V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Mars 96

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Mars-96 3s.jpg|thumb|Mars 96]]
+
[[Soubor:Mars-96 3s.jpg|thumb|220px|Mars 96]]
-
[[Soubor:Mars96 surface station.jpg|thumb|Přistávací modul]]
+
[[Soubor:Mars96 surface station.jpg|thumb|220px|Přistávací modul]]
'''Mars 96''', také označována '''Mars 8''', byla sovětská sonda vyrobená s mezinárodní účastí 22 států, jejíž cílem byla planeta [[Mars (planeta)|Mars]]. Byla označena v katalogu [[COSPAR]] jako 1996-064A. Odstartovala koncem roku 1996. Náklady mise byly 64 milionů dolarů, podle jiných zdrojů daleko přes 100 mil. dolarů. Mise byla neúspěšná.
'''Mars 96''', také označována '''Mars 8''', byla sovětská sonda vyrobená s mezinárodní účastí 22 států, jejíž cílem byla planeta [[Mars (planeta)|Mars]]. Byla označena v katalogu [[COSPAR]] jako 1996-064A. Odstartovala koncem roku 1996. Náklady mise byly 64 milionů dolarů, podle jiných zdrojů daleko přes 100 mil. dolarů. Mise byla neúspěšná.
Řádka 17: Řádka 17:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Program Mars}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Program Mars]]
[[Kategorie:Program Mars]]
[[Kategorie:1996]]
[[Kategorie:1996]]

Aktuální verze z 11. 3. 2014, 23:30

Mars 96
Přistávací modul

Mars 96, také označována Mars 8, byla sovětská sonda vyrobená s mezinárodní účastí 22 států, jejíž cílem byla planeta Mars. Byla označena v katalogu COSPAR jako 1996-064A. Odstartovala koncem roku 1996. Náklady mise byly 64 milionů dolarů, podle jiných zdrojů daleko přes 100 mil. dolarů. Mise byla neúspěšná.

Obsah

Cíl mise

Měla vykonat cestu dlouhou 82 milionů km k planetě Mars, podílet se na průzkumu jeho povrchu a hledat známky případných forem života.

Konstrukce sondy

Udaná hmotnost při startu byla 6825 kg. Měla mj. silně radioaktivní energetické plutoniové články. Výrobcem sondy byl ruský výrobce NPO im. S. A. Lavočkina. Skládala se z orbitální části, dvou přistávacích pouzder - stanic, penetrátorů a motorové jednotky. Mezinárodní bylo bohaté přístrojové vybavení určené pro měření slunečního větru a parametrů okolí a povrchu Marsu.

Průběh letu

Sonda s raketou Proton-K/D-2 odstartovala z kosmodromu Bajkonur dne 16. listopadu 1996. Dostala se na orbitu Země, jenže zde nenastaroval čtvrtý stupeň rakety Proton, který ji měl nasměrovat na dráhu k Marsu. Jiné zdroje příčinu neúspěchu spatřují v nefunkčním motoru sondy, která se od rakety na orbitě oddělila a měla s pomocí motoru odstartovat na únikovou dráhu. Sonda se vrátila do atmosféry 17. listopadu 1996 v oblasti nad Velikonočním ostrovem a její trosky spadly do oceánu. Australská vláda vyhlásila poplach v obavě, zda nedošlo k zamoření smrtelnou dávkou radioaktivity z plutoniových článků. Tyto však zřejmě nerozbité skončily na dně oceánu. Čtvrtý stupeň rakety spadl na Zem o den později.

Externí odkazy


Program Mars

Mars 1Mars 2Mars 3Mars 4Mars 5Mars 6Mars 7Mars 96