, Silnice Nepomuk, VISHAY ELECTRONIC Přeštice a České cihelny Stod.

Zemědělství

Jižní Plzeňsko má v rámci zemědělství velmi významnou úlohu pro celý Plzeňský kraj. Rostlinná výroba se zaměřuje na pěstování pšenice a ječmene, pěstují se také brambory, řepka a kukuřice (na siláž i zrno). Živočišná výroba produkuje a chová zejména skot, drůbež a prasata. Největší zemědělské podniky a družstva sídlí v obcích Blovice, Kasejovice, Merklín, Dolní Lukavice, Střížov, Dnešice, Chotěšov a Stod (tj. skoro ve všech velkých střediskách okresu).

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 69 058 34 749
50,32 % 		34 309
49,68 %
průměrný věk 40,3 41,6 38,9
  • hustota zalidnění: 64 ob./km²
  • 43,99 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 16 780
Průměrný plat 14 681 Kč
Nezaměstnaných 1 815
Míra nezaměstnanosti 5,38 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 40
Základní školy 29
Gymnázia 1
Střední školy průmyslové školy 2
Střední odborná učiliště 3
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 188
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 28
Lékárny 14

Zdroj

Doprava

Dopravní síť okresu je přímým obrazem jeho polohy – z Plzně vybíhají jižním směrem 3 důležité tahy. Západní dopravní tah směřuje na Domažlicko a na hraniční přechod s Německem Folmava (resp. Česká Kubice) / Furth im Wald. Zahrnuje železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice a silnici I/26 v obdobném směru. Na těchto tazích leží zejména významné město Stod. Prostřední dopravní tah zajišťuje spojení Plzně a Klatovska. Je zastoupen silnicí I/27, patřící do evropské silniční sítě jako E53 a železniční tratí 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda. Na tomto tahu leží města Přeštice a Švihov. Od roku 2004 se jezdí v úseku od křížení s II/180 po čtyřproudém přivaděči až k Borské věznici v Plzni. Přivaděč se u Šlovic kříží s dálnicí D5. Ke konci roku 2009 se začne stavět čtyřproudá silnice od kříž s II/180 až ke městu Přeštice. Východní dopravní tah okresu je tvořen silnicí I/20, patřící do evropské silniční sítě jako E49 a hlavní železniční tratí 190 Plzeň-České Budějovice. Je naprosto zásadní pro spojení západních a jižních Čech. Oba tahy směřují na Okres Strakonice, Okres Písek a nakonec do krajského města Jihočeského kraje Českých Budějovic. Na tomto tahu leží město Nepomuk. Významná je také silnice II/230 (do prosince 1998 I/21), která je západo-východní „osou“ okresu, a spojuje města Stod, Přeštice a Nepomuk, na druhou stranu však po ní mohou jezdit pouze vozidla do 5 tun v úseku Přeštice - Stod kvůli nevyhovujícím parametrům.

Cestovní ruch

Jižní Plzeňsko sice nepatří mezi hlavní rekreační oblasti Plzeňského kraje, je ale velmi dobrým a příjemným rekreačním zázemím města Plzně. Životní prostředí v oblasti je relativně čisté s velkým množstvím různých přírodních krás a zajímavostí. Jmenujme například horské bukové lesy na úbočí brdského pohoří, pralesovitou bučinu Chynínské louky u Čížkova. Půvabná je ale i prostá krajina v okolí Nepomuku (s dominantou Zelené hory), Nebílov a Merklína. Oblast je také bohatá na kulturní a historické památky. Patří mezi nejdéle osídlení části západních Čech. Z památek jmenujme barokní zámek Nebílovy, hrad Vlčtejn, klášter pod Zelenou horou (Nepomuk), bývalý klášter Chotěšov nebo zámek Žinkovy. Zachovalé centrum mají města Dobřany a Nepomuk. Lidovou architekturu představují vesnice Mítov, Lipnice a Řesanice. Na území okresu pobývali také četní významní lidé. Jmenujme zejména hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu, který je přeštickým rodákem. Tamtéž se narodil také významný architekt Josef Hlávka. V Dolní Lukavici najdeme dosud památky na pobyt významného hudebního skladatele Josefa Haydna.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Změna hranice okresu

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Plzeň-jih také obce:

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Okres Plzeň-jih
          Plzeňský kraj
Okresy kraje:

Domažlice • Klatovy • Plzeň-jih • Plzeň-město • Plzeň-sever • Rokycany • Tachov

   Největší města:

Plzeň • Klatovy • Rokycany • Tachov • Sušice • Domažlice • Stříbro • Nýřany • Přeštice • Dobřany

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres_Plze%C5%88-jih“