dokončit zcela nový balíček 920 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...

Lunar Orbiter 2
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(++) |
||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
'''Lunar Orbiter 2''' byla umělá družice [[Měsíc]]e, vyslaná agenturou [[NASA]] v roce 1966. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1966-100A. | '''Lunar Orbiter 2''' byla umělá družice [[Měsíc]]e, vyslaná agenturou [[NASA]] v roce 1966. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1966-100A. | ||
+ | [[Soubor:Copernicus-1966.gif|thumb|240px|Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2]] | ||
==Úkol mise== | ==Úkol mise== | ||
- | |||
Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce. | Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce. | ||
Řádka 45: | Řádka 45: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * | + | * [https://www.lib.cas.cz/space.40/1966/100A.HTM Space 40] |
- | {{Program Lunar Orbiter}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Lunar Orbiter program}}{{Program Lunar Orbiter}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Program Lunar Orbiter]] | [[Kategorie:Program Lunar Orbiter]] |
Aktuální verze z 17. 3. 2025, 08:25
Lunar Orbiter 2 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-100A.
Obsah |
Úkol mise
Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.
Základní údaje
Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 389 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.
Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.
Průběh mise
Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 7. listopadu 1966. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u Země. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na oběžnou dráhu ve výši 46 – 1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy Ranger 8 a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci programu Apollo. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů mikrometeoritů na povrch sondy a měření radiace.
Po vyčerpání pohonných látek potřebných pro změny polohy sondy byl zapálen brzdící motor a sonda skončila volným pádem 11. října 1967 rozbitá na povrchu Měsíce.
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
|
Program Lunar Orbiter |
---|
Lunar Orbiter 1 • Lunar Orbiter 2 • Lunar Orbiter 3 • Lunar Orbiter 4 • Lunar Orbiter 5 |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |