Petljakov Pe-8
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Výrazné vylepšení) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = [[bombardovací letoun]] | |typ = [[bombardovací letoun]] | ||
|výrobce = | |výrobce = | ||
| - | |image = | + | |image = [[Soubor:Tupolev TB-7 (Ant-42, Pe-8) (14260356248).jpg|250px]] |
|text = Bombardovací letadlo Pe-8 | |text = Bombardovací letadlo Pe-8 | ||
|konstruktér = Petljakov | |konstruktér = Petljakov | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
|hlavní uživatel = SSSR | |hlavní uživatel = SSSR | ||
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
| - | }} | + | }}'''Petljakov Pe-8''' (před rokem [[1941]] označovaný '''TB-7''') se měl stát nejdůležitějším těžkým sovětským [[Bombardér|bombardovacím letounem]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. |
| - | + | ||
| + | Postaveno však bylo pouze 81 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla. | ||
== Vývoj == | == Vývoj == | ||
| + | Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce [[1936]] pod původním civilním označením '''ANT-42''', vojenským TB-7, konstruktérská skupina pod vedením V. M. [[Petljakov]]a. První let se konal 27. prosince téhož roku. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. Během času byly prováděny postupné změny a modernizace, byly zkoušeny různé typy [[motor]]ů, přičemž problém byl vyřešen až v roce [[1939]], kdy bylo letadlo osazeno výškovými motory AM-35A. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osadky vzrostl na deset. V závěru roku [[1939]] byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby. Do výzbroje byl zaveden roku [[1941]], kdy byl nově označen na Pe-8. Na přelomu let 1941–1942 byly do letounů montovány motory AŠ-82FN, avšak i těchto byl nedostatek. Od roku [[1943]] byly používány motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km. | ||
| - | + | Výroba letadel byla ukončena v roce [[1944]]. | |
| - | + | [[Soubor:Пе–8, доставивший в Вашингтон советскую делегацию в 1942 г.jpg|thumb|240px|Američtí důstojníci prohlížejí letadlo Pe-8, které dopravilo do Washingtonu sovětskou delegaci (1942)]] | |
== Bojové úžití == | == Bojové úžití == | ||
| + | Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném [[Třetí říše|Německu]]. | ||
| - | + | Stroje Pe-8 bombardovaly třeba [[Berlín]], Královec (Königsberg, dnes [[Kaliningrad]]), [[Budapešť]], [[Štětín]], či [[Gdaňsk]]. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při testování proudových letadel. | |
| - | == | + | == Technická data (s motorem AM-35A) == |
| - | + | * Pohonné jednotky: původně čtyři M-34FRN každý o výkonu 770 kW / 930 k, v kombinaci s centrálním kompresorem poháněným motorem Hispano Suiza 12Ybrs o výkonu 704 kW / 850 k,<br />později čtyři řadové motory Mikulin AM-35A, každý o výkonu 994 kW (1 200 k), nakonec čtyři vzduchem chlazené AŠ-82FN o výkonu 1 261 / 1 532 kW (1 523 / 1 850 k). | |
| - | + | [[File:Petlyakov Pe-8.jpg|thumb|240px|Petljakov Pe-8]] | |
| - | * Pohonné jednotky: původně čtyři M-34FRN každý o výkonu 770 kW / 930 k, v kombinaci s centrálním kompresorem poháněným motorem Hispano Suiza 12Ybrs o výkonu 704 kW / 850 k, později čtyři řadové motory Mikulin AM-35A, každý o výkonu 994 kW (1 200 k), nakonec čtyři vzduchem chlazené AŠ-82FN o výkonu 1 261 / 1 532 kW (1 523 / 1 850 k). | + | ; Technické údaje |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
* '''Rozpětí:''' 39,10 m | * '''Rozpětí:''' 39,10 m | ||
* '''Délka:''' 23,59 m | * '''Délka:''' 23,59 m | ||
| + | * '''Výška:''' 6,1 m | ||
* '''Nosná plocha:''' 188,68 m<sup>2</sup> | * '''Nosná plocha:''' 188,68 m<sup>2</sup> | ||
| - | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 16 000 kg | + | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 16 000 kg |
| - | * '''Vzletová hmotnost:''' 27 000 kg | + | * '''Vzletová hmotnost:''' 27 000 kg |
| + | * '''Pohonná jednotka:''' 4 × [[dvanáctiválcový vidlicový motor]] [[Mikulin AM-35|Mikulin AM-35A]] | ||
| + | * '''Výkon pohonné jednotky:''' 4 × 999 kW | ||
| + | |||
| + | ; Výkony | ||
* '''Maximální rychlost:''' 441 km/h | * '''Maximální rychlost:''' 441 km/h | ||
| - | * '''Dostup:''' 9 300 m | + | * '''Počáteční stoupavost:''' 260 m/min |
| - | * '''Dolet:''' 4 700 km | + | * '''Dostup:''' 9 300 m |
| + | * '''Dolet:''' 4 700 km | ||
| + | |||
| + | ; Výzbroj | ||
| + | * 2 × [[letecký kanón]] [[ŠVAK]] ráže 20 mm | ||
| + | * 2 × kulomet UBT ráže 12,7 mm | ||
| + | * 2 × kulomet [[ŠKAS]] ráže 7,62 mm | ||
| + | * 4 000 až 5 000 kg [[letecká puma|pum]] v trupové [[Pumovnice|pumovnici]] | ||
== Externí Odkazy == | == Externí Odkazy == | ||
| - | * [http://airwar.valka.cz/sssr/pe_08/index.php Airwar.valka.cz | + | * [https://web.archive.org/web/20070305003022/http://airwar.valka.cz/sssr/pe_08/index.php Archive.org – Airwar.valka.cz: článek o typu Pe-8] |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Petlyakov+Pe-8}}{{Commonscat|Petlyakov Pe-8}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry]] | [[Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry]] | ||
[[Kategorie:Letadla Petljakov]] | [[Kategorie:Letadla Petljakov]] | ||
Aktuální verze z 7. 9. 2025, 08:41
| Pe-8/TB-7 | ||
_(14260356248).jpg)
| ||
| Bombardovací letadlo Pe-8 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | bombardovací letoun | |
| Výrobce | ||
| Konstruktér | Petljakov | |
| První let | 1936 | |
| Zařazen | 1939 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 81 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | SSSR | |
Petljakov Pe-8 (před rokem 1941 označovaný TB-7) se měl stát nejdůležitějším těžkým sovětským bombardovacím letounem ve druhé světové válce.
Postaveno však bylo pouze 81 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla.
Obsah |
Vývoj
Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce 1936 pod původním civilním označením ANT-42, vojenským TB-7, konstruktérská skupina pod vedením V. M. Petljakova. První let se konal 27. prosince téhož roku. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. Během času byly prováděny postupné změny a modernizace, byly zkoušeny různé typy motorů, přičemž problém byl vyřešen až v roce 1939, kdy bylo letadlo osazeno výškovými motory AM-35A. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osadky vzrostl na deset. V závěru roku 1939 byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby. Do výzbroje byl zaveden roku 1941, kdy byl nově označen na Pe-8. Na přelomu let 1941–1942 byly do letounů montovány motory AŠ-82FN, avšak i těchto byl nedostatek. Od roku 1943 byly používány motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km.
Výroba letadel byla ukončena v roce 1944.
Bojové úžití
Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu.
Stroje Pe-8 bombardovaly třeba Berlín, Královec (Königsberg, dnes Kaliningrad), Budapešť, Štětín, či Gdaňsk. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při testování proudových letadel.
Technická data (s motorem AM-35A)
- Pohonné jednotky: původně čtyři M-34FRN každý o výkonu 770 kW / 930 k, v kombinaci s centrálním kompresorem poháněným motorem Hispano Suiza 12Ybrs o výkonu 704 kW / 850 k,
později čtyři řadové motory Mikulin AM-35A, každý o výkonu 994 kW (1 200 k), nakonec čtyři vzduchem chlazené AŠ-82FN o výkonu 1 261 / 1 532 kW (1 523 / 1 850 k).
- Technické údaje
- Rozpětí: 39,10 m
- Délka: 23,59 m
- Výška: 6,1 m
- Nosná plocha: 188,68 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 16 000 kg
- Vzletová hmotnost: 27 000 kg
- Pohonná jednotka: 4 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin AM-35A
- Výkon pohonné jednotky: 4 × 999 kW
- Výkony
- Maximální rychlost: 441 km/h
- Počáteční stoupavost: 260 m/min
- Dostup: 9 300 m
- Dolet: 4 700 km
- Výzbroj
- 2 × letecký kanón ŠVAK ráže 20 mm
- 2 × kulomet UBT ráže 12,7 mm
- 2 × kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm
- 4 000 až 5 000 kg pum v trupové pumovnici
Externí Odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |