Játrovky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 26. 6. 2014, 21:42

Játrovky (Marchantiophyta) jsou stélkaté zelené rostliny, které tradičně zařazujeme spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty. Latinský název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický vzhled mnoha zástupců.

Morfologie

Játrovky tvoří tři základní typy stélek. Vývojově nejpůvodnější je stélka lupenitá (frondosní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově nejpokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliosní) a zde se již setkáváme s diferencovaným stonkem (kauloid), listy (fyloidy) a samozřejmě též s rhizoidy (např. Chiloscyphus). Třetím typem jsou pak přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).

Ekologie

Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. V naší přírodě se s nimi setkáváme nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), nebo na čerstvě rozrušené půdě a kamenech koryt potoků (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerofytní trávníky (Mannia fragrans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi nejvýznamnější stromové epifyty.

Historie

Játrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin. Fosilní nálezy datují jejich vznik již v období svrchního karbonu.

Rozmnožování

Játrovky mají pohárky, které jim slouží k nepohlavnímu rozmnožování. Rovněž se samozřejmě rozmnožují pohlavně, pomocí spor produkovaných samičími pohlavními orgány po jejich oplození bičíkatými samčími gametami.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii