Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Vráž (okres Beroun)
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 53: | Řádka 53: | ||
== Pohled na obec Vráž == | == Pohled na obec Vráž == | ||
- | + | {{Panorama1 | |
- | + | |Fotovyska=333 | |
- | + | |Sirkaobrazku=1200 | |
- | + | |Nazevfoto=obec_vraz.jpg | |
+ | |Popisek1=Panorama obce | ||
+ | |Popisek2=Pohled na Vráž směrem od severu na jih, foceno z rozhledny nad obcí [[Lhotka u Berouna]].<br />V pozadí obrázku vyčnívá Svatojánská skála, dominanta nad obcí [[Svatý Jan pod Skalou]].}} | ||
+ | |||
{{Commonscat|Vráž (Beroun District)}}{{Článek z Wikipedie}}{{Okres Beroun}} | {{Commonscat|Vráž (Beroun District)}}{{Článek z Wikipedie}}{{Okres Beroun}} | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Beroun]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Beroun]] | ||
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] |
Aktuální verze z 1. 3. 2014, 11:57
Obec Vráž se nachází v okrese Beroun, kraji Středočeském.
Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 920 obyvatel.
Historie
První zmínka o obci je v historických písemných pramenech činěna k roku 1320, kdy se připomíná rychtář ve Vráži ("iudex de Wraz"). Z další zprávy z roku 1357 vychází najevo, že ves byla součástí panství příslušného k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. Hrad, který dal vybudovat císař a český král Karel IV. byl stavěn v letech 1348 - 1355. Při hradním kostele Nanebevzetí Panny Marie byla zřízena kolegiátní kapitula majetkově zajištěna krom jiného i platy z obce Vráž. Osudy obce Vráž jsou shodné s dějinami panství hradu Karlštejn. V roce 1625 byly statky příslušné ke Karlštejnu a s nimi i Vráž předány k užívání královně. Před předáním karlštejnského panství královnině komoře bylo panství v roce 1622 odhádáno a ve výčtu příslušných vsí byla jmenována i Vráž. V roce 1631 byly hrad a panství zastaveny Janovi Kavkovi Říčanskému z Říčan (+ 1645). Z jeho tří dcer Ludmila Benigna, vdaná za Františka Matyáše ze Šternberka (+ 1650), nakonec získala větší díl Karlštejna a prodala jej synovi Janovi Norbertovi hr. ze Šternberka (+ 1678). V roce 1693 bylo českou královskou komorou panství karlštejnské odhádáno a rozhodnuto o jeho prodeji s výjimkou hradu, který se stal opět vlastnictvím krále. Nakonec získala panství v roce 1705 císařovna Eleonora. Po ní dědily a užívaly panství manželky panovníků jako věnné panství české královny. A to až do roku 1755, kdy Marie Terezie věnovala statek nově zřízenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Ten byl vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje na návsi se datuje od roku 1380.
Dominantou obce Vráž je věž kostela sv. Bartoloměje. Jeho mohutná věž má díky dlátkovitému tvaru střechy charakteristickou siluetu. Střecha věže je zcela mimořádně opatřena dvěma dvojramennými kříži. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1380 v tzv. vizitačních aktech pražského arcibiskupství.
- Hřbitov, na kterém je pohřbena operní pěvkyně Marta Krásová.
Obec Vráž v literatuře
- František Palacký - 1848 W Praze - Popis Králowstwí českého, str. 248, Berounsko: -Wráž- 44 domů 307 obyvatel.
- Václav Kolyška - Místopisný slovník království českého cca 1880 - Vráž, katastr. i místní obec 6,45 Km2 ,72 domů, 602 Čechů, hejtm. Hořovice zastupitelství okr. Beroun, býv. panství Týn Karlův, fara a pošta Loděnice, filiální kostel sv. Bartoloměje 2tř. škola/IV,4/ cihelna, samota: Na Lesích.
Znak a prapor
- Znak: V modrém štítě na zeleném návrší s položeným stříbrným nožem se zlatou rukojetí, stříbrná věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma zlatými patriaršími křížky a dvěma stříbrnými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Věž je inspirována věží kostela sv. Bartoloměje ve Vráži. Věž, stejně jako ve skutečnosti stojí na návrší, které zde může plnit funkci mluvícího znamení. Vráž má původ v pojmenování pro kopec, návrší, pahorek atp. Nůž v návrší jako atribut sv. Bartoloměje určuje věž jako věž kostela se zasvěcením tomuto světci, modrá barva šítu je barvou oblohy a umísťuje věž a návrší do "reálného" přirozeného prostředí.
- Prapor: List tvoří žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu, bílo- modro-bíle dělený v poměru 1 : 3 : 1, a tři vodorovné pruhy opačných barev. V modrém žerďovém poli na zeleném návrší bílá věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma žlutými patriaršími křížky a dvěma bílými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Pod věží bílý nůž se žlutou rukojetí hrotem k žerdi a ostřím k dolnímu okraji. Modré pole v žerďové části opakuje podobu znaku. Barevnost ostatních částí praporu je odvozena od základních tinktur znaku - modré od barvy štítu a bílé od tinktury věže.
Pohled na obec Vráž
V pozadí obrázku vyčnívá Svatojánská skála, dominanta nad obcí Svatý Jan pod Skalou.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Města, městyse a obce okresu Beroun |
---|
Bavoryně • Beroun • Běštín • Broumy • Březová • Bubovice • Bykoš • Bzová • Cerhovice • Drozdov • Felbabka • Hlásná Třebaň • Hořovice • Hostomice • Hředle • Hudlice • Hvozdec • Hýskov • Chaloupky • Chlustina • Chodouň • Chrustenice • Chyňava • Jivina • Karlštejn • Komárov • Koněprusy • Korno • Kotopeky • Králův Dvůr • Kublov • Lážovice • Lhotka • Libomyšl • Liteň • Loděnice • Lochovice • Lužce • Malá Víska • Málkov • Měňany • Mezouň • Mořina • Mořinka • Nenačovice • Nesvačily • Neumětely • Nižbor • Nový Jáchymov • Olešná • Osek • Osov • Otmíče • Otročiněves • Podbrdy • Podluhy • Praskolesy • Rpety • Skřipel • Skuhrov • Srbsko • Stašov • Suchomasty • Svatá • Svatý Jan pod Skalou • Svinaře • Tetín • Tlustice • Tmaň • Točník • Trubín • Trubská • Újezd • Velký Chlumec • Vinařice • Vižina • Vráž • Všeradice • Vysoký Újezd • Zadní Třebaň • Zaječov • Záluží • Zdice • Žebrák • Železná |