Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kapitula
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 20. 1. 2014, 20:31
Kapitula (katedrální nebo kolegiátní) je sborem kanovníků, tj. společenstvím kněží konkrétní církve, jimž přísluší konat slavnostní bohoslužbu (liturgie) v katedrálním nebo kolegiátním kostele. Kapitula kromě toho plní úkoly, jimiž byla nadána právem nebo pověřena diecézním biskupem. Původně byla jednou z klíčových úloh katedrální kapitoly volba biskupa, v průběhu dějin však došlo k tužší centralizaci církve a biskupy římskokatolické církve dnes jmenuje do funkcí výhradně papež. Katedrální kapituly může zákonně a dovoleně zřídit, změnit nebo zrušit Apoštolský stolec. V rámci katolické církve existují kapituly pouze v římskokatolické církvi, protože právo řeckokatolické církve a dalších východních katolických církví tento institut nezná. Kapitula se řídí vlastními stanovami (též statutem), které schválí sídelní biskup, při zachování zakladatelovy vůle (donátora) stanoví zřízení kapituly i počet kanovníků. Mimoto dále určí, které bohoslužby liturgie a další služby má kapitula a jednotliví kanovníci (kněží přináležející ke kapitule) konat. Při dodržení ustanovení obecného práva stanoví podmínky vyžadované k platnosti a povolení jednání. Kapitula je mimo to sborem (společenstvím) zasvěcených osob (též řeholníků), které se podílí v řádu či řeholní kongregaci, případně jiné společenosti zasvěceného života, na vlastní správě a životě komunity. Základní součástí klášterů je proto také kapitulní síň. Kapituly byly zachovány taktéž v odloučených církvích, jež odvozují svůj původ od církve římskokatolické, především v anglikánské církvi. Existují také ve švédské luterské církvi, kde však mají charakter ústředních administrativně-právních orgánů diecézí.
Řádová kapitula
Kapituly existují také v rámci církevních řádů. Tyto tzv. řádové kapituly představují shromáždění všech, popřípadě jen některých členů (např. delegátů) dotyčného řádu. Taková kapitula se označuje jako generální (všeobecná), jestliže se jí účastní členové či delegáti ze všech zemí, ve kterých řád působí (nikoliv jen z určité země nebo z určitého regionu). Jako řádová kapitula se v minulosti označovalo také shromáždění nejvýznačnějších nositelů nějakého řádu, které rozhodovalo o tom, komu bude dotyčný řád udělen (v současnosti však uděluje řády a vyznamenání zpravidla hlava státu na návrh určité komise nebo výboru).
Související články
Literatura
- Kodex kanonického práva, Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6
- Pátrová Karin: Prebendy nejstarších kolegiátních kapitul do sklonku 14. století (Stará Boleslav, Litoměřice, Vyšehrad), in: Český časopis historický, 106, 2008, 505-533
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |