V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kostní dřeň

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 12. 2. 2014, 14:37

Ilustrace buněk kostní dřeně

Kostní dřeň (medulla ossea), lidově morek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris) dlouhých kostí a prostory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové krvninky a krevní destičky. Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání.

Obsah

Druhy kostní dřeně

Tělo obsahuje asi 2,6 kg kostní dřeně. Existují tři druhy kostní dřeně: červená kostní dřeň (medulla ossium rubra) a žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava). Oba typy obsahují velké množství krevních cév a vlásečnic. Ve stáří vzniká ještě šedá kostní dřeň (medulla ossium grisea), želatinové konzistence.

červená kostní dřeň

Červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek vzniká právě v červené kostní dřeni. V okamžiku narození je veškerá kostní dřeň červená. Je složena ze sítě retikulárního vaziva, které je hustě prostoupeno krevními vlásečnicemi. S přibývajícím věkem se v dlouhých kostech mění ve žlutý typ. Zůstává však v plochých kostech (lebka), obratlech, pánvi, žebrech, zápěstních a zánártních kostech, kostech pánevních a v kosti hrudní, v dlouhých kostech se udržuje pouze při kloubních koncích v houbovité kostní tkáni. Tento orgán krvetvorby se vyšetřuje nabodnutím hrudní kosti (sternální punkce). Dárci poskytují kostí dřeň z kosti pánevní.

žlutá kostní dřeň

Vzniká z kostní dřeně červené nahrazováním původního retikulárního vaziva vazivem tukovým, proto je charakteristická žlutou barvou.Přibližně od 20. roku začíná být podíl červené a žluté kostní dřeně vyrovnaný. Krvetvorba zde není.V dospělosti se nachází v prostředních částech dlouhých kostí (stehenní kost, záprstní a nártní kosti, kost lýtková apod.).

šedá kostní dřeň

Vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku v pozdním věku. Má průsvitný vzhled a želatinový charakter. Krvetvorba zde není.

Související články

Externí odkazy

  • Čihák, R. (2001): Anatomie I. Vydání druhé, upravené a doplněné. Praha, Grada.